Budkovický tunel

Budkovický tunel
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka139,86 m
Lokalizace
Souřadnice49°4′46,89″ s. š., 16°22′55,65″ v. d.
Budkovický tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budkovický tunel je železniční tunel č. 201 na katastrálním území Budkovice na železniční trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov v km 127,643–127,783 mezi stanicemi Moravské Bránice a Moravský Krumlov.[1]

Historie

Provoz na dráze byl zahájen 15. září 1870, kdy tvořila součást hlavní trati c.k. privilegované Rakouské společnosti státní dráhy z Vídně do Brna (Vídeň – Laa an der Thaya – Hrušovany nad Jevišovkou – Střelice – Brno).

Na trati byly vybudovány celkem čtyři tunely (Budkovický, Na Réně, Velký Prštický a Malý Prštický). Všechny tunely byly dokončeny v roce 1870 jako stavebně dvojkolejné, stejně jako na zbytku trati ale byla i v tunelech položena pouze jedna kolej. V sedmdesátých letech 20. století došlo k přestavbě, kdy byla kolej přesunuta přibližně do os tunelů (v tunelu Na Réně v roce 1972[2]).[3]

Při ražbě tunelů byl poprvé v Rakousko-Uhersku místo střelného prachu použit dynamit.[3]

Geologie a geomorfologie

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Brněnská vrchovina, celku Bobravská vrchovina s podcelkem Leskounská vrchovina s okrskem Krumlovský les. Z geologického hlediska je oblast tvořena biotitickými granodiority.[4][5]

Krumlovský les je významnou archeologickou lokalitou. V době bronzové se zde těžil rohovec.[6][7]

Popis

Jednokolejný tunel byl původně postaven pro dvě koleje v pravém směrovém oblouku na železniční trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov mezi stanicemi Moravské Bránice a Moravský Krumlov.[8] Stavba tunelu v úbočí svahu kopce (kóta 359 m n. m.) nebyla původně plánována. Byl zde vybudován zářez, ale kvůli nestabilním svahům bylo v roce 1869 rozhodnuto o realizaci hloubeného tunelu. Po vyzdění lomovým kamenem byl zasypán.[9]

Tunel leží v nadmořské výšce 255 m a je dlouhý 139,86 m.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Budkovický (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ ŠIROKÝ, Jiří. Z Moravského Krumlova k „Železňáku“ [online]. Zrcadlo.info [cit. 2013-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. ↑ a b VEISOVÁ, Jarka. Železnice [online]. Radostice.cz, 2011-02-23 [cit. 2013-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-15. 
  4. ↑ www.nature.cz [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. 
  6. ↑ Krumlovský les a záhada "posvátné práce". Sever [online]. 2004-01-03 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ Moravská archeologie - Těžba rohovce v Krumlovském lese. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Budkovický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠIROKÝ, Jiří. Z Moravského Krumlova k „Železňáku“ [online]. Zrcadlo.info [cit. 2013-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic