Budín (Budapešť)

Budín
Budín – znak
znak
Budín – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Budín
Budín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na Budín, Budínský hrad a kopce z Gellértovy hory

Budín (maďarsky Buda, německy Ofen, latinsky Aquincum nebo Sicambria/Sicambrium, slovensky Budín, srbochorvatsky Budim / Будим) je část Budapešti ležící na pravém břehu Dunaje, představuje tedy západní část města. Zabírá zhruba třetinu městské rozlohy a mezi třetinou a čtvrtinou populace. Budín je více lesnatý a kopcovitý než protější levobřežní Pešť. Nachází se tu nejstarobylejší památky a místa metropole – hrad, Gellértův vrch nebo římské lázně a naleziště Aquincum. Od 13. století byl Budín uherským hlavním městem a královským sídlem, postupně byl ale velikostně předstižen sousední Peští, která měla lepší podmínky pro průmyslový rozvoj. Roku 1873 byla města Budín, Starý Budín (Óbuda, dnes část Budína jako III. městský okruh) a Pešť (Pest) sjednocena do nové uherské metropole Budapešti.

Budín má oproti Pešti méně hustou, ale pestřejší nabídku veřejné dopravy – vedle železnice (nádraží Déli, Kelenföld aj.), tramvají, autobusů, metra (linka M2 a M4) a HÉV (Batthyány térSzentendre) se tu nachází také zubačka, pozemní lanovka, sedačková lanovka a dětská železnice. Naproti tomu zde ovšem nejezdí trolejbusy.

Historie

Vznik Budína je datován do antiky, kdy si Římané u významného brodu přes Dunaj postavili na místě staršího osídlení z doby bronzové město Aquincum, které se stalo hlavním sídlem provincie Panonie. Své Huny odtud později vedl i Attila a město se stalo také sídlem rodu Arpádovců, kteří stáli v čele maďarského kmenového svazu. Od 13. století byl Budín oficiálním hlavním městem Uherského království a královským sídlem. Turci obsadili Budín roku 1541 a pod jejich nadvládou zůstal po skoro století a půl, než jej osvobodila vojska evropských zemí. I nadále však centrum uherské říše zůstalo přesunuto v Bratislavě.

Územně správní členění

Území Budína je členěno na následující městské okruhy:

okruhy sloučené roku 1873:

  • I. Várkerület, budínský hrad a nejbližší okolí
  • II. Lipótmező
  • III. Óbuda

okruhy připojené v letech 1934-38:

  • XI. Újbuda, dnes nejlidnatější okruh celé Budapešti (146 tisíc obyv.)
  • XII. Hegyvidék

okruh připojený roku 1950:

  • XXII. Budafok-Tétény

Celkově má Budín asi 490 tisíc obyvatel (28 % Budapešti) a 173,87 km² (33 %).[kdy?]

Významní obyvatelé – výběr

Toto je pouze velmi úzký výběr, v Budíně se narodila nebo žila značná část významných Maďarů či obyvatel Uherska.

  • Ondřej III. (1265–1301), uherský král, poslední z dynastie Arpádovců
  • Hedvika z Anjou (1374–99), vychována na královském dvoře v Budě, první žena korunována na polského krále
  • Ignác Filip Semmelweis (1818–1865), lékař pracující v porodnictví, který objevil zásadní důležitost asepse při operacích
  • Kornelije Stanković (1831–65), význačný srbský skladatel, narozen a pohřben v Budíně
  • Edmund Hauler (1859–1941), rakouský klasický filolog

Významné památky – výběr

Pohled na Budínský hrad

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Buda város címere 1703.JPG
Buda főváros címere 1703-ból
Budapest 109.JPG
Autor: V.Mariann, Licence: CC BY-SA 3.0
Budavári Palota (A, B, C, D, E, F épület)
Flag of Buda (pre-1873).svg
Flag of Buda from 1703(?) to 29 May 1873.