Budova Riunione Adriatica di Sicurtà (Brno)

Budova Riunione Adriatica di Sicurtà v Brně
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektKarel Kotas
Současný majitelBrno
Poloha
AdresaNádražní 595/4, Brno-město, ČeskoČesko Česko
UliceNádražní
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky48087/7-7401 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova Riunione Adriatica di Sicurtà je stavba architekta Karla Kotase z roku 1938 stojící na nádražním úseku brněnské okružní třídy, přímo před průčelím výpravní budovy hlavního nádraží. Je dílem vrcholného funkcionalismu v Brně a je chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Velkorysá budova metropolitního měřítka a vyvážených proporčních vztahů byla architektem Karlem Kotasem, absolventem vídeňské Akademie výtvarných umění, navržena jako jeden z více úkolů pro pojišťovnu Riunione Adriatica di Sicurtà (RAS) v roce 1936. V daném úseku brněnské okružní třídy předtím stála čtyřposchoďová od neznámého autora v původním novorenesančním slohu brněnské okružní třídy. Po polovině 30. let společnost RAS původem z Terstu, která již předtím vytvořila své filiálky v Praze a v Liberci, pověřila architekta pravidelně pro ni pracujícího, aby pro ni vytvořil budovu i na klíčovém místě v Brně. Dolní patra budovy byla určena pro kanceláře, v horních patrech byly umístěny byty.

Po druhé světové válce byly v domě kanceláře Československých státních aerolinií nebo Dopravního podniku města Brna.[2]

V letech 2021–2022 nechala městská část Brno-střed budovu zrekonstruovat, náklady dosáhly výše 89,3 milionu korun. Od roku 2022 zde sídlí Matriční úřad městské části Brno-střed, v dalších patrech je 48 bytů.[2][3]

Popis

Vchod budovy byl při výstavbě zvýrazněn obložením z černého mramoru. Na něj po obou stranách navazoval prosklený parter se vstupy do obchodních prostor, v prvním patře pak horizontální okenní pás úředních prostor. Vyšší patra představující hlavní korpus budovy byla pojata jako obytná. Na střešní terase byla budova završena ustoupeným protáhlým penthousem krytým markýzou.[4][5]

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-08-15]. Identifikátor záznamu 161088 : Městský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b BENÁČKOVÁ, Kateřina. Brněnská matrika přestěhovala knihy i úředníky k nádraží [online]. Brnenska.drbna.cz, 2022-09-17 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  3. KREMR, Tomáš. Stěhování tisíců knih. Největší brněnská matrika míří na novou adresu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-09-03 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  4. VRABELOVÁ, Renata; SVOBODOVÁ, Petra; ŠLAPETA, Vladimír. Brno moderní: velký průvodce po architektuře. 1: 1890-1948. Fotografie Pavel Hoch. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Paseka, 2016. 293 s. ISBN 978-80-7432-748-3. Kapitola Palác pojišťovny Riunione adriatica di sicurta, s. 56. 
  5. PELČÁK, Petr; ŠLAPETA, Valdimír; OBERREITEROVÁ, Jana. Brno - architektura: 1918-1939 = Brno - architecture: 1918-1939. 1., 2. dotisk vyd. Brno: Centrum architektury, 2012. 392 s. ISBN 978-80-905330-0-4. Kapitola Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta, s. 192. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Brno, Nádražní, budova Riunione Adriatica di Sicurta (2022-06-15; 01).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta Nádražní 595/4, Brno