Budova Tabákové režie

Budova Tabákové režie
Bývalé Ústřední ředitelství Čs. tabákové režie v Praze 2, Slezská č.p. 2000/9
Základní informace
Sloh	Neoklasicismus, Art deco
Architekt	Alois Dryák
Výstavba	1923–1928
Poloha
Adresa	Vinohrady, Česko Česko
Ulice	Slezská
Souřadnice	50°4′34,8″ s. š., 14°26′23,55″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	100265 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova Tabákové režie byla vybudována jako reprezentativní sídlo ústředí Československé tabákové režie. Uzavírá blok domů v Praze-Vinohradech na severní straně Slezské ulice, mezi ulicemi Sázavskou a Blanickou. Je pozoruhodná propojením architektury, plastiky a uměleckého řemesla. Od roku 2003 je kulturní památkou.^[1] V současné době objekt patří pražskému Městskému soudu, který jej využívá pro agendu obchodního a správního soudnictví.

Historie

Po vzniku Československa v roce 1918 byla vytvořena Československá tabáková režie, jejímž prostřednictvím byly převzaty do státní správy tabákové továrny i státní trafiky.^[2] Budovu pro pražské Ústřední ředitelství této instituce navrhl architekt Alois Dryák v klasicizujícím stylu, kombinujícím neoklasicismus a art deco. Byla postavena v letech 1923–1928, stavbu realizovala firma Záruba-Pfeffermann spolu s betonářskou firmou dr. Skorkovského.^[3]

Po únoru 1948 byla budova využívána jako sídlo československých ústředních orgánů. V letech 1953–1954 ji architekt Jiří Gočár (1913–1979, syn Josefa Gočára) adaptoval pro Federální ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů, v roce 1975 ji upravil architekt Jaroslav Kosík pro Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, které se v roce 1983 přeměnilo na Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

Popis

Čtyřpatrová budova se dvěma suterény a podkrovím je trojkřídlá. Půdorys je nepravidelný: na hlavní část budovy ve Slezské ulici navazuje na východě větší boční křídlo v Sázavské ulici, na západní straně je čtvrtkruhovým nárožím napojeno menší boční křídlo v Blanické ulici.

Přízemní část všech průčelí je dekorována pásovou rustikou, nad ní je výrazná zaoblená římsa a v prvním patře hlavního průčelí nahrazují rustiku štukové kruhy. Boční průčelí jsou méně zdobná. Zajímavým architektonickým prvkem jsou velké plastické koule: najdeme je pod parapety přízemních oken hlavního průčelí i mezi okny druhého patra oblého západního nároží. Nejvýraznější dvojice koulí je po stranách nízkého schodiště u hlavního vchodu.

Po stranách vstupního portálu jsou mříže s figurami, zhotovené sochařem Jaroslavem Horejcem, nad vchodem je státní znak od Františka Přítele podle předlohy Karla Štipla.

V nárožích prvního patra jsou figurální reliéfy od sochaře Josefa Jiříkovského, jejichž náměty jsou spojené s tabákem a kouřením (zleva): Sázení tabáku na Slovensku, Přípravy ku žním v Albánii, Sušení v Novém Pazaru, Svážení do sběru v Makedonii, Výroba v Čechách, Prodej výrobků, Transport tabáku z plantáží mexických a na Jávě.^[4]

V interiéru je trojramenné schodiště, na jeho podestě jsou barevná okna. Tělesa ústředního topení na bočních stěnách podesty jsou kryta dekorativními mřížemi s Horejcovými reliéfy.^[5]

Galerie

• 

  (c) Jiří Antonín Votýpka, CC BY 3.0

  Nároží ulic Slezská a Blanická

• 

  Hlavní vchod s dvojicí koulí

• 

  Alegorická figura na levé mříži vstupního portálu od Jaroslava Horejce

• 

  Jeden z reliéfů od Josefa Jiříkovského (nároží Slezské a Sázavské ulice)

Odkazy

Reference

Literatura

• LÍBAL, Patrik. Palác Radio; Kancelářská budova Čs. tabákové režie; Nakladatelský dům Orbis. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 210–214.
• POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 469 s. S. 342. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Tabáková režie na Wikimedia Commons
• Stavby století republiky v Praze 2 Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine.