Budišov

Budišov
Pohled na Budišov od západu
Znak městyse BudišovVlajka městyse Budišov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0634 590401
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 186 (2022)[1]
Rozloha13,30 km²
Katastrální územíBudišov
Nadmořská výška480 m n. m.
PSČ675 03
Počet domů426 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa úřadu městyseObecní úřad Budišov
Budišov č. p. 306
675 03 Budišov
obec@mestysbudisov.cz
StarostaPetr Piňos
Oficiální web: www.mestysbudisov.cz
Budišov
Další údaje
Kód obce590401
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budišov (německy Budischau[3]) je městys ležící severovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 480 metrů. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. První zmínky o Budišově pochází z roku 1194. Obec se dělí na dvě části, vlastní Budišov a vesnici Mihoukovice. Dále jsou součástí osady Kundelov a Rejdůveň a samoty Věterák a Holeje.

Sousedními obcemi sídla jsou Valdíkov, Hodov, Nárameč, Kojatín, Pyšel, Pozďatín, Kamenná a Studnice.

Historie

Obec byla dříve pojmenována Budischow, Budischaw, Budischau.[4] Z hlediska vhodnosti pro pravěké osídlení leží Budišov v nevýhodné poloze, přesto zde bylo několik nálezů učiněno. Mezi tyto nálezy patří škrabadlo z pazourku objevené asi kilometr na jihovýchod nad potokem. Z doby neolitu se dochovalo několik předmětů kamenné industrie a broušené industrie. Budišov byl založen kolem 12. století pánem Budišem z Lomnice, kostel svatého Gotharda a Nanebevzetí Panny Marie byl založen snad už ke konci 11. století. Po smrti posledního pána z Lomnice na budišovském panství v 15. století pak panství vlastnil Dobeš z Meziříčí. Mezi roky 1476 a 1561 pak ves patřila pánům z Noskova. Budišov pak byl za jejich držení povýšen 14. září 1538 na městečko. V 16. století pak byla původní tvrz přebudována na zámek.[4] Roku 1864 byla při rozšiřování hřbitova objevena kostra se zlatým pásem na čele. Později došlo k dalšímu podobnému nálezu. Spadají snad již do období slovanského.[5]

Vesnice Dobrutoys měla být darována třebíčskému klášteru, tatáž je pak zmíněna i v Kosmově kronice. Po roce 1240 pak Budišov patřil Budišovi z Budišova, následně pak Markvartovi z Budišova, Urbanovi z Budišova, Markvartovi z Budišova, Ješkovi z Budišova. Roku 1365 je zmíněn Budišovský mlýn. V roce 1400 byl Budišov obsazen vojsky krále Václava IV. a v roce 1401 je poprvé zmíněna fara v Budišově. V té době obec vlastnil Budiš z Budišova, který se roku 1420 spojil s Dobešem Meziříčským, po něm pak v roce 1438 zdědil panství Beneš z Boskovice a Černé Hory. Ten pak v roce 1476 po mnoha soudních sporech o budišovský majetek prodal panství Petrovi Mrakešovi z Noskova a Lyčova. Na žádost Petra Mrakeše pak byl dne 14. září 1538 Ferdinandem I. povýšen Budišov na městečko. Jiří Mrakeš pak prodal panství roku 1560 Janu Martinkovskému z Rozseče a ten pak prodal roku 1572 panství Václavovi Berkovi z Dubé a z Lipé a na Meziříčí. Berkovi z Dubé pak vlastnili Budišov až do roku 1645, kdy vdova po Matyáši Ferdinandovi Františkovi Berkovi odkázala Budišov Fridrichu Rudolfovi z Fürstenberka. Za jeho vlády se pak roku 1662 opravila škola v Budišově a byl pořízen druhý zvon pro budišovský kostel.

V roce 1715 se pak Budišov dostal do rukou rodiny Paarů. Kolem roku 1720 byl pak vztyčen sloup Nejsvětější trojice, v roce 1721 pak začala přestavba zámku a byla vytvořena otáčivá korouhev pro stavbu kostela. Roku 1722 pak byla postavena dřevěná jízdárna u zámku, vysochána socha Immaculaty na zámecké schody, dokončena stavba kostela sv. Gottharda, pořízeny sochy na bránu hřbitova, vybudován oltář do kostela. V roce 1723 pak byla dokončena přestavba kostela a před faru byla umístěna socha Panny Marie, do kostela pak byly umístěny socha Ježíška, do zámecké zahrady byla pořízena socha Atlanta a byly umístěny sochy na kostelní věž. O rok později pak byla vybudována dřevěná galerie nad vodním příkopem u zámku a byly dokončeny fresky v kostele. V několika dalších letech pak byly pořízeny další sochy, přestaven pivovar, opět přestaven kostel, postavena hlavní brána a osazena sochami andělů, byla pořízena socha sv. Václava na rozcestí a několik dalších soch. Roku 1744 pak z dědictví hraběnky Paarové byl založen za kostelem chorobinec.

V roce 1768 se stal majitelem budišovského panství František Josef z Jungwirthu, od nějž je roku 1774 zakoupil osvícenec Joachym Stettenhofen. V roce 1798 pak fakticky vznikl Kundelov, když bylo povoleno u Budišovského mlýna postavit první dům. Roku 1799 se pak objevil pro mlýn poprvé název Kundelov. Ve stejné době byly z příkazu majitele Stettenhofena založeny také Mihoukovice. V roce 1805 bylo v Budišově ubytováno francouzské vojsko, které obec poničilo. Od roku 1813 byli majiteli panství pánové z Barattu, v roce 1844 pak byl postaven tzv. Věterák (větrný mlýn) nedaleko obce a v roce 1848, po reformě, se budišovské panství stalo součástí jihlavského kraje a v roce 1850 se stalo součástí okresu Třebíč. Téhož roku se 2. června udál v obci velký požár, kdy shořelo 30 domů, škola, fara a kostel. Škola i kostel byly postupně obnoveny a roku 1876 pak byla postavena i malá zvonička v Kundelově. V roce 1886 pak byla dokončena železniční dráha mezi Studencem a Velkým Meziříčím (přes Budišov) a o rok později byla otevřena nová trojtřídní škola. V roce 1898 pak byla postavena kaplička a socha sv. Josefa v Mihoukovicích a roku 1900 pak byla rozšířena škola na čtyřtřídní.

Na počátku roku 1914 bylo do armády odvedeno 73 záložníků z Budišova, v červnu roku 1915 pak byl rekvírován kostelní zvon a v srpnu 1917 pak byl odevzdnán i malý umíráček. Roku 1922 byla pak v obci postavena sokolovna, dne 15. srpna téhož roku pak byl odhalen pomník obětem 1. sv. války od J. Herblíka, slavnostní řeč měl Jakub Deml. V roce 1924 pak byla v Budišově zřízena pokračovací živnostenská škola, ta pak byla v roce 1934 zrušena. V roce 1925 pak byla do sokolovny usazena pamětní deska zemřelým vojínům. V roce 1925 pak kundelovská zvonička získala nový zvon. Mezi lety 1925 a 1926 pak byla do obce zavedena elektřina, poprvé byly pouliční elektrické lampy rozsvíceny 29. ledna 1926. Roku 1928 pak byly vysvěceny nové zvony do kostelní věze, byly zasvěceny sv. Václavovi a sv. Lidmile. V roce 1929 pak byla v obci otevřena benzínová pumpa. Roku 1930 pak byla postavená nová kaplička v Mihoukovicích. V roce 1938 pak byla odhalena socha T. G. Masaryka (autorem je Jiří Marek z Velkého Meziříčí).

Roku 1940 pak byl do vesnice zaveden telefon a zřízena první třída měšťanské školy a také byl odstraněn pomník T. G. Masaryka a byl zazděn do hřbitovní zdi. Dne 1. dubna 1942 pak byly zrekvírovány kostelní zvony a 17. června téhož roku pak do Budišova dorazila německá armáda. Dne 9. května 1945 dorazily do Budišova tanky Rudé armády. Dne 14. června pak přes budišov ještě prošli rumunští vojáci a 21. června se pak v kostele konala zádušní mše za Leonharda Smrčka. V roce 1947 pak byla odhalena pamětní deska obětem 2. sv. války. V listopadu 1953 bylo v obci zrušeno pro malou účast JZD, ale roku 1956 bylo znovu obnoveno. V roce 1975 pak byly do budišovského JZD sloučena zemědělská družstva v Náramči, Hodově a Rohách.

Roku 1968 pak byly založeny skautské oddíly a v roce 1969 pak bylo založeno skautské středisko v Budišově a v červenci roku 1972 pak byly pořízeny dva nové zvony do kostela. Roku 1974 pak byla budova zámku předána do užívání Moravskému zemskému muzeu a začala rekonstrukce zámku. Roku 1975 pak byla zahájena rekonstrukce kostela, v roce 1976 pak byl obnoven i hřbitov, mezi lety 1978 a 1979 pak byla opravena socha sv. Václava. V roce 1981 pak byl zrekonstruován zámecký park a bylo nově vysázeno 220 stromů. Roku 1986 pak byl opět opraven zámek v Budišově. V roce 1987 pak byl zahájen provoz v mateřské škole. V říjnu 1989 pak bylo v Budišově založeno Občanské fórum, na prvním místě podpisové listiny byl místní farář Jan Slabý. Farář Slabý pak v roce 1990 založil obnovený junácký oddíl s duchovní výchovou (2. oddíl) a v témže roce byly znovuzaloženy i 1. oddíly dívek a chlapců. Dne 1. května 1991 byl otevřený zoologický depozitář v zámku Budišov. Roku 1994 byly opraveny sochy sv. Václava a sv. Josefa. V roce 1999 pak Budišov vstoupil do sdružení obcí Horácko – ekologický mikroregion. V témže roce vyšlo první číslo budišovského zpravodaje.[6]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]

Do roku 1849 patřil Budišov do budišovského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[8]

Vývoj počtu obyvatel Budišova[9]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel1 0551 1361 2021 1781 1891 1641 1361 0781 1731 2131 1531 1311 163

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Budišov
2006[10]2010[11]2013[12]2017[13]2021[14]
1.ČSSD (47.03 %)ČSSD (32.15 %)ČSSD (28.76 %)ANO (25.54 %)SPOLU (25.8 %)
2.ODS (18.94 %)ODS (13.23 %)ANO 2011 (16.85 %)ČSSD (13.87 %)ANO (24.11 %)
3.KDU-ČSL (15.4 %)KSČM (11.07 %)KSČM (15.86 %)KSČM (12.01 %)Piráti+STAN (13.97 %)
účast67.02 % (624 z 931)66.77 % (651 z 975)62.28 % (606 z 973)60.71 % (595 z 980)68.55 % (656 z 957)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Budišov
2008[15]2012[16]2016[17]2020[18]
1.ČSSD (51.62 %)ČSSD (45.0 %)ČSSD (26.74 %)KDU-ČSL (17.77 %)
2.ODS (13.28 %)KDU-ČSL (12.77 %)KDU-ČSL (16.71 %)Piráti (15.55 %)
3.KSČM (12.53 %)KSČM (12.22 %)ANO 2011 (16.1 %)ANO (13.33 %)
účast42.22 % (399 z 945)38.45 % (373 z 970)33.64 % (330 z 981)33.09 % (319 z 964)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (243 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (108 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (78 hlasů). Volební účast byla 64.40 %, tj. 626 ze 972 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (467 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (180 hlasů). Volební účast byla 66.33 %, tj. 650 ze 980 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (322 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (125 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (82 hlasů). Volební účast byla 66.46 %, tj. 646 ze 972 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (452 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (252 hlasů). Volební účast byla 72.28 %, tj. 704 ze 974 oprávněných voličů.[20]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Budišově.

Galerie

Rodáci a osobnosti

  • Alois Vincenc Anderle (1821–1864), operní pěvec
  • František Balada (1902–1961), matematik, pedagog
  • Vlastimil David (1925–1977), zkušební pilot Aero Vodochody, poslanec České národní rady, Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace
  • Richard Baratta Dragono (1867–1946), poslanec, advokát, velkostatkář a šlechtic, majitel panství Budišov
  • Julius Friedmann (1891–1979), lékař
  • Jan Hausner (1725–1793), hudební skladatel a varhaník
  • František Chytka (1894–?), legionář
  • Josef Jambor (1887–1964), malíř, působil v Budišově
  • Ivan Kašpar (1912–1967), stavitel
  • Josef Kazda (1881–?), starosta
  • Jiří Keprt (1900–1962), lékař a mecenáš
  • Augustin Kratochvíl (1865–1946), duchovní, působil v Budišově
  • Josef Machát (1901–?), pedagog
  • Šimon Macalík (1863–1948), novinář, hudebník, zemřel v Budišově
  • Jaroslav Man (1925–1950), pilot
  • Vladimír Němeček (1914–1987), lékař a historik
  • Josef Ignác Paar (1660–1735), šlechtic
  • Karel Palas (1931–2005), vysokoškolský učitel, bohemista
  • Karel Pavlas (1928–?), pedagog a matematik
  • František Pavlíček (1928–2002), fotograf
  • Karel Pavlíček (1929–2010), kněz
  • Ivo Pospíšil (* 1952), literární vědec
  • Emanuel Pötting-Persing (1819–1898), kněz, mecenáš
  • Pavel Schramm (?–?), tiskař
  • Kristián Schubert (1701–1780), teolog a filozof
  • Josef Slabý (1911–?), ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského
  • Leonard Smrček (1915–1941), pilot RAF
  • Joachym Stettenhofen (1742–1813), majitel panství Budišov
  • Petr Svoboda (* 1984), atlet
  • Jiří Škarek (1927–?), vysokoškolský učitel, výzkumník Ústavu vlastností kovů ČSAV
  • Zdeněk Šlezinger (1921–1988), vysokoškolský učitel
  • Jan Tesař (1893–?), legionář
  • Jan Tvarůžek (1850–1910), pedagog a historik
  • Ladislav Tvarůžek (1879–1953), vládní rada, ředitel ČTK
  • František Veselý (1894–1942), pedagog
  • František Zejda (1897–?), legionář, učitel a kronikář
  • Vladislav Zejda (1934–?), plachtařský reprezentační závodník

Čestní občané

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 51. 
  4. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 13. Dostupné online.
  5. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 179–180. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  6. a b Archivovaná kopie. www.mestysbudisov.cz [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 37. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. deník.cz. Budišovští chtějí z kaple zachránit, co se dá [online]. Třebíčský deník, 2011-11-01 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  22. a b KRČMÁŘ, Milan. Budišovský Stonehenge: dlouho tajemné kamenné kvádry jsou díky za přežití války. Třebíčský deník. 2022-01-24. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. (česky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Budisov global.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Budišov. View from the road to Nárameč
Overview of Church of the Assumption and Saint Gotthard in Budišov, Třebíč District.jpg
Autor: Jiří Sedláček - Frettie, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na kostel Nanebevzetí Panny Marie a Sv. Gotharda v Budišově.
Budišov TR flag.svg
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape.
Budišov (zámek) - panoramio.jpg
(c) Michal Kriška, CC BY-SA 3.0
Budišov (zámek)
Budišov CoA CZ.svg
Znak městyse Budišova. V červeném štítě zlatá kvádrovaná věž s černými vraty, čtyřmi černými čtvercovými okny vedle sebe a modrou valbovou střechou se dvěma zlatými odvrácenými korouhvičkami. Na věži stříbrný štítek s červeným kůlem (erb tehdejšího majitele městečka Petra Mrakše z Noskova.