Bukovec (okres Frýdek-Místek)

Bukovec
Bukovec, v pozadí vlevo vrchol Młoda Góra
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Jablunkov
Obec s rozšířenou působností	Jablunkov (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°33′4″ s. š., 18°49′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 376 (2023)[1]
Rozloha	17,05 km²[2]
Katastrální území	Bukovec u Jablunkova
Nadmořská výška	455 m n. m.
PSČ	739 85
Počet domů	385 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Bukovec č. p. 270 739 85 Bukovec bukovec@bukovec.cz
Starostka	Monika Czepczorová
Oficiální web: www.bukovec.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bukovec
Další údaje
Kód obce	511935
Kód části obce	15997
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovec (polsky Bukowiec, německy Bukowetz) je pohraniční obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 18 km jihovýchodně od Třince. Na k atastru obce o rozloze 1 705 ha se nachází nejvýchodněji položené místo v ČR, 49°33′2″ s. š., 18°51′33″ v. d..^[4] Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel, z nichž se asi třetina hlásí k polské národnosti. V obci je také Hraniční přechod Bukovec-Jasnowice na Česko-polské státní hranici.

Historie

Bukovec je nejstarší vesnicí beskydské části Těšínského Slezska, jejíž výsadní postavení (i když v kopiích) se dodnes zachovalo. Z jejich četby víme, že v roce 1353 těšinský kníže Kazimierz I daroval Petrovi jménem Gros a jeho potomkům Ulgarský les nad potokem Bukovec, pokrývající 60 frankovských lánů,^[5] aby založil obec na německém právu. Toto privilegium pak potvrdil roku 1563 kníže Wacław Adam a podruhé roku 1604 kníže Adam Wacław. Název obce pochází z názvu zmíněného potoka Bukowiec a poprvé se uvádí v roce 1523. Zajímavá je historie místního školství. Podle tradice byl prvním bukovským učitelem kovář Sikora, který učil děti psát a číst ve své kovárně. K psaní na plochých měkkých břidlicových dlaždicích děti používaly hřebíky. První škola provozovaná katolickou farností z Jablůnkova pravděpodobně existovala již v roce 1792. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Bukowci 1043 lidí, z toho 1041 (99,8 %) byli Poláci a dva (0,2 %) byli Češi.^[5]

Volby do zastupitelstva

Obyvatelstvo

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0

  Věková struktura obyvatel obce Bukovec roku 2011

Pamětihodnosti

• Spolek pro vojenská pietní místa Zde
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• venkovské usedlosti čp. 35, 62, 78 a 79
• Bukovecký hraničář – nejvyšší jilm v ČR (výška 38 metrů, obvod kmene 7,08 m), od roku 1972 chráněný^[6]
• Nejvýchodnější bod Česka – vyznačené místo v lese východně od obce, ke kterému vede naučná stezka^[7]
• Přírodní rezervace Bukovec – podhorské rašeliniště

Fotogalerie

• 

  (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5

  Jilm v Bukovci, největší a nejstarší v ČR

• 

  (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5

  Řeka Olše v Bukovci

• 

  (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5

  Nejvýchodnější bod Česka v katastru obce

• 

  (c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5

  Kostel Nanebevzetí Panny Marie

• 

  (c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

  Usedlost čp. 35

• 

  Dům PZKO

Reference

Literatura

• Stanisław Zahradnik, Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991, Trzyniec: s. n., 1991,(pol)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovec na Wikimedia Commons
• Bukovec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Panoramatická mapa Bukovce a okolí
• Slezsko - Beskydský informační systém - základní údaje
• Oficiální stránky