Budova BIGZ

Budova BIGZ
Základní informace
Slohmoderní architektura
ArchitektDragiša Brašovan
Výstavba1941
Poloha
AdresaBulevar Vojvode Mišića 17, Savski Venac, SrbskoSrbsko Srbsko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova BIGZ (srbsky v cyrilici Зграда БИГЗ, v latince Zgrada BIGZ) je funkcionalistická opuštěná stavba původní tiskárny (zkratka BIGZ z názvu pochází z Beogradski izdavačko-grafički zavod, tedy Bělehradského vydavatelsko-grafického závodu). Nachází se na ulici Bulevar Vojvode Mišića 17[1], v jihovýchodní části města, v blízkosti řeky Sávy a dálniční křižovatky Mostar.

Stavba je kulturní památkou, a to od roku 1992.

Budova disponuje plochou 25 000 m2. Dobře je viditelná pro všechny, kteří přijíždí do centra Bělehradu ze směru Záhřeb, Užice a Budapešť. Budova zahrnovala tiskárnu, skladiště, kanceláře, hudební studia, umělecké ateliéry, dílny a další pracovny, kulturní centrum apod. Rozsáhlou plochu o nemalém počtu pater dokázal Brašovan rozčlenit díky tomu, že první čtyři patra vystupují u hlavního průčelí, orientovaného do ulice Vojvode Mišića do popředí a jsou vizuálně oddělené od zbytku hmoty stavby.

Historie

V 30. letech 20. století vypsal jugoslávský stát výběrové řízení na novou budovu tiskárny, neboť původní z 19. století přestávala vyhovovat. V dubnu 1933 proběhla architektonická soutěž, ve které na prvním místě uspěl Dragiša Brašovan, na druhém místě se umístil záhřebský tým architektů Jovan Korka, Đorđe Kiverov a Đorđe Krekić a na třetím bělehradský tým ve složení Dragan Gudović a Dimitrije M. Lek. Všechny návrhy předpokládaly vznik několikapatrového funkcionalistického paláce; původní Brašovanův plán byl sice ještě přepracován, ale už počítal s nápadnou věží v západním rohu budovy. Hlavní motiv, kterého se při výstavbě desetiposchoďového domu držel, byl půdorys budovy ve tvaru písmene П.

Stavební práce na budově byly zahájeny až v roce 1937 a vzhledem k tomu, že se jednalo o nejvyšší stavbu v celé této části města, ještě před dokončením budila údiv a zájem místních. Dokončena byla v květnu 1940 a kolaudace se uskutečnila v lednu 1941. Stavební náklady dosáhly téměř 40 milionů jugoslávských dinárů. Vzhledem k zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s průběhem druhé světové války bylo nejprve odsunuto nastěhování budovy z února 1941 na podzim téhož roku, v dubnu však konflikt vypukl i na území tehdejší Jugoslávie, a tak k nastěhování již nedošlo.

Za války byla budova poškozena, nakonec ale po osvobození města byla nakonec zprovozněna. V rámci reorganizace národního hospodářství po nástupu komunistů k moci a znárodnění byl zřízen Bělehradský vydavatelsko-grafický podnik (srbsky Beogradski izdavačko-grafički zavod, zkr. BIGZ). Ve své době se jednalo o největší tiskařský podnik na Balkáně, který se věnoval především tisku menších knih ve velkém nákladu.

Za dob existence SFRJ tento podnik zaměstnával až 3000 lidí. V roce 1992 byla stavba prohlášena za kulturní památku.

Až do 90. let budova skutečně sloužila jako tiskárna. Poté však státní podnik zkrachoval a budovu obsadili mladí umělci a funguje jako neformální kulturní centrum. V budově BIGZ často vystupovali či trénovaly skupiny, jako např. Štrebersi, DžDž, Metak Za Zlikovca, Autopark, Petrol, Repetitor, Sinestezija, Tobija, Damjan od Resnika, Bolesna Štenad, Vox Populi, Dažd, nebo v Srbsku značně popuplární S.A.R.S..

V roce 2007 stavbu od státu odkoupil podnikatel Petar Matić za 310 milionů dinárů.

Reference

  1. BUJOVIĆ, Branko. Beograd u prošlosti i sadašnjosti. Bělehrad: Draganić, 2003. ISBN 86-441-0014-9. S. 263. (srbština) 

Externí odkazy

Literatura

  • Aleksandra Ilijevski: Državna štamparija arhitekte Dragiše Brašovana: Značaj arhivskih i hemerotečkih izvora za afirmaciju i očuvanje industrijskog nasleđa.

Média použitá na této stránce

D.Brašovan Zgrada BIGZ-a 2.JPG
Autor: Původně soubor načetl Nicolo na projektu Wikipedie v jazyce srbština, Licence: CC BY 3.0 rs
Фотографија зграде Државне штампарије архитекте Драгише Брашована саграђене 1934-1941. (данас Зграда БИГЗ-а) Аутор фотографије: Nicolo