Budislav Třemšínský

Budislav Třemšínský
Rodné jménoGustav Bach
Narození28. listopadu 1841
Lnáře u Blatné,
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. ledna 1883 (ve věku 41 let)
Praha,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PseudonymBudislav Třemšínský
Povolánípublicista, básník, překladatel
Národnostčeská
Alma materKarlo-Ferdinandova univerzita
VlivyJan Neruda, Heinrich Heine
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Budislav Třemšínský, rodným jménem Gustav Bach (28. listopadu 1841, Lnáře u Blatné[1] – 28. ledna 1883, Praha) byl český publicista, vlastenecký básník a překladatel.[2]

Život

Narodil se v obci Lnáře v rodině lékaře Matěje Bacha[1], matka mu krátce po narození zemřela[3]. Vyrůstal pod vlivem otcovy vlastenecké výchovy. Od roku 1851 navštěvoval Německé gymnázium v Plzni a po maturitě vystudoval v letech 1861-1865 práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.[2]

Po skončení studií žil nějaký čas v Praze i na venkově z peněz, které zdědil po rodičích, později byl nucen vstoupit do státní služby. Působil jako právník v některých pohraničních městech, kde se pro své vlastenecké smýšlení dostával do konfliktů a musel snášet i ústrky.[4]

V 70. letech pracoval jako účetní oficiál finančního zemského ředitelství v Praze.[5] V červnu roku 1879 se oženil[6] s Annou Červenou[7], později spolu měli dceru, Marii[8].[2] Zemřel ve Všeobecné nemocnici v Praze.[9]

Své umělecké jméno si zvolil podle vsi Budislavice, odkud měli pocházet jeho předkové, a podle vrchu Třemšín, o kterém psal ve svých básních.[2]

Dílo

Jako prozaik debutoval roku 1858 v píseckém časopise Poutník od Otavy, kde také vydal své Pověsti lnářské pojednávající o okolí Lnář. Redigoval časopisy Blesk (1864) a Šotek (1867) a společně s Eduardem Justem vydal sborník humoru a satiry Rarášek (1865).[2]

Časopisecky publikované vlastenecké, lyrické, přírodní, milostné, satirické i epické básně shrnul roku 1868 do své jediné básnické sbírky Básně Budislava Třemšínskeho, kterou vydal vlastním nákladem a jejíž čistý výnos věnoval Národnímu divadlu. Zvláštní oddíl je ve sbírce věnován překladům (Goethe, Heine, Petofi).[2][4]

Z němčiny také přeložil Goethovu tragédii Klavigo (obsaženo ve sborníku Divadelní ochotník, Praha: Slovanské kněhkupectví 1863) a veselohru Občan generálem, která zůstala v rukopise. Jeho básnické dílo nedosáhlo sice úrovně tvorby májovců, ale je cenným svědectvím o atmosféře 60. let 19. století.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Gustava Bacha farnost Lnáře
  2. ↑ a b c d e f g Lexikon české literatury IV/1., Praha: Academia 2008. ISBN 978-80-200-1670-6. S. 1025.
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Anny Bachové farnost Lnáře
  4. ↑ a b Ottův slovník naučný, 3. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1996. S. 84.
  5. ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Bach Gustav (1841), Bach Anna (1860)
  6. ↑ Matriční záznam o sňatku Gustava Bacha s Annou roz. Červenou farnosti při kostele sv. Petra na Poříč na Novém Městě pražském
  7. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Anny Červené farnosti při kostele P. Marie Sněžné na Novám Městě pražském
  8. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Marie Červené farnosti při kostele sv. Petra na Poříčí na Novám Městě pražském
  9. ↑ Urbánkův věstník bibliografický, Praha: František Augustin Urbánek 1883, IV. ročník, S. 193.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)