Bublava

Bublava
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kraslice
Obec s rozšířenou působností	Kraslice (správní obvod)
Okres	Sokolov
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°22′28″ s. š., 12°30′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	403 (2024)[1]
Rozloha	6,15 km²[2]
Katastrální území	Bublava
Nadmořská výška	735 m n. m.
PSČ	357 22
Počet domů	227 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Bublava 389 358 01 Kraslice bublavainfo@volny.cz
Starostka	Monika Matasová
Oficiální web: www.obecbublava.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bublava
Další údaje
Kód obce	560308
Kód části obce	15121
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bublava (německy Schwaderbach^[4]) je obec v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Leží v těsné blízkosti česko-německé státní hranice. Žije zde 403^[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1601. Vznik souvisí s dolováním rud železa, olova, cínu a mědi v oblasti. Horníci, převážně z Durynska a Harzu, se zde začali usazovat již ke konci 16. století. Ves Bublava spadala pod Kraslice. Kraslické panství drželi až do roku 1666 Šumburkové, kdy je prodali Janu Hartwigovi z Nostic.^[5][6]

Během Sudetské krize v roce 1938 zde 13. září 1938 napadli četnickou stanici Ordneři. Při neúspěšném pokusu o osvobození četnické stanice byli zabiti vrchní strážmistr František Novák a strážmistr Josef Brčák a následně řidič strážmistr Josef Falber, který přijížděl odvézt ženy a děti.^[7][8][9] Po uzavření Mnichovské dohody byla obec přičleněna k nacistickému Německu.^[10]

Po roce 1945 došlo k nucenému vysídlení německého obyvatelstva. V roce 1947 byla obec přejmenována na Bublava (do roku 1947 se obec jmenovala Schwaderbach). Vzhledem ke své poloze v blízkosti státní hranice se obec ocitla v roce 1950 v nově zřízeném hraničním pásmu. Podstatná část zástavby obce byla zbořena, zejména v horní části.^[6] Samostatnou obcí se stala Bublava 24. listopadu 1990.^[5]

Obec se smutně proslavila na přelomu 21. století, kdy byl za finanční účasti státu rozestavěn velkorysý akvapark, který zůstal z několika důvodů nedokončen. Torzo celého areálu tak již několik let hyzdí obec.^[11]

Bublava leží v Krušných horách a je to typická krušnohorská obec. Téměř ze všech stran je obklopena horami, z nichž nejvyšší je severně od obce ležící Kamenáč (932 metrů). Jihozápadně od obce leží Olověný vrch (774 metrů), západně na česko-saské hranici vrch Rakušák (768 metrů), jihozápadně vrch Vršina (752 metrů). Okolní vrchy jsou budovány metamorfovanými horninami s převahou fylitu, místy prostupujícím kvarcitickým fylitem až kvarcitem.^[12] Obcí protéká Bublavský potok. Na nepojmenovaném potoce, přítoku Stříbrného potoka, se těsně za východním okrajem katastru nachází vodní kaskáda, tzv. Bublavské vodopády.^[13]

Obyvatelé Bublavy až do vyčerpání zásob rud pracovali převážně v hornických profesích. Po útlumu dolování se živili pastevectvím, povoznictvím, domácí textilní výrobou a výrobou hraček.^[6] K výraznému nárůstu počtu obyvatel docházelo od druhé polovině 19. století. Kolem roku 1850 žilo v Bublavě přibližně 2 150 obyvatel, v roce 1930 již více než 4 000 obyvatel v 718 domech.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 695 obyvatel, z nichž bylo pět Čechoslováků, 3 638 Němců a 52 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 3 653 obyvatel, k evangelické církvi 42 obyvatel.^[14]

V roce 1786 je v Bublavě zmiňována škola. Neměla však dosud školní budovu, jednalo se o vandrovní školu, učilo se po domech. Teprve v roce 1825 přidělila obec jednu vlastní místnost v horní část Bublavy, později druhou v dolní části Bublavy. Stavba samostatné školní budovy byla zahájena v roce 1878 a dokončena v červenci 1879. Škola byla trojtřídní, od října 1879 čtyřtřídní, v roce 1885 již pětitřídní. Na počátku školního roku 1892–1893 navštěvovalo školu 673 žáků. Později byla škola rozšířena a od školního roku 1904–1905 měla pět chlapeckých a pět dívčích tříd. Od roku 1953 do roku 1961 měla škola první až pátý ročník základní devítileté školy.^[15]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. května 2005.^[18]

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• pomník obětem fašismu
• kaplička

Nad obcí v nadmořské výšce 802 metrů na vrcholu Olověný vrch (německy Bleiberg) je dřevěná rozhledna s restaurací. Pod vrcholem je lyžařský areál s několika vleky a sjezdové tratě různé obtížnosti. V okolí obce je i možnost běžeckého lyžování a v létě cykloturistiky. Bublava je s německým Klingenthalem spojena hraničním přechodem pro vozidla do 3,5 t.

• 
  Celkový pohled od jihu
• 
  Bývalá škola
• 
  Bublavský potok
• 
  Bublavské kaskády
• 
  Chalupy na okraji obce
• 
  Olověný vrch
• 
  Olověný vrch - rozhledna

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bublava na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Bublava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Ski areál Bublava na České-sjezdovky.cz