Brusel

Brusel
Bruxelles, Brussel
Královský palác (Koninklijk Paleis) v Bruselu
Královský palác (Koninklijk Paleis) v Bruselu
Brusel – znak
znak
Brusel – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátBelgieBelgie Belgie
RegionBruselský region
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha33,1 km²
Počet obyvatel185 103 (2020)[1]
Hustota zalidnění5 595,6 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.brucity.be
Telefonní předvolba02
PSČ1000, 1020, 1030, 1040, 1050
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brusel (francouzsky Bruxelles [bʁy.sɛl], nizozemsky Brussel [brʏsəl]) je hlavní město Belgie. Je jednou z 19 obcí Bruselského regionu, žije v něm přibližně 185 tisíc[1] obyvatel a jeho rozloha činí 33,1 km²[2]. Je sídlem NATO a některých institucí Evropské unie, a proto bývá neoficiálně označován jako „hlavní město Evropy“.[3][4][5][6] Je zároveň hlavním městem Vlámského společenství a Valonsko-bruselské federace (Francouzského společenství).

Historie města

Související informace naleznete také v článku Dějiny Bruselu.

Podle legendy založil osadu kolem roku 580 sv. Guegerich (St. Géry). Jméno města je snad odvozeno od názvu Brucsella či Broekzelle, což znamená ves v bažinách. Brusel se jako metropole nachází přímo uprostřed Belgického království. Při jeho poloze vzkvétal rozvoj řemesel a v 11. století se ves rozrostla v opevněné město. 14. a 15. století představovala zlatý věk města, jako obchodního centra Evropy.

Na konci 17. století byl Brusel bombardován Francouzi, což vedlo k velkému poškození města, následné obnově a rozsáhlé přestavbě. Zničena byla zhruba čtvrtina veškeré zástavby, včetně domů na náměstí Grande Place.

V 19. století se Brusel jako metropole mladého belgického státu dynamicky rozvíjel. V závěru století se zde konaly časté výstavy, což městu přineslo velkou prestiž na mezinárodním poli. V té době došlo také k dramatickému rozvoji města, zakrytí řeky Senne a vybudování třídy Anspach, zavedení železnice aj.

Během obou světových válek byl Brusel ušetřen válečného ničení. V 2. polovině 20. století však docházelo často k necitlivým zásahům do historické zástavby, známé pod pojmem bruselizace.

Administrativa

Brusel je jednou z 19 obcí Bruselského regionu. Žije v něm přibližně 175 000 obyvatel a jeho rozloha činí 32,61 km². Název Brusel se používá často také k označení celého Bruselského regionu, který se rozkládá na ploše 161 km². Stejně jako všechny obce Bruselského regionu je i Brusel oficiálně dvojjazyčný – úředními jazyky jsou francouzština a nizozemština.

Evropské instituce

Dvě hlavní instituce Evropské unie – Evropská komise a Rada Evropské unie – mají centrálu v Bruselu. Komise sídlí v budově Berlaymont a Rada EU v budově Justus Lipsius. Zasedají zde také výbory Evropského parlamentu (sídlo EP je však ve Štrasburku a sekretariát parlamentu sídlí v Lucemburku). Evropský parlament však má v Bruselu budovu odpovídající jeho aktivitám, ve které může (v případě potřeby či politického rozhodnutí) nezávisle zasedat. V Bruselu sídlí rovněž Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský výbor regionů., nachází se zde i sídlo Evropské služby pro vnější činnost (EEAS).

Národní instituce a budovy

Náboženství

Většina obyvatel je frankofonní (85–90 %).[7] Značnou část obyvatel města tvoří přistěhovalci a jejich potomci (marockého, tureckého, balkánského, polského, afrického a jiného původu). Okolo 32 % obyvatel Bruselu jsou přistěhovalci z evropských zemí a dalších 36 % obyvatel jsou lidé neevropského původu, především z Maroka, Turecka a subsaharské Afriky.[8] Dle vyjádření Josepha De Kesela, belgického arcibiskupa, z dubna roku 2016 vyplývá, že praktikujících muslimů je ve městě 19 % oproti 12 % praktikujících katolíků.[9] V Bruselu fungují čtyři muslimské školy, jejichž výuka klade důraz na muslimskou kulturu a totožnost.[10]

Turistické atrakce

radnice na náměstí Grand-Place

Náměstí Grand-Place

Náměstí Grande-Place v Bruselu (nizozemsky Grote Markt) je historickým jádrem města. Mnozí (mj. Victor Hugo) jej považují za jedno z nejpůvabnějších náměstí na světě. Jeho dominantou je gotická radnice z 15. století s 96 m vysokou věží, na které je umístěna socha svatého Michaela, patrona Bruselu. Další významnou budovou je Maison du Roi / Broodhuis. Od roku 1998 je náměstí zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.

13. srpna 1695 byla většina domů, postavených ze dřeva, zničena střelbou z děl francouzského vojska pod vedením maršála vévody de Villeroy. Nepoškozena zůstala pouze věž radnice a několik kamenných zdí. V následujících letech byly cechovní domy na náměstí vybudovány znovu, tentokrát z kamene. Přestože průčelí každého domu je jiné, tvoří spolu architektonicky harmonický celek.

Manneken-Pis

čůrající chlapeček – Manneken Pis

Manneken Pis (soška čurajícího chlapečka) je symbolem Bruselu. Sochu vytvořil v 17. století sochař Jérôme Duquesnoy. Manneken Pis se může pochlubit 800 oblečky, které jsou umístěny v městském muzeu. První kroj byl věnován v roce 1698. V roce 1745 sochu Manneken Pis ukradli Angličané. O dva roky později se ho zmocnili Francouzi. Poté, co se o tom dozvěděl král Ludvík XV., daroval Bruselu kroj ze zlatého brokátu, zdobený křížem svatého Ludvíka. V roce 1817 sošku zcizil a posléze zničil bývalý vězeň Antoine Lycas. Z jejích úlomků byl vytvořen model pro sošku, která zde stojí dnes. Od roku 1987 má svůj protějšek – čůrající holčičku – Jaenneke Pis. V roce 1998 přibyla také socha čůrajícího psa – Zinneke Pis.

Další turistické cíle

Doprava

Pohled směrem k náměstí de Brouckère

Brusel je centrem a ústředním bodem dopravy celé Belgie. Na území samotného města leží jedno vytížené nádraží, Brusel centrální nádraží. Další významná nádraží, využívaná i pro dopravu v Bruselu, jižním nádraží (kde se potkávají 3 vysokorychlostní tratě ve směru k francouzským, německým a nizozemským hranicím) a Brusel severní nádraží leží za hranicí města. Díky 28 km dlouhému vodnímu kanálu Brusel-Šelda a 75 km dlouhému kanálu Brusel-Charleroi je město přístupné pro vnitrozemskou vodní dopravu. Letiště Brusel, které je největším v Belgii, se nachází 11 km severovýchodně od centra města. Okolo města je vystavěn dálniční okruh, na který je napojeno několik dalších dálnic (směr Gent, Antverpy, Lovaň, Namur, Charleroi, Lille).

Městská hromadná doprava zahrnuje metro, tramvaje a autobusy. Metro v Bruselu sestává ze 4 linek, celková délka kolejí je 39,9 km.[11] Síť tramvajové dopravy má souhrnnou délku 140,9 km a čítá 17 linek. Autobusová doprava zahrnuje 50 denních linek a 11 nočních.

Souvislosti

Odvozeninou od názvu města Brusel je v češtině pojmenování sportovní pomůcky brusle. S bruslením se poprvé setkali členové mírového poselstva českého krále Jiřího z Poděbrad vedeného panem Lvem z Rožmitálu během návštěvy Nizozemí, v rámci níž v roce 1465 zavítali i do Bruselu, podle kterého brusle nazvali a přivezli do Čech.

Partnerská města

Galerie

Odkazy

Poznámky


Reference

  1. a b Bevolking per gemeente op 1 januari 2020. Dostupné online.
  2. Totale oppervlakte volgens het Kadasterregister, België, gewesten en provincies. Dostupné online.
  3. Pohled do Bruselu: hlavní město Evropy má své kouzlo i pochutiny [online]. www.studentpoint.cz [cit. 2015-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. (česky) 
  4. Luboš Palata: Co kdyby místo Bruselu byla hlavním městem Evropy Praha [online]. Český rozhlas [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  5. Brusel [online]. www.aktualne.cz [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. Belgie, Brusel – hlavní město Evropy [online]. www.infoglobe.cz [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  7. Home > Cijfers > Taal [online]. Brussels Informatie-, Documentatie- en Onderzoekscentrum [cit. 2015-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. (nizozemsky) 
  8. Vreemde afkomst 01/01/2012 [online]. Npdata.be. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ČTK. Islám už je v Bruselu hlavním náboženstvím, varoval nový belgický primas [online]. Novinky.cz [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 
  10. "Muslimské školy zažívají v Bruselu rozkvět". Novinky. 8. června 2017.
  11. La STIB en chiffres, STATISTIQUES, 2014 [online]. Société des transports intercommunaux de Bruxelles (STIB) [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Belgium-6591 - Palace (13935141718).jpg
Autor: Dennis Jarvis from Halifax, Canada, Licence: CC BY-SA 2.0

PLEASE, NO invitations or self promotions, THEY WILL BE DELETED. My photos are FREE to use, just give me credit and it would be nice if you let me know, thanks.

During the Austrian rule in the 18th century, empress Maria-Theresia preferred not to have the old palace rebuilt because she didn't want the Austrian governor in Brussels to feel himself like a king. Only four houses where built on the site where the palace now stands.

William I, king of the reunited Netherlands, who decided in 1815 to rebuild these houses to turn them into a royal palace. This was finished in 1829. One year later Belgium became independent and the new king of Belgium, Leopold I, decided to use the new palace as his residence. It was king Leopold II, who had the original building turned into the palace like we now know it today.

The palace was used as the residence of the Belgian King until after the death of Queen Astrid in 1935, when her husband Leopold III, decided to move his residence to the castle of Laken. His successors also resided in Laken. The royal palace in the center is now used as the office of the king and as the residence of the crown prince.

The royal palace houses a museum called Belle-vue with a collection about the Belgian royal dynasty.
Saints-Michel-et-Gudule Luc Viatour.jpg
(c) I, Luc Viatour, CC-BY-SA-3.0
Cathedral of St. Michael and St. Gudula in Brussels, Belgium. (style gothic)
Berlaymont building (DSCF7542-DSCF7548).jpg
Autor: Trougnouf (Benoit Brummer), Licence: CC BY 4.0
This photo of immovable heritage has been taken in the Brussels Capital Region
Manneken Pis, Brussels (DSCF4466-crop).jpg
Autor: Trougnouf, Licence: CC BY 4.0
Manneken Pis, Brussels
Belgique - Bruxelles - Hôtel de Ville - 01.jpg
Autor: EmDee, Licence: CC BY-SA 4.0
Belgique - Bruxelles - Hôtel de Ville - façade principale
Brusel, Anspach IV.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Bulvár Anspach v centru Bruselu, Belgie
Castle of Laeken.JPG
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Brusel pralines 1.jpg
Výkladní skříň obchodu s pralinkami v Bruselu, hlavním městě Belgie
PCC7935 Heysel.jpg
Autor: Harilevente, Licence: CC BY-SA 3.0
PCC 7900-as típusú villamos az 51-es vonalon, Brüsszelben, a Heyselnél. Háttérben az Atomium.
Royal palace Brus.jpg

Royal pallace in Brussels Královský palác, Brusel, Belgie Date= July 2006

Author= Karelj
Brussels Cinquantenaire R03.jpg
Autor: Marc Ryckaert (MJJR), Licence: CC BY 3.0
Brussels (Belgium): Triumphal Arch of the Cinquantenaire.
Greater coat of arms of the City of Brussels.svg
Autor: S. Solberg J. and autors of source files, Licence: CC BY-SA 4.0
The coat of arms of the City of Brussels
Drapeau ville de Bruxelles.svg
Autor: Původní dílo: CaranornVektory: Johannes Kalliauer, Licence: CC BY-SA 3.0
Drapeau de la ville de Bruxelles