Bukovice (Jeseník)

Bukovice
	Kulturní památka: kostel sv. Jiří
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Jeseník
Okres	Jeseník
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°13′8″ s. š., 17°12′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 546 (2021)
Katastrální území	Bukovice u Jeseníka (7,28 km²)
Nadmořská výška	446 m n. m.
PSČ	790 01
Počet domů	394 (2011)
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bukovice
Další údaje
Kód části obce	58882
Kód k. ú.	658880
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovice (něm. Buchelsdorf)^[3] jsou vesnice, která je částí města Jeseník. Leží podél toku Bělé mezi Jeseníkem a Adolfovicemi.

Název

Vesnice se původně jmenovala česky Vysoká (nejstarší doklad 1268), což bylo přeloženo do němčiny jako Hochdorf („Vysoká ves“). Poslední doklad pro toto jméno (v německé podobě) je z roku 1410. V roce 1416 je poprvé doloženo nové jméno Buchelsdorf, v jehož první části je (německá) zdrobnělina od Buche - „buk“. Do češtiny bylo toto jméno převedeno až roku 1924 v podobě Bukovice.^[4]

Historie

Bukovice jsou poprvé spolehlivě zmiňovány roku 1416, v roce 1420 již patřily k frývaldovskému panství vratislavského biskupa a bylo zde fojtství. Spolu s Frývaldovem (dnes Jeseníkem) byla ves také v 2. polovině 15. století a první polovině 16. století zastavována či dávána v léno, naposledy v letech 1506-1547 Fuggerům, poté byla až do konce patrimoniální správy v roce 1850 v přímém držení biskupů. Bukovické fojtství bylo samostatným rytířským statkem, jehož držitelem byl roku 1527 doktor Hanuš Sachse, roku 1747 Johann Philipp Kuntschky, roku 1748 Gottfried Giebel a roku 1798 Jan Giebel.^[5]

Bukovice byly samostatnou obcí do roku 1950, kdy byly sloučeny s Jeseníkem.^[6]

Součástí Bukovic je dnes osada (základní sídelní jednotka) Dětřichov (něm. Dittershof). Byla založena roku 1793 na místě dvou biskupských dvorů zmiňovaných roku 1694 a pojmenována po hudebním skladateli Karlu Dittersovi von Dittersdorf, který v té době vykonával funkci biskupského hejtmana na Frývaldově. Tomu biskup Philipp Gotthard von Schaffgotsch dvůr dosud patřící k frývaldovskému panství roku 1785 daroval a Dittersdorf řídil i jeho prvotní parcelaci.

Dětřichov se rozkládá zčásti na katastru Bukovic a zčásti na katastrálním území Seč u Jeseníka. Od roku 1850 je osadou Bukovic, po jejichž připojení k Jeseníku je jen součástí Bukovic jakožto části města Jeseník. Zavádějícím způsobem bylo zvoleno jméno Dětřichov pro část města Jeseník vzniklou z bývalých osad Dlouhá Hora, Mýtinka, Pasíčka a Seč.^[7]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Bukovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů^[8]:

Rok	1811	1836	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	637^{[p 1]}	957^{[p 2]}	1495	1552	1790	2026	2013	1848	2069^{[p 3]}^{[p 4]}	1260	1179	1041	1390	1806^{[p 5]}	1741^{[p 6]}

↑ bez Dětřichova
↑ z toho: Bukovice: 773, Dětřichov: 184
↑ z toho: 24 Čechoslováků, 2021 Němců; 1989 řím. kat., 32 evang., 33 starokatol. 2 izrael., 13 bez vyzn.
↑ z toho: Bukovice: 1796, Dětřichov: 273
↑ z toho: Bukovice: 1635, Dětřichov: 171
↑ z toho: Bukovice: 1567, Dětřichov: 174

V Bukovicích je evidováno 448 adres : 438 čísel popisných (trvalé objekty) a 10 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 364 domů, z toho 337 trvale obydlených.

Zajímavosti

římskokatolický filiální kostel sv. Jiří, postavený roku 1901, 10. dubna 2012 vyhlášený kulturní památkou ČR^[10]
geologicky pozoruhodný amfibolitový lom

Na území Bukovic zasahují i:

Fotogalerie

Obřadní síň
Obřadní síň, detail
Dům
Dům u křižovatky

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 855.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 133.
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 854–855.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 68.
↑ Historický lexikon obcí ČR (II), s. 95
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976–977.
↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
↑ Nemovité památky [online]. NPÚ [cit. 2014-08-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovice na Wikimedia Commons

[9] z Dětřichova

[10] z toho: Bukovice: 773, Dětřichov: 184

[11] z toho: 24 Čechoslováků, 2021 Němců; 1989 řím. kat., 32 evang., 33 starokatol. 2 izrael., 13 bez vyzn.

[12] z toho: Bukovice: 1796, Dětřichov: 273

[13] z toho: Bukovice: 1635, Dětřichov: 171

[14] z toho: Bukovice: 1567, Dětřichov: 174

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 855.

[4] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 133.

[5] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 854–855.

[6] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 68.

[7] Historický lexikon obcí ČR (II), s. 95

[8] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976–977.

[Domy-15] Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010

[16] Nemovité památky [online]. NPÚ [cit. 2014-08-05]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[p 4]

[p 5]

[p 6]

[9]

[10]

Navigation

Navigace

Tématické portály