Bubenečská vodárenská věž
| Bubenečská vodárenská věž | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1901 |
| Zánik | 1959 |
| Poloha | |
| Adresa | Korunovační 164/8, Praha 7 - Bubeneč,  Česko |
| Ulice | Korunovační |
| Souřadnice | 50°6′2,64″ s. š., 14°25′13,65″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bubenečská vodárenská věž je zaniklá stavba v Praze-Bubenči, která stála na dvoře Základní školy v Korunovační ulici.
Historie
Roku 1901 byl v Bubenči postaven městský vodovod, který získával pitnou vodu z vodního zdroje ve Struhách. Voda se čerpala ze studny pomocí čerpací stanice v domě čp. 200 v Bučkově ulici (Rooseveltova) a odtud ji vedlo potrubí do vodárenské věže a také do třinácti stojanů v ulicích Bubenče.
Vodárenská věž postavená ing. Karlem Kressem v Korunovační ulici měla zemní izolační zásyp a zakryta byla stanovou střechou s ochozem. Zděná, válcovitá, dvoupodlažní věž byla obložena lomovým kamenem, měla výšku 8,20 metru a v průměru 8,65 metru.
Od roku 1914 sloužila pouze v případech poruchy nově zavedeného káranského vodovodu a v provozu byla ještě roku 1927. Na podzim roku 1959 byla věž zbourána a místo uvolněno pro potřeby školy. Materiál ze zbořeniště byl použit pro stavbu pavilonu v ulici Na Výšinách.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ Společenstvo vodárenských věží: Praha - Bubeneč (N). Ing. Robert Kořínek, Ph.D. a Mgr. Petra Kořínková. [cit. 2018-01-07] Dostupné z WWW Archivováno 29. 9. 2017 na Wayback Machine..
Související články
Externí odkazy
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních, list č. 10. Virtuální mapová sbírka. Měřítko 1:5000. VUGTK. v.v.i. Vlastník: Národní technické muzeum. (Čerpací stanice Ve Struhách)
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních, list č. 11. Virtuální mapová sbírka. Měřítko 1:5000. VUGTK. v.v.i. Vlastník: Národní technické muzeum. (Vodárelská věž v ulici Korunovační)
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“