Budov (zámek)

Budov
Západní průčelí nového zámku
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Západní průčelí nového zámku
Základní informace
Slohsecesní architektura
Výstavba16. století
StavebníkBudovcové z Budova
Další majiteléÚdrčtí z Údrče
Sekerkové ze Sedčic
Nosticové
a další
Poloha
AdresaBudov, Verušičky, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Budov
Budov
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budov je komplex malého zámku a hospodářského dvora ve stejnojmenné vesniciVerušičekokrese Karlovy Vary. Areál se nachází ve východní části vesnice. Tvoří ho zřícenina starého zámku, chátrající budovy dvora a nového zámku.

Historie

První panské sídlo v Budově vzniklo pravděpodobně na konci čtrnáctého století, ale o jeho poloze nic nevíme.[1] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1390, kdy patřila Lvovi z Budova. O devět let později je zmiňován Purkart z Budova považovaný za předka rodu Budovců z Budova.[2] Podle Jiřího Úlovce však oba zmiňovaní patřili k jinému rodu a prvním prokazatelným příslušníkem Budovců je až Jan z Budova uváděný poprvé v roce 1452. Jeho nástupci se stali bratři Purkart a Václav.[3] Budovcové zde žili nejméně do roku 1496, po kterém se odstěhovali na jiná panství. Z roku 1530 pochází zpráva, podle které Jan Čichalovec z Čichalova prodal mlýn pod Budovem Jindřichovi z Údrče. Po roce 1542 se Jindřichovi synové rozdělili o majetek, a Budov připadl Jiřímu z Údrče. Jeho syn Felix panství prodal v roce 1589 Bernartovi Cukrovi z Tamfeldu, který je však vlastnil jen krátce, ale přesto stihl panství zadlužit. Roku 1592 od něj statek koupil Baltazar Sekerka ze Sedčic. Sekerkům patřil s krátkou přestávkou až do roku 1698.[4]

V šestnáctém století si snad již Údrčtí z Údrče nechali postavit novou renesanční tvrz, o které se předpokládá, že stála v poplužním dvoře. Zpráva z roku 1631 dokládá, že byla poškozena během třicetileté války, ale do roku 1647 proběhla její oprava. Baltazar Ladislav Sekerka nebo jeho syn Felix nechali dvůr výrazně přestavět v barokním slohu. Nejlépe zachovanou stavbou z tohoto období je sýpka v severozápadním nároží a pozůstatky starého zámku v jihozápadním nároží.[1]

V roce 1698 koupil budovské panství Petr Jáchym Campanus z Rösselfeldu za šestnáct tisíc rýnských zlatých. Po jeho synovi Adamu Antonínovi panství v roce 1725 přešlo na Vojtěcha Putze z Breitenbachu. Ten již o rok později zemřel a majetek zdědila vdova a tři děti. Roku 1727 se rozdělili a Budov získal mladší syn František Antonín, ale později ho prodal bratrovi Václavu Leopoldovi, který jej připojil ke svému panství zámku v Lukách. Se svým synem Františkem Xaverem rozšířili panství o Chyši, Verušičky a další vesnice. Roku 1774 však František Xaver prodal Verušičky, Luka a Budov Františku Antonínu Nosticovi za částku přesahující 115 tisíc zlatých. Nosticům panství patřilo až do roku 1798. Potom se v držení vystřídali Kašpar Fridriech Josef von Overschie a jeho dědicové, kteří je vyměnili s Karlem de Thysebaert za pozemky v Belgii a Nizozemsku. Od jeho syna koupil zadlužený majetek malostranský měšťan Jan Antonín Hladík, který v roce 1838 Budov prodal Antonii z Neubergu.[5] Za Neubergů se Budov stal po dlouhé době opět panským sídlem. Na východní straně dvora si nechali postavit tzv. nový zámek a na protilehlé straně vznikla kaple.[6] Od roku 1863 se majitelé rychle střídali. Patřili k nim manželé Heliodor a Klementina Heidlerovi, František Wilhelm, chomutovský obchodník August Gutt a další. Po roce 1945 areál dvora připadl státnímu statku, který jej využíval až do konce dvacátého století.[1]

Stavební podoba

Původní dvůr měl nepravidelný půdorys a dvě křídla. Jižní stranu tvořilo jediné dlouhé křídlo, zatímco na severní straně stojí několik budov. Východní a západní strany byly otevřené, ale v devatenáctém století v nich byl postaven nový zámek s kaplí.[6]

(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Východní průčelí nového zámku

Starý zámek

Starý zámek stál v jihozápadním nároží na okraji terénního zlomu, který způsoboval statické poruchy, a proto byla stavba postupně zpevněna třemi opěrnými pilíři. Původně byl jako patrový postaven na trojdílném půdorysu, ale na počátku 21. století z něj zůstalo jen přízemí východní a střední části. Patro a západní část stavby byly sneseny snad již za Putzů z Breitenbachu v osmnáctém století. Dochovaný zbytek má půdorys 15 × 12 metrů s obvodovými zdmi silnými 1,3 metru. Původně se v něm nacházely tři místnosti zaklenuté valenými klenbami.[6]

Nový zámek

Nový zámek byl postaven po roce 1841. Má jedno patro, valbovou střechu a půdorys 15,5 × 11 metrů. Nároží a středy kratších stran v přízemí jsou zdobené bosáží provedenou v omítce. Podoba prvního patra pochází ze secesních úprav z doby okolo roku 1900. Většina oken získala nadokenní římsy, v nárožích se objevily pilastry. Východní průčelí je zdůrazněné plochým rizalitem, na kterém vznikl stupňovitý štítmedailonem a trojúhelným tympanonem.[7]

Přístup

Areál poškozeného dvora se nachází přímo u silnice. Přes vesnici ani její blízké okolí nevede žádná turisticky značená trasa nebo cyklotrasa.[8]

Odkazy

Reference

  1. a b c ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Budov, s. 75. Dále jen Úlovec 2003. 
  2. BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Budov – zámek, s. 43. 
  3. Úlovec 2003, s. 72
  4. Úlovec 2003, s. 73
  5. Úlovec 2003, s. 74
  6. a b c Úlovec 2003, s. 76
  7. Úlovec 2003, s. 77
  8. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Valče, s. 215. 
  • ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1f. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Budov, s. 71–78. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Budov, zámek (3).jpg
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Zámek v budově, části Verušiček.
Budov, zámek (1).jpg
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Zámek v budově, části Verušiček.