Bucharský chanát

Bucharský chanát خانات بخارا ←  ←  1506–1785 ↓ vlajka
Geografie Území Bucharského chanátu kolem roku 1600 (zeleně)
Hlavní město	Samarkand (1506–1533) Buchara (1433–1785) Samarkand (1540–1556)
Obyvatelstvo
Jazyky	perština (úřední, dvorní, literární), uzbečtina
Náboženství	sunnitský islám, nakšbandíjský súfismus, ší'itský islám
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Vznik	1506
Zánik	1785
Státní útvary a území
Předcházející Tímúrovská říše Uzbecký chanát Následující Bucharský emirát Kokandský chanát Durránská říše

Bucharský chanát byl sunnitský muslimský stát ve Střední Asii. Zformován byl v 16. století uzbeckou dynastií Šejbanovců, se Samarkandem jako hlavním městem, a ležel na území dnešního Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Kazachstánu. Zemi roku 1500 dobyl chán Šejbání Muhammed, člen Zlaté hordy s kořeny mezi Volhou a Aralským jezerem, který porazil Temerlánovy nástupce. Největšího územního rozmachu stát dosáhl za vlády Abdulláha II. (1577–1598). Poté se vlády ujala dynastie Aštarchánovců (1598–1737). V roce 1740 Bucharsko dobyl íránský šáh Nádir-šáh, což lze považovat za faktický konec nezávislého státu. Ten lze klást i k roku 1747, kdy moc převzali Manghítovci, uznávající svrchovanost Osmanské říše, či k roku 1785, kdy chanát přejmenoval Ma'súm na bucharský emirát. Dalším možným koncem Bucharska je rok 1868, kdy emír Muzaffaruddín (vládl 1860–1882) vojensky prohrál s Rusy (zejm. porážka u Irdžáru na Syr-Darji 20. května 1866 a u Samarkandu 13. května 1868) a Bucharsko se stalo vazalem Ruské říše. V roce 1920 vládnoucího emíra svrhlo povstání a byla vyhlášena Bucharská lidová sovětská republika.^[1][2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bucharský chanát na Wikimedia Commons