Buhl A-1 Autogyro

Buhl A-1 Autogyro
Vírník Buhl A-1 zachycený s jeho konstruktérem Etiennem Dormoyem a pilotem Jamesem Johnsonem roku 1931
Vírník Buhl A-1 zachycený s jeho konstruktérem Etiennem Dormoyem a pilotem Jamesem Johnsonem roku 1931
Určenívírník
VýrobceBuhl Aircraft Company
ŠéfkonstruktérEitenne Dormay
První let15. prosinec 1931
Výroba1931
Vyrobeno kusů1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buhl A-1 Autogyro byl vírník určený pro letecké snímkování a filmování. Byl navržen a postaven okolo roku 1931 pod vedením konstruktéra Eitenna Dormaye. Ve stejný rok stihl ještě absolvovat svůj první let s pilotem Jamesem Johnsonem, který proběhl 15. prosince.[1]

Jednalo se o první vírník, který měl motor za kabinou pro posádku a využíval tlačnou vrtuli.[2][3]

A-1 Autogyro se nachází ve sbírkách Hillerova leteckého muzea.[4]

Specifikace

Technické údaje [1]

  • Posádka: 2
  • Délka: 8,2 m
  • Průměr rotoru 12 m
  • Rozpětí křídel: 9,8 m
  • Pohonná jednotka: vzduchem chlazený sedmiválcový hvězdicový motor Continental A-70 165 kW (224 k)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Buhl A-1 Autogyro - Stingray's List of Rotorcraft [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-31. (anglicky) 
  2. ↑ The Buhl A-1 Autogiro [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. (anglicky) 
  3. ↑ GLINES, C.V. AUTOGIRO GENIUS. Aviation History. 2012-09, roč. 23. Dostupné online [cit. 2022-07-16]. ISSN 10768858. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  4. ↑ Aircraft on Display [online]. Hiller Aviation Museum [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce