Bušovice

Bušovice
Cesta z Bušovic k vrchu Kokotsko
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Rokycany
Obec s rozšířenou působností	Rokycany (správní obvod)
Okres	Rokycany
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°47′44″ s. š., 13°32′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	635 (2024)[1]
Rozloha	11,23 km²[2]
Nadmořská výška	380 m n. m.
PSČ	338 24
Počet domů	258 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Bušovice 7 338 24 Břasy ou.busovice@worldonline.cz
Starosta	Mgr. Luboš Pták
Oficiální web: www.busovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bušovice
Další údaje
Kód obce	559750
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bušovice (německy Buschowitz) jsou obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží zhruba sedm kilometrů severozápadně od Rokycan v nadmořské výšce kolem 380 m. Žije zde 635^[1] obyvatel.

První písemná zmínka o Bušovicích (Buseuicih) pochází z roku 1115, kdy zde měl popluží kladrubský klášter. Osada obce, Sedlecko, má kořeny kolem roku 1181, kdy měla být založena rytířem Číčem ze Železnice. V jižní části katastrálního území Bušovic bývala vesnice Kokotsko, která zanikla za husitských válek, a připomíná ji dnes jen pomístní jméno kopce a lesa.

Nejvíce pramenů je z období, kdy byla v Bušovicích založena čtyřtřídka v roce 1827. Později i vlastní chudobinec nebo kovárna. Nejvýznamnějším mezníkem pro obec bylo postavení železniční zastávky v roce 1908, ale první vlak tu projel už v roce 1863. A v roce 1927 byla v Bušovicích dokončena elektrifikace. Od počátku 20. století se ve skalách pod Sedleckem těžila břidlice coby surovina pro přípravu kyseliny sírové (vitriolu). Dodnes jsou patrné zbytky zavalených štol směrem k řece.

Obec sestává ze tří částí: vlastní vesnice Bušovice a dvou menších vesnic Sedlecko a Střapole, položených od Bušovic asi 1½ km severně, respektive severovýchodně. Zatímco části Bušovice a Střapole měly každá odpovídající stejnojmenné katastrální území, část Sedlecko se až do roku 2013 poněkud kuriózně nacházela na katastrálním území sousední obce Smědčice. Tato skutečnost měla důvody historické; až do poloviny 20. století Sedlečko tvořilo součást Smědčic a vlastní katastrální území nikdy nemělo. Teprve v roce 2009 obě obce uzavřely smlouvu o rozdělení katastrálního území Smědčice a k její realizaci došlo o čtyři roky později.^[5][6]

(údaje ze sčítání lidu 2001; celkem 211 domů a 521 obyvatel)

• Bušovice (k. ú. Bušovice, rozloha 6,60 km²; 123 domů, 296 obyvatel)
• Sedlecko (k. ú. Sedlecko, rozloha 0,9 km²; 55 domů, 151 obyvatel)
• Střapole (k. ú. Střapole, rozloha 3,74 km²; 33 domů, 74 obyvatel)

V letech 1960–1990 k obci patřily i Smědčice spolu se Sedleckem (Smědčice se, již bez Sedlecka, opět osamostatnila k 24. listopadu 1990) a Všenice.^[7]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. ledna 2001.^[8]

• Na návsi stojí bušovický zámek postavený rodem Vidršpergárů podle plánů architekta Jakuba Augustona těsně před rokem 1710.^[9] Od roku 1827 do roku 1977 byla v zámku čtyřtřídní škola. Nyní je zde umístěn archiv Studijní a vědecké knihovny Plzeň.^[10]
• Usedlost čp. 34
• Hradiště a mohylové pohřebiště Na hradišti

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bušovice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Bušovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Mapa katastrálního území Bušovice^{[nedostupný zdroj]}
• Pořad Českého rozhlasu Drahý Nikito Sergejeviči!, obsahuje řadu unikátních záznamů s hlasem Nikity Sergejeviče Chruščova z jeho návštěvy v Bušovicích v roce 1957