Bucharova cesta

Bucharova cesta
Rozhledna na Předním Žalém
Základní informace
Typ	turistická stezka
Délka	31 km
Provozovatel	Klub českých turistů
Značení	červená značka
Sezóna	celoroční
Lokalizace
Poloha	Krkonoše Česko Česko, Okres Semily, Okres Trutnov
Souřadnice	50°36′32″ s. š., 15°30′22″ v. d.
Start/cíl	Masarykovo náměstí rozcestník Jilemnice (nám.)
Start	Jilemnice (nám.)
Cíl	Pramen Labe
Výškový rozdíl	977 m
Nejvyšší bod	Vrbatova bouda 1397 m
Nejnižší bod	Jizerka v Jilemnici 420 m
Vyhlídkové body	viz text
Zajímavosti	viz text
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bucharova cesta je 31 kilometrů dlouhá krkonošská turistická trasa spojující město Jilemnice a pramen Labe. V evidenci KČT má číslo 0431.

Trasa nesla původní označení Cesta přes tři kopce a byla vystavěna jilemnickým odborem Klubu českých turistů na popud Jana Buchara (1859–1932) a za podpory Jana Harracha. Z počátku spojovala pouze Žalý (Krkonoše) a Horní Mísečky. Důvodem její výstavby kromě podpory turistiky v Krkonoších byla snaha českého turistického klubu konkurovat německému Riesengebirgvereinu (Krkonošskému horskému spolku) a původně byla značena podle tehdejšího francouzského vzoru dvěma červenými pruhy a bílým uprostřed. Podle Jana Buchara, řídícího učitele z Dolních Štěpanic a jednoho ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších, byla cesta později nazvána. V roce 1924 byla ku příležitosti Bucharových 65. narozenin trasa prodloužena z Horních Míseček přes Špindlerův Mlýn a jižní svah Kozích hřbetů k Luční boudě (pův. Rosegrova cesta). Později byla ale toto zakončení opuštěno a trasa přeložena do dnešní podoby k prameni Labe. Úsek Svatý Petr - Luční bouda je dnes označován jako Stará Bucharova cesta. V současnosti jí využívá červená turistická značka. K významnému přetrasování došlo i mezi Dolními Štěpanicemi a Beneckem, kdy původní trasa vedla přes Mrklov a Lhotecko, a v prostoru Zadního Žalého, kdy trasa vedla jeho východním úbočím.^[1]

V celé délce červeně značená trasa začíná na jilemnickém náměstí, kde plynule navazuje na stejně značenou trasu přicházející z Lomnice nad Popelkou v Krkonošském podhůří. Zde se setkává s okružní žlutě značenou naučnou stezkou Jilemnice známá neznámá a je křižována zeleně značenou trasou Semily - Vrchlabí. Vede severním až severovýchodním směrem přes jilemnickou čtvrť Hrabačov a dále údolím Jizerky do Bucharova působiště (41 let) v Dolních Štěpanicích.

Odtud začíná prudce stoupat po hřebeni kolem Horních Štěpanic na Benecko. Zde se směr lomí na jihovýchodní a trasa dále stoupá zástavbou do jižního svahu Žalého na rozcestí se žlutě značenou trasou z Vrchlabí. Odtud vede opět severním směrem a přibližně sleduje osu Žalského hřbetu. K vrcholu Předního Žalého a k na něm stojící rozhledně vede stejnou barvou značená odbočka. V sedle mezi Zadním Žalým a Jánským vrchem ji křižuje žlutě značená trasa vedoucí variantním směrem z Benecka a pokračující do Herlíkovic. Za Jánským vrchem v sedle Rovinka se kříží ze zeleně značenou trasou vedoucí opět variantním směrem z Benecka a pokračující do Špindlerova Mlýna a se žlutě značenou trasou z Rokytnice nad Jizerou do Přední Labské.

Bucharova cesta posléze vystoupá na vrcholy Šeřín a Černá skála s upravenými vyhlídkovými skalami. Zatímco skála na Šeříně umožňuje široký rozhled, ta na Černé skále je beznadějně utopená mezi vzrostlými stromy. V sedle mezi Černou skálou a Mechovincem cestu křižuje modře značená trasa z Rezku do Labské ke zdejší přehradě. Vrchol Mechovince dříve Bucharova cesta obcházela zleva, ale tato varianta je dnes neprůchozí. Nyní vede cesta vpravo k Harrachově skále. Pod ní u Bucharovy cesty končí opět modře značená trasa opět z Labské. Následuje lyžařské středisko Horní Mísečky, které jsou současně i významným rozcestím značených tras. Připojuje se zde červeně značená trasa ze Špindlerova Mlýna, končí zde zeleně značená trasa z Dvoraček a křižuje žlutě značená trasa z Dolních Míseček pokračující variantním směrem k rovněž k labskému prameni.

Bucharova cesta stoupá jihozápadním úbočím Medvědína až na jeho vrchol. Na asfaltovou silnici byla část tohoto úseku přeložena z pěšin v roce 1994. Přes Šmídovu vyhlídku se cesta opět vrací na asfalt Masarykovy horské silnice, kterou sleduje až na její konec k Vrbatově boudě. Sem byla trasa opět přeložena ze severněji položeného hřebene Krkonoše. U Vrbatovy boudy se kromě kruhového rozhledu nachází mohyla Hanče a Vrbaty, odbočná červená trasa do Rokytnice nad Jizerou, základní kámen nepostavené Švehlovy chaty a několik objektů československého předválečného opevnění, kvůli jehož výstavbě byla vybudována i samotná silnice.

Bucharova cesta pokračuje po hraně Labského dolu přes vyhlídku na Pančavský vodopád k Labské boudě a posléze i k samotnému prameni Labe, kde končí. V závěru ji křižují nebo na ní začínají četné značené trasy, z nichž nejdůležitější je modrá trasa Špindlerův Mlýn – Harrachov a trasy vedoucí na hlavní Slezský hřbet Krkonoš.

• Mapy Klubu Českých turistů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bucharova cesta na Wikimedia Commons
• Informační noviny o Krkonoších Speciál 2012 Hory-Krkonoše.cz článek Cesta pana řídícího Archivováno 10. 4. 2020 na Wayback Machine.
• Článek o Bucharově cestě na Idnes.cz