Buchlovice

Buchlovice
Pohled na městys z hradu Buchlov
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Uherské Hradiště
Obec s rozšířenou působností	Uherské Hradiště (správní obvod)
Okres	Uherské Hradiště
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°5′11″ s. š., 17°20′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 420 (2024)[1]
Rozloha	31,96 km²[2]
Katastrální území	Buchlovice
Nadmořská výška	234 m n. m.
PSČ	687 08
Počet domů	803 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa úřadu městyse	náměstí Svobody 800 687 08 Buchlovice mestys@buchlovice.cz
Starostka	Pavla Večeřová
Oficiální web: www.buchlovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Buchlovice
Další údaje
Kód obce	592102
Kód části obce	15628
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buchlovice (německy Buchlowitz) jsou městys v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží devět kilometrů západně od Uherského Hradiště na úpatí Chřibů. Městysem protéká Buchlovický potok a Dlouhá řeka. Žije zde přibližně 2 400^[1] obyvatel.

Buchlovice spolu s dalšími 14 obcemi patří do mikroregionu Buchlov. Městys žije bohatým kulturním, hlavně folklórním, životem.

Buchlowiz (1270), Buchlowicz (1359), v Buchlovicích (1513), Buchlovice (1611).

První písemná zmínka o městečku se nachází v listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1207. Ovšem archeologické nálezy dokazují existenci osídlení již v době paleolitu a neolitu. Na počátku byly Buchlovice nezávislým, dědičným lenním statkem. První obyvatelé stavěli své domy v místech dnešního náměstí,na Suchém řádku (pojmenován podle toho, že v době povodní sem voda z Buchlovického potoka už nedosahovala) a v okolí kostela. Z roku 1270 již známe první konkrétní jména, a to bratry Jeronýma a Ondřeje z Buchlovic. Od roku 1540 se Buchlovice staly trvalou součástí buchlovského hradního panství, jehož majiteli byli i vladykové ze Zástřizl, baroni Petřvaldové a hrabata Berchtoldové. V době držení Zástřizlů byla rozšířena tzv. spodní tvrz, později Reichova palírna, která byla v polovině 70. let zbourána. Stála v místě dnešního obecního úřadu a zdravotního střediska. Horní tvrz stojí dodnes v ulici Helštýnská, později přestavěna na vodní mlýn, nyní přestavěna na obytný dům. Ve sklepě domu dodnes pozůstatky zařízení mlýna.

V době předbělohorské byla obec evangelická. Jako svatostánek byla používaná kaple sv. Alžběty, dnes smuteční obřadní síň. Kostel sv. Martina byl dostavěn v roce 1644. V roce 1611 žilo v Buchlovicích 111 obyvatel. V roce 1699 zahajuje Jan Dětřich Petřvaldský stavbu zámku. Dostavěn v roce 1707. V roce 1800 přešlo buchlovské panství do držení rodu Berchtoldů. Rozvoji Buchlovic v 18. a 19. století pomohla skutečnost, že byly střediskem panství a do roku 1848 sídlem vrchnostenských úřadů. Roku 1862 postavena první dvojtřídní škola, 1888 škola na Lhotce, 1924 Měšťanská škola v ulici Komenského. Ještě v první polovině 20. století byl v provozu pivovar. Zanikl v roce 1910.

Dne 20. května 1805 byly Buchlovice povýšeny císařem Františkem I. na městečko.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[6]

Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 2. září 1994.^[7]

• Znak: stříbrno-červeně šikmo dělený štít. Nahoře zelená dubová ratolest o třech listech a třech žaludech. Dole stříbrná lilie.
• Prapor: červený list s kosým bílým pruhem vycházejícím ze dvou pětin žerďového okraje a sahajícím do dvou pětin vlajícího okraje. Do bílého pruhu jsou položeny dva zelené pruhy v celkovém vzájemném poměru 1:1:2:1:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

• Zámek Buchlovice s parkem
• Hrad Buchlov
• Kostel svatého Martina – farní kostel, první zmínka pochází z roku 1398. V letech 1640–3 byl na místě původního gotického kostela postaven raně barokní kostel. Ve věži jsou zavěšeny čtyři zvony, nejstarší z nich je datován rokem 1519.
• Kaple svaté Alžběty
• Kaple svaté Barbory (tzv. Barborka) na kopci Modla
• Kaple svatého Vendelína
• Kaplička svatého Kříže
• Boží muka
• Pamětní kámen v lese
• Mariánský sloup na náměstí
• sochy sv. Cyrila a sv. Metoděje sochaře Ondřeje Zahnera
• Hradiště na Holém kopci, archeologické naleziště
• Fara
• Smraďavka – zvaná také Leopoldov, osada se sirnatými prameny a zámečkem

• Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic (1781–1876), šlechtic, lékař, botanik a cestovatel
• Leopold I. Berchtold (1759–1809), šlechtic, lékař, cestovatel a filantrop
• Zikmund Berchtold z Uherčic (1834–1900), šlechtic a politik
• Jiří Hanák (1938–2020), novinář, signatář Charty 77, nositel Ceny Ferdinanda Peroutky
• Jiří Štokman (1920–1981), voják, příslušník výsadku Clay
• Karel Žádník (1847–1923), malíř

• Buchlovské hudební léto
• Buchlovská svíca
• Den vína
• Hody s právem
• Festival česneku
• Kuličkiáda
• Kosecké písně

• Asociace 8. historického pluku francouzské řadové pěchoty
• Folklorní studio Buchlovice s cimbálovou muzikou Rubáš
• Sbor dobrovolných hasičů
• Spolek podporovatelů historie Buchlovic
• Spolek pro rozvoj cestovního ruchu městyse Buchlovice
• Divadelní spolek J.K. Tyla Buchlovice
• Studio M
• Petanque klub Stříbrné kule Buchlovice
• Buchlovjánek
• Dechová hudba Buchlovjané
• Divadelní společnost J. K. Tyla
• HB Collegium
• Junák Buchlovice
• TK Buchlovice (Tenis Klub Buchlovice)
• Děcka z Buchlovic
• TJ Buchlovice (fotbalový tým)

• Pověst o Cerberovi: Cerberus byl pes, který měl nosit korespondenci mezi Janem Dětřichem (Buchlovice) a Marií Annou, hraběnkou Nosticovou (Chotoviny v Čechách poblíž Tábora). Jako vzpomínku na tento romantický poměr je na hradě dodnes chován obraz černého psa Cerbera.
• Pověst o lípě nevinny
• Pověst o černé paní Buchlovské

Buchlovský zpravodaj – vychází měsíčně.^[8]

V obci se nachází též Záchranná stanice volně žijících živočichů.

V katastru obce se nacházejí tato chráněná území:

• Přírodní rezervace: Holý kopec
• Přírodní památky: Barborka, Makovica, Maršava
• Evropsky významné lokality: Chřiby

• NEKUDA, Vladimír; JANÁK, Jan; MICHNA, Pavel. Uherskohradišťsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1992. 855 s. ISBN 80-85048-39-6. 

• Buchlovická dohoda
• Římskokatolická farnost Buchlovice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Buchlovice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Buchlovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)