Brusio
Brusio | |
---|---|
Brusio s ikonickým kruhovým viaduktem | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°15′32″ s. š., 10°7′29″ v. d. |
Nadmořská výška | 780 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Graubünden |
Okres | Bernina |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 46,30 km² |
Počet obyvatel | 1 114 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 24,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7743 Brusio 7744 Campocologno 7747 Viano 7748 Campascio |
Označení vozidel | GR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brusio (německy Brüs, lombardsky Brüsc) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Bernina. Leží v údolí Val Poschiavo v nadmořské výšce 780 metrů nad mořem. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Geografie
Obec se rozkládá na dolním toku řeky Poschiavino a sahá od jižního konce jezera Lago di Poschiavo až k italské hranici u Piattamaly, která je nejnižším bodem obce s nadmořskou výškou 517 m. Nejvyšším bodem je 2901 metrů vysoký Piz Combul.
Na dně údolí se nachází hlavní obec Brusio (780 m n. m.) a pod ní vesnice Campascio (637 m n. m.) a Campocologno (553 m n. m.) a vesnice Zalende. Na úzkých terasách nad údolními svahy, které se vyznačují suťovými svahy a volnými kaštanovými háji, leží vesnice Viano (1281 m n. m.) a Cavaione, roztroušené na extrémně strmých svazích v nadmořské výšce 1300 až 1550 m n. m. K obci patří také část vesnice Miralago a několik dalších usedlostí a horských osad.
V roce 1997 bylo 16,6 % území obce využíváno pro zemědělství, 54,1 % lesů a 2,3 % zastavěných ploch. Neproduktivní plocha činila 27,0 %.
Obec je ze tří stran obklopena italským územím. Sousedními obcemi kromě Poschiava jsou Grosotto, Vervio, Tirano, Villa di Tirano, Bianzone, Teglio a Chiuro, které patří do provincie Sondrio.
Historie
Založení bratrstva San Romerio, o němž je první zmínka z roku 1055, sehrálo trvalou roli v osídlování a rozvoji této oblasti. Brusio je poprvé zmíněno v listině z roku 1106 jako Bruse.[2] Význam názvu místa je nejistý, je možné, že vychází z keltského brŏga, tedy „oblast, hranice“, které bylo rozšířeno latinskou příponou -ūsǐum. V roce 1222 bylo zmíněno jako samostatná obec, kterou navenek zastupoval děkan. Od 14. století tvořila obec spolu s Poschiavem velkou údolní farnost (Cumün), která se v roce 1408 připojila ke Gotteshausbundu.[2]
Od roku 1501 měla obec vlastní katolickou farnost a po roce 1590, v době reformace, byla založena evangelická farnost. Poté byli katolíci a protestanti zastoupeni téměř rovnoměrně. V době protireformace, během nepokojů v Graubündenu, v úterý 22. července 1620, vpadli militantní katoličtí valtelliniáni pod vedením Giacoma Robustelliho také do farnosti Poschiavo, kde s nimi spolupracovala část místního katolického vedení. Tato událost byla součástí vraždy ve Valtellině. V Brusiu zahynulo asi 30 reformovaných, velká část protestantské komunity však byla varována a mohla se stáhnout na planinu Cavaglia a odtud uprchnout do Engadinu. Rozhodnutí rozhodčího soudu v Graubündenu z roku 1642 umožnilo protestantům postavit si v roce 1645 vlastní kostel. V důsledku těchto událostí a zvýšené emigrace reformovaných klesl jejich podíl na obyvatelstvu do roku 1990 na 9 %.[2]
Teprve v roce 1851 se Brusio odtrhlo od svazku s Poschiavem. Dřívější snaha o autonomii se neobešla bez jistého nechtěného humoru. Například v roce 1615 začali obyvatelé Brusia používat vlastní nově zhotovenou obecní pečeť, ale církev jim vzápětí sdělila, že na takovou pečeť nemají nárok.
Zprovoznění elektrárny Brusio (dnes součást koncernu Repower) v roce 1906 a Berninské dráhy v letech 1908–1910 vedly ve 20. století k hospodářskému rozmachu.
Cavaione
Vesnici Cavaione postoupila Itálie Švýcarsku až v roce 1867 státní smlouvou a přidělila ji k obci Brusio. Státní hranice v údolí Val dal Saent byla stanovena až v roce 1863 a definitivně v roce 1876. Kromě otázky Dappentalu a Verenahofu (dnes součást obce Büttenhardt) se jedná o jedinou významnější úpravu územních hranic Švýcarska od roku 1815.[2]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1850 | 1880 | 1900 | 1910 | 1941 | 1950 | 1980 | 2005 | 2010 | 2017 | |||
Počet obyvatel | 1000 | 1158 | 1199 | 1320 | 1470 | 1528 | 1258 | 1198 | 1123 | 1135 |
V roce 2022 v obci žilo 1124 obyvatel.[3] Za sto let mezi lety 1850 a 1950 se počet obyvatel výrazně zvýšil o 528 (52,8 %). V následujících třech desetiletích však opět prudce poklesl v důsledku stěhování do průmyslových center a turistických letovisek (mezi lety 1950–1980 úbytek -17,67 %). Tento vývoj pokračuje v mírnější podobě až do současnosti, takže v roce 2005 zde žil stejný počet obyvatel jako v roce 1900.
Jazyky
Brusio je jednou z převážně italsky mluvících obcí v kantonu Graubünden. Úředním jazykem je zde italština, kterou hovoří velká většina obyvatel. Používán je alpský lombardský dialekt, tzv. Pus'ciavin. V roce 1900 jím mluvilo 96,16 % obyvatel. Od té doby se podíl jednotlivých jazyků téměř nezměnil, jak ukazuje následující tabulka:
Jazyky v Brusiu | |||||||||
Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
Němčina | 43 | 3,42 % | 45 | 3,69 % | 64 | 5,32 % | |||
Rétorománština | 15 | 1,19 % | 12 | 0,98 % | 8 | 0,67 % | |||
Italština | 1 191 | 94,67 % | 1 150 | 94,26 % | 1 111 | 92,43 % | |||
Počet obyvatel | 1 258 | 100 % | 1 220 | 100 % | 1 202 | 100 % |
Národnostní složení
Z 1198 obyvatel na konci roku 2005 bylo 1108 (92,49 %) švýcarských státních příslušníků.
Zajímavosti
Na území obce se nachází známý kruhový viadukt, postavený v letech 1907–1908 na Berninské trati, spojující Svatý Mořic s Tiranem. Stavba smyčky, při které vlak nadjíždí sám sebe, umožnila zmírnit prudké klesání na trati bez nutnosti použití ozubnice či stavby nákladných tunelů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brusio na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d e ISEPPI, Fernando. Brusio [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-09-01 [cit. 2022-12-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2022 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2023-08-24 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brusio na Wikimedia Commons
- (německy) [1] – oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Kabelleger / David Gubler (http://www.bahnbilder.ch), Licence: CC BY 3.0
Dvě motorové jednotky ABe 4/4 III s regionálním vlakem společnosti Rhétská dráha, stoupající kolejovou smyčkou po viaduktu Berninské dráhy u obce Brusio ve Švýcarsku
Autor: Feel free to use my photos, but please mention me as the author and if you want send me a message. or (rufre@lenz-nenning.at), Licence: CC BY-SA 3.0 at
Tento obrázek zobrazuje švýcarskou kulturní památku národního významu s identifikačním číslem