Budeč (kolej)
| Kolej Budeč | |
|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 | |
| Účel stavby | |
studentská kolej | |
| Základní informace | |
| Architekt | Bohumír Kozák |
| Výstavba | 1923–1925 |
| Poloha | |
| Adresa | Wenzigova 1982/20, Praha,  Česko |
| Ulice | Wenzigova, Lublaňská a Bělehradská |
| Souřadnice | 50°4′14,03″ s. š., 14°25′56,97″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Budeč je název pro koleje, které se nacházejí v Praze na Vinohradech, na adrese Wenzigova 1982/20. Jedná se o funkcionalistický objekt, který navrhl architekt Bohumír Kozák v letech 1923-1926.[1]
Historie
Objekt kolejí, které nesou název podle Budče, hradiště s nejstarším provozovaným kostelem na území českých zemí, kde se podle legend vzdělával svatý Václav, byl navržen v roce 1923. (Název Budeč zvolil pro své učiliště založené v roce 1839 již Karel Slavoj Amerling; škola sídlící v Žitné ulici ale v roce 1848 ukončila činnost.)
Kolej měla sloužit studentům Karlovy univerzity, jeho provozovatelem bylo Obrodné hnutí československého studentstva.[1]
O výstavbu areálu se zasloužil tehdejší podnikatel Václav M. Havel, otec pozdějšího českého spisovatele a politika Václava Havla. K realizaci projektu byl nakonec vybrán návrh z pera Bohumíra Kozáka.[2] Výsledný projekt kolejí však nebyl první, který Kozák do soutěže přihlásil. Jeho pohled na stavbu se postupně vyvíjel, a to od stylu připomínajícího Jana Kotěry až k striktnímu a rigidnímu funkcionalismu, resp. klasicizujícímu expresionismu.[1] Objekt byl dobudován v roce 1925; zcela dokončen pak až v roce 1937 dokončením pátého patra.
Koleje sloužily jako dívčí s ohledem na to, že samostatné dívčí koleje v Praze do té doby neexistovaly, resp. ubytovací kapacity byly v tomto směru velmi nedostatečné. Řada ženských spolků o budování kolejí rovněž usilovala. Koleje Budeč dokázaly pojmout cca 200 studentek. Ve své době se jednalo o velmi moderní objekt s centrálním topením, lékařskou ordinací a mensou.
Po druhé světové válce byl k budově kolejí přistavěn dřevěný objekt internátu. V současné době je objekt ve vlastnictví Karlovy univerzity. V letech 2016–2018 byl objekt koleje rekonstruován; byla obnovena fasáda, vyměněna okna a upravena střecha.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c PLATOVSKÁ, Marie. Hlávkova studentská kolej; Studentská kolej Budeč. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 170–173.
- ↑ Článek na portálu prostor-ad (česky). prostor-ad.cz [online]. [cit. 2018-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-02.
Literatura
- PLATOVSKÁ, Marie. Hlávkova studentská kolej; Studentská kolej Budeč. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 170–173.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolej Budeč na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Vinohrady. Wenzigova 1982/20, Bělehradská 1982/43, kolej Budeč, rekonstrukce tramvajové trati v Bělehradské, schodiště do ulice Wenzigovy.