Budský mlýn

Budský mlýn
vodní mlýn
vodní mlýn
Základní informace
Slohrenesance
Výstavbapřed 1460
Poloha
Adresač.p. 88, Křivoklát, okres Rakovník, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky29986/2-3078 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budský mlýn (Panský, Horní, Podhradec) v Křivoklátě v okrese Rakovník je vodní mlýn, který stojí na Rakovnickém potoce.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]

Historie

Mlýn je ve vsi Budy (pozdější Křivoklát) připomínán roku 1460 spolu s Tomkem jako králem jmenovaným přísežným mlynářem. Roku 1475 povolil král Vladislav II. Jagelonský Tomkovi (Tomanovi) zákup dvou potočních mlýnů.[1]

V roce 1531 zničila mlýn povodeň. Pustý mlýn koupil mlynář Jan, pozdější budský rychtář Jan Hutský, který jej znovu vystavěl ze dřeva. V letech 1539–1541 byl mlýn zadlužen 15 strychy žita a 43 kopami grošů za dva džbery ryb a 2 věrtele piva, Jan Hutský jej roku 1549 odprodal mlynáři Burianovi a ponechal si pouze Dolní mlýn, ve kterém se v roce 1546 narodil dvorní malíř arciknížete Ferdidanda Tyrolského a miniaturista Matyáš Hutský.[1]

Vdova po Burianovi se provdala za Pavla Holého z Kounova, který odmítnul mlít zdarma pro zámek a hejtman proto na něj zaslal stížnost královské komoře; Holý následně prodal mlýn za 107 kop Jírovi Květoňovi. Úrok z mlýna byl v té době 35 kop a 15 strychů žita.[1]

Poté se majitelé střídali, až se dostal zpět do držení rodu Hutských; koupil jej Jindřich Hutský z Dolního mlýna. V roce 1580 mlýn vyhořel a královská komora jej nechala znovu vystavět. Mlýn měl 3 kola, 4 stoupy a pilu. V roce 1654 byl zničen povodní a roku 1698 opět.[1]

V roce 1806 došlo k dohodě s vrchností o rozdělení práce mezi Horním a Dolním mlýnem, mlynáři Karlu Cipplovi byl snížen úrok o 35 zlatých a zvýšena dávka piva. Po jeho smrti vdova mlýn prodala za 2000 zlatých a k roku 1863 byl oceněn již na 4863 zlatých. Sadař Vondráček jej vzápětí prodal rodu Dubských, kterému zůstal až do roku 1930. Poté je zde uváděn majitel mlýna a elektrárny Bohumil Ehlich.[1]

Popis

Rozměrná kamenná obdélná budova s mlýnicí má na fasádě dochovaná renesanční sgrafita. K ní je přistavěno užší obytné stavení kryté souběžnou sedlovou střechou. V interiéru mlýna se dochovaly četné součásti technického vybavení i obytného zařízení, například kamna.[2]

Voda byla vedena na vodní kolo 530 metrů dlouhou strouhou od jezu v Podkuchyních kolem bývalé školy a před domy v Tyršově ulici. Roku 1525 velká voda dvakrát strhla naplavenými kládami jez a strouha pak byla zrušena.[1]

Ve mlýnici se dochovala nekompletní mlecí stolice s rýhovanými válci. Dochovala se také transmise, která poháněla máselnici a děličku těsta pro pekárnu, šnekový dopravník a také několik řemenic a sloupy mlýnské hranice. V návodní zdi v prvním patře je údajně ve výklenku zazděné staré dynamo.[1]

Ostatní zařízení bylo demontováno včetně stolice od fy. Bohumil Říha, Plzeň; mlecí válec a řemenice spolu s dalšími součástmi ze mlýna byly převezeny na mlýn ve Světcích v okrese Jindřichův Hradec. Zanikla pila, pekárna, stoupa i výroba elektrické energie.[1]

V roce 1580 měl mlýn 4 stoupy a pilu a v roce 1741 tři složení. K roku 1930 je uváděna výroba elektřiny pro vlastní osvětlení.[1]

Pracovala zde Francisova horizontální kašnová turbína s takzvaným suchým kolenem, která poháněla mlýn a dynamo. Turbína se nedochovala, pouze turbínová kašna a regulační kolo ve mlýně. K roku 1930 je zde uváděna 1 Francisova turbína o spádu 4,15 metru a výkonu 15,8 HP instalovaná v roce 1920.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i j k Panský, Horní, Budský mlýn, mlýn Podhradec. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Helena Špůrová, 5.5.2013. [cit. 2021-11-09]. [ Dostupné online].
  2. a b Vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000141397, rejstříkové číslo ÚSKP 29986/2-3078. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Křivoklát, č. p. 88, mlýn (01).jpg
Autor: PatrikPaprika, Licence: CC BY-SA 4.0
Křivoklát (okres Rakovník). Č. p. 88 (mlýn Podhradec), pohled z cesty na železniční zastávku Křivoklát.