Buchs

Buchs
znak
Poloha
Souřadnice	47°10′ s. š., 9°28′0″ v. d.
Nadmořská výška	448 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	St. Gallen
Buchs Buchs, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	15,95 km²
Počet obyvatel	13 053 (31.12.2020)
Hustota zalidnění	818,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.buchs-sg.ch
PSČ	9470
Označení vozidel	SG
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buchs je obec (malé město) v kantonu St. Gallen ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 13 tisíc^[1] obyvatel. Leží na hranici s Lichtenštejnskem. Úředně se stal městem v roce 2002.

Geografie

Buchs se nachází ve volebním okrese Werdenberg. Je centrem obchodu, průmyslu a služeb pro údolí horního toku Rýna (německy Rheintal). Skládá se z obce Buchs a velkých vesnic Räfis a Burgerau a z roztroušených osad na svahu Buchserbergu.

Na východě obec sousedí s Lichtenštejnským knížectvím, obecní a státní hranici tvoří řeka Rýn. S lichtenštejnskou obcí Schaan ji spojuje silniční a železniční most přes Alpský Rýn. Buchs dále sousedí se švýcarskými obcemi Grabs, Gams, Sevelen a Sennwald a v Lichtenštejnsku také s obcemi Eschen a Vaduz. Nejnižší bod leží v nadmořské výšce 441 m n. m. a nejvyšší bod se nachází na vrcholu Glannachopf ve výšce 2232 m n. m.

Obec má podle údajů z roku 2006 rozlohu necelých 16 km². Z této rozlohy je 39,6 % využíváno k zemědělským účelům, zatímco 27,8 % je zalesněno. Ze zbytku půdy je 25,1 % zastavěno (budovy nebo silnice) a zbytek (7,5 %) je neproduktivní (řeky nebo jezera).

Historie

Buchs je poprvé zmiňován v roce 765 ve slovním spojení de Pogio v závěti churského biskupa Tella.^[2] V roce 1213, kdy jej držela hrabata z Werdenbergu, je uváděn jako Buchs. Později se místo nazývalo Bucas, Bugu, Bougu, Puges a nakonec v roce 1484 Bux. V 9. století je v listině zmiňován kostel svatého Jörgena. Buchs původně patřil do románské jazykové oblasti, mezi 8. a 12. stoletím však rétorománštinu postupně vytlačila alemanština. Od roku 1404 patřilo panství Werdenberg hrabatům z Montfortu, po nichž jej v roce 1483 převzal hrabě Jan Petr ze Sax-Misoxu.^[2]

V roce 1517 koupil oblast Glarus. V roce 1526 zavedl glaruský starosta Jost Tschudi reformaci také v Buchsu. V roce 1798 se obec v rámci Helvétské republiky stala součástí kantonu Linth a v roce 1803 se definitivně stala součástí kantonu St. Gallen.^[2] Katolický kostel, postavený v roce 1896, byl v roce 1965 nahrazen novou stavbou a reformovaní dostali nový kostel v letech 1931–1932.

V noci z 12. na 13. října 1839 postihl centrum Buchsu požár. V důsledku prudkého větru se plameny rychle šířily. Shořelo 36 obytných domů a 30 stájí a 40 rodin zůstalo bez střechy nad hlavou.^[3]

Před industrializací se většina obyvatelstva živila zemědělstvím (mlékárenství, ovocnářství a zelinářství, vysokohorská turistika). Urbář farnosti Buchs z roku 1484 je první majetkovou evidencí. Již v roce 840 je zmiňován rýnský přívoz mezi Buchsem a Schaanem. Od počátku 18. století existovalo přívozní spojení mezi Burgerau a Mühleholzem. V roce 1868 byl otevřen dřevěný most z Buchsu do Schaanu, jehož západní část smetla v roce 1927 povodeň na Rýně.^[2] V zimě 1928/1929 byl mezi těmito dvěma obcemi postaven první moderní silniční most. S otevřením železnice Rheineck–Chur v roce 1858 byla v Buchsu postavena první železniční stanice. Po výstavbě železničního mostu přes Rýn a otevření vlakového spojení do Feldkirchu ve Vorarlbersku se Buchs stal v roce 1872 pohraniční železniční stanicí. Díky napojení na Arlberskou železnici o několik let později se Buchs od té doby nacházel na mezinárodní železniční trati z Vídně do Paříže a stal se mezinárodním překladištěm.

Obyvatelstvo

Vzdělání

V Buchsu má přibližně 65,8 % obyvatel (ve věku 25–64 let) ukončené buď nepovinné střední vzdělání, nebo další vysokoškolské vzdělání (buď univerzitu, nebo Fachhochschule). Z celkového počtu obyvatel Buchsu mělo v roce 2000 nejvyšší ukončené vzdělání 2 338 osob (22,5 % obyvatel) základní, 3 871 osob (37,2 %) má ukončené střední vzdělání, 1 035 osob (10,0 %) navštěvovalo terciární školu a 505 osob (4,9 %) nechodí do školy. Zbytek na tuto otázku neodpověděl.^[4]

V Buchsu sídlí Mezistátní technická univerzita NTB Buchs, která je součástí Fachhochschule Ostschweiz, FHO, která je uznávanou univerzitou aplikovaných věd. NTB nabízí bakalářské a magisterské studium v několika technických oborech.^[5]

Památky

Oblast kolem zámku Werdenberg, která se rozkládá mezi městy Buchs a Grabs, je zařazena do seznamu švýcarského kulturního dědictví.

Osobnosti

• Simon Schwendener (1829–1919), botanik
• Tim Staubli (* 2000), fotbalista
• Heinrich Rohrer (1933–2013), nositel Nobelovy ceny za fyziku

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Buchs SG na německé Wikipedii a Buchs, St. Gallen na anglické Wikipedii.

Související články

• Seznam švýcarských obcí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Buchs na Wikimedia Commons