Budišov nad Budišovkou

Budišov nad Budišovkou
Pohled z jihu
Pohled z jihu
Znak města Budišov nad BudišovkouVlajka města Budišov nad Budišovkou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecVítkov
Obec s rozšířenou působnostíVítkov
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava + Slezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 824 (2024)[1]
Rozloha79,15 km²[2]
Nadmořská výška526 m n. m.
PSČ747 87
Počet domů706 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.7
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa městského úřaduHalaškovo nám. 2
747 87 Budišov nad Budišovkou
m.urad@budisovnb.cz
StarostaIng. Patrik Schramm
Oficiální web: www.budisov.eu
Budišov nad Budišovkou
Další údaje
Kód obce506460
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budišov nad Budišovkou (německy Bautsch[4]) je město ležící v okrese Opava. Žije zde přibližně 2 800[1] obyvatel. Ve vzdálenosti 11 km jihovýchodně leží město Vítkov, 21 km jihovýchodně město Odry, 23 km jihovýchodně město Fulnek a 24 km západně město Šternberk. Historické jádro Budišova nad Budišovkou je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Poloha

Budišov nad Budišovkou leží na přelomu dvou geomorfologických podcelků Nízkého Jeseníku. Na východě je to Vítkovská vrchovina a na západě, kde je vystavěna větší část města, Domašovská vrchovina.[5] Město se nachází v nadmořské výšce 512 m n. m., 30 km západně od Opavy. K městu byly připojeny obce Guntramovice, Podlesí a Staré Oldřůvky. Podlesí a Staré Oldřůvky sousedí s vojenským prostorem Libavá. Téměř celé území města leží na Moravě, ale malá část katastru na území vodní nádrže Kružberk náležela původně ke katastrům dříve čistě slezských obcí Kružberk a Svatoňovic. V případě dříve svatoňovických pozemků se jedná o území na pravém břehu potoka, který do nádrže přitéká od jihu.[6] V případě dříve kružberských pozemků se jedná o území na zatopeném levém břehu Moravice.[7] Sousedními obcemi sídla jsou Dvorce, vojenský újezd Libavá, Vítkov, Jakartovice, Čermná ve Slezsku, Kružberk, Svatoňovice, Norberčany a Bílčice.

Historie

Budišov byl založen ve 13. století pány z Kravař jako horní město pří místních dolech na těžbu olova a stříbra. Písemná zmínka z roku 1301 hovoří o městě jako o majetku olomoucké kapituly. V průběhu staletí město vícekrát vyhořelo, značně utrpělo i za třicetileté války.[8]

V letech 1938-1945 byl převážně německý Budišov připojen k nacistické Třetí říši v rámci Sudetské župy.

Po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstvo, které do té doby tradičně převažovalo, vysídleno a v obci došlo k takřka úplné výměně obyvatelstva. Německé starousedlíky vystřídali Češi z vnitrozemí a reemigranti z východu Evropy.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Budišově nad Budišovkou.

Osobnosti

  1. František Ignác Kassián Halaška
  2. Johann Schneider (1844–1926), starosta města, zemský poslanec
  3. Ferdinand Winkler (1869–1931) podnikatel, majitel tkalcovské firmy

Městský znak

Znak Budišova nad Budišovkou se skládá ze starého znaku Dietrichštejnů: zlato-červená vlajka a na ní vinařský nůž a F - po kardinálu Františku z Ditrichštejna. Pod ním je bílá věž (Budišov měl hradby) v oknech věže dvě písmena M a W, podle probošta Martina Waclava Olomouckého – díky kterému se stal Budišov městem. Na jedné straně jsou dvě hornická kladiva (kvůli okolní těžbě břidlice) a na druhé straně jsou dvě pyramidy, které pocházejí ze znaku Olomouckého arcibiskupství.

Části města

V letech 1961–1992 k městu patřily i Svatoňovice a od 1. ledna 1979 do 23. listopadu 1990 také Staré Těchanovice.[10]

Turistika

Cesta česko-německého porozumění, Zlatá lípa u Guntramovic, kaple svatého Jana Nepomuckého, Pomník obětem bitvy u Guntramovic, SKI Areál Horní Guntramovice, Naučná břidlicová stezka, zřícenina hradu Vikštejn, Kružberská přehrada, poutní místo Stará Voda, bývalé lázně Jánské Koupele.

V roce 2021 byla dokončena rozhledna Halaška, pojmenovaná po místním rodákovi Františku Ignáci Kassiánovi Halaškovi, a před dokončením známá jako rozhledna Kopřivná, umístěna asi 3 kilometry od města.

Doprava

Město leží na železniční trati Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, na které se nachází stejnojmenná železniční stanice. Také zde prochází silnice II/443.

Fotogalerie

Partnerské obce a regiony

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 627. 
  5. Vítkovská vrchovina: https://mapy.cz/turisticka?x=17.4969975&y=49.7752726&z=11&l=0&source=area&id=26449 Domašovská vrchovina: https://mapy.cz/turisticka?x=17.6118873&y=49.7936194&z=12&source=area&id=26317
  6. Mapa evidence nemovitostí „OPAVA, V. S. XIII. 10. df“, vytištěná roku 1968, zobrazující i průběh koryta potoka. archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. 
  7. Viz mapy evidence nemovitostí Mapa evidence nemovitostí „OPAVA, V. S. XIII. 10. df“, vytištěná roku 1968 Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine. a „OPAVA. V. S. XIII, 10, de“, vytištěná roku 1966 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
  8. Nízký Jeseník. Šternberk, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou. Turistická mapa 1 : 50 000. 6. vyd. Praha: Klub českých turistů - TRASA s. r. o., 2017. 
  9. SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-2996-1. S. 73. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 553, 533. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Budišov nad Budišovkou - Letecký záběr 02.jpg
Autor: Jan Hudec, Licence: CC BY-SA 4.0
záběr z dronu na Budišov nad Budišovkou
Budišov nad Budišovkou - městský úřad.jpg
Autor: Jan Hudec, Licence: CC BY-SA 4.0
městský úřad v Budišově nad Budišovkou
Rozhledna Halaška.jpg
Autor: Petrexik, Licence: CC BY-SA 4.0
Výlet s Naty
Budišov nad Budišovkou - Halaškovo náměstí.jpg
Autor: Jan Hudec, Licence: CC BY-SA 4.0
náměstí v Budišově nad Budišovkou
Muzeum břidlice Budišov.jpg
Autor: H Pepa, Licence: CC BY-SA 4.0
Muzeum Břidlice - Budišov nad Budišovkou.
Kostel Budišov n.B..jpg
Autor: H Pepa, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Budišově nad Budišovkou.