Brzina (řeka)

Brzina
Brzina u Smetákova mlýna
Brzina u Smetákova mlýna
Základní informace
Délka toku27,3 km
Plocha povodí141,0 km²
Průměrný průtok0,45 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-08-05-026
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj, Středočeský kraj - Petrovice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brzina (v místním nářečí Brsina) je říčka tekoucí převážně ve Středočeském kraji. Délka toku činí 27,3 km. Plocha povodí měří 141,0 km².[1] Název je pravděpodobně odvozen od staročeského slovesa "brziti", tj. spěchati.[2]

Průběh toku

Meandry Brziny v luční nivě na středním toku, poblíž Vletic

Pramení jihovýchodně od Hrazánek, na svazích západních výběžků Čertovy hrbatiny (viz Votická vrchovina), v nadmořské výšce 541 m; její nejvydatnější přítoky Varovský potok pak ve výšce 625 m n. m. a Počepický potok 638 m n. m. Její tok se vine severozápadním směrem oblastí přírodního parku Petrovicko, katastry obcí Petrovice, Krásná Hora a Svatý Jan. Pod Petrovicemi obtéká a odvodňuje menší krasovou oblast, tzv. Týnčanský kras, s Divišovou jeskyní.[3]

Na svém středním toku protéká říčka hlubokým údolím, na jehož dně vytváří četné meandry a hluboké tůně, zaříznuté do říční nivy; koryto je zde modelováno častými záplavami, vyvrácenými stromy a  naplaveným materiálem. V hlubokých hliněných profilech místy hnízdí ledňáček říční. Střední a dolní část řeky včetně částí přítoků je vyhlášena jako pstruhový revír.

Níže po proudu nabírá Brzina na nepropustném skalnatém podloží značný spád a nedaleko Zrůbku ústí jako pravostranný přítok do řeky Vltavy. Původní soutok je proměněn v dlouhý vltavský záliv vzedmutím vodní nádrže Slapy.

Větší přítoky

Zleva

  • Předbořický potok ústící do Brziny u Červeného mlýna
  • Hostomský potok vytékající z rybníka ve Vrbici, ústící ve Vleticích
  • Selný potok (též zvaný Selňátko) tekoucí od Krásné Hory, ústí u Chadimova mlýna v osadě Brzina
  • potok Jezvinka

Zprava

  • Největším přítokem na horním toku je 7 km dlouhý Varovský potok, pramenící na svazích Čertovy hrbatiny, pod Obděnicemi tvořící PP Horní a Dolní obděnický rybník.
  • Nejvýznamnějším přítokem Brziny vůbec je Počepický potok (nazývaný též Svrchnice; délka 13,3 km, průměrný průtok v Počepicích 0,11 m³/s[4]). Pramení v Čertově hrbatině nad osadou Setěkovy, v Nechvalicích a Počepicích plní svou vodou četné rybníky. Do Brziny ústí v nadmořské výšce 359 m n. m. pod Vleticemi. Poblíž Bláhovy Lhoty se na něm nachází památkově chráněný roubený mlýn.
  • Velký potok
  • Hradilský potok odvodňující lesy kolem Svatého Jana, Medné a Skrýšova
  • Podlipský potok
Roubený vodní mlýn v Bláhově Lhotě na potoku Svrchnici, přítoku Brziny

Hospodářské a kulturní souvislosti

Údolí Brziny bylo osídleno již v pohanských dobách, o čemž svědčí objevená pohřebiště, např. u Červeného mlýna (nálezy mohyl z doby bronzové[2]), u Hrachova a Zrubku. Na potoce se ve středověku rýžovalo zlato; v údolí poblíž Týnčan byly nalezeny škvárovité kameny, které dokládají i zdejší tavení zlata v jednoduchých kadlubech.[5]

Vzhledem k značnému spádu a síle proudu poháněl vodní tok Brziny v minulosti mnoho mlýnů, z nichž nejznámější jsou například mlýn Červený, Kunclův, Kučerův, Stehlíkův nebo Smetákův. V něm v letech 1963–1996 žil a tvořil akademický malíř Ota Janeček. V jeho mlýnici byla také natáčena známá úsměvná scéna z filmu Na samotě u lesa (rež. J. Menzel, 1976), kdy L. Smoljak vypráví historku o hastrmanovi za hluku mlýnských strojů.[6] Počet vodních mlýnů na Brzině a jejích přítocích počátkem 20. století přesahoval tři desítky.[7] Většina jejich budov je dodnes zachována, slouží však již jen rekreačním či turistickým účelům.

Vodní režim

Vodní režim Brziny se vyznačuje silným kolísáním průtoku, s maximy v jarních měsících v době tání sněhu na svazích Čertovy hrbatiny, odkud sbírá většinu svojí vody. V létě bývá průtok naopak velmi nízký. Při rozvodnění dosahuje její tok značné prudkosti, s níž vyvrací stromy a silně modeluje okolní terén včetně přiléhajících pozemních komunikací. Poslední taková povodeň proběhla v červnu 2013 (viz odkaz).[8]

Průměrný průtokústí činí 0,45 m³/s; průtoky Q5=20 m³/s, Q10=28 m³/s a Q50=59 m³/s; stoletá voda odpovídá průtoku 80 m³/s.[9]

Odkazy

Reference

  1. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  2. a b HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, I. díl. [s.l.]: [s.n.] S. 276. 
  3. PECHAČOVÁ, Blanka. Kameny a skály Sedlčanska. Údolí Brziny. 1. vyd. Praha, Radeč: [s.n.], 2014. 124 s. ISBN 978-80-260-7067-2. S. 66. 
  4. Obec Počepice: povod̥nový plán [online]. [cit. 2016-01-09]. Dostupné online. 
  5. HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, I. díl. [s.l.]: [s.n.] S. 134. 
  6. Smetákův mlýn [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné online. 
  7. HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, I. díl. [s.l.]: [s.n.] S. 216. 
  8. Brzina po povodni: Agentura ochrany přírody a krajiny, střední Čechy [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné online. 
  9. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 69. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Brzina u Smetákova mlýna.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Svatý Jan, okres Příbram. Brzina u Smetákova mlýna.
Brzina u vletic.jpg
Autor: Borzywoy, Licence: CC BY-SA 4.0
Meandry Brziny v nivě na středním toku poblíž Vletic
Bláhova Lhota - vodní mlýn.JPG
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: