Bukovice (Písařov)

Bukovice
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Písařov
Okres	Šumperk
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°59′17″ s. š., 16°47′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	103 (2021)[1]
Katastrální území	Bukovice u Písařova (3,85 km²)
PSČ	789 91
Počet domů	50 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bukovice
Další údaje
Kód části obce	120642
Kód k. ú.	720640
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovice (německy Bukowitz, v češtině obvykle v jednotném čísle jako jediné ze tří sídel toho názvu v Olomouckém kraji^[3], v RSO uvedeno jako pomnožný název^[4]) je součástí obce Písařov v okrese Šumperk. Ves se nachází u křižovatky silnic I/43 a I/11 mezi Štíty a Písařovem, po délce údolí potoka Čistá, který je pravým přítokem Písařovského potoka.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází podle Historického lexikonu obcí z roku 1521.^[5] Jinde je uvedena první zmínka již k roku 1480, kdy majitel štíteckého panství Albrecht ze Šternberka Bukovici spolu s jinými obcemi prodává Janu z Dalčic.^[3] Ze Štítů byla ves spravována až do roku 1602, kdy se s celým panství dostala do majetku zemanského rodu Odkolků, sídlícího na Temenici. Po potlačení stavovského povstání bylo Janu mladšímu Odkolkovi panství zkonfiskováno a dostalo se do vlastnictví Lichtenštejnů, kteří štítecké panství spojili s rudským, pod nějž pak Bukovice spadala až do zavedení obecního zřízení v polovině 19. století.^[3] Z dobových dokumentů je známo, že v Bukovici byla rychta.^[3] Zpočátku byla vesnice českou enklávou, postupně se obyvatelstvo Bukovice poněmčovalo,^[3] zatímco Písařov zůstával český.^[6] Většina obyvatelstva se živila zemědělstvím, typická pro tento region byla i domácká výroba kartáčů či předení nití.^[3] Od roku 1834 měla Bukovice školu, kde se vyučovalo německy a kterou spravoval písařovský farář, česká menšinová škola (čp. 36) zde byla založena až v roce 1919.^[3] Škola v Bukovici fungovala do června 1975, od dalšího školního roku bukovické děti dojížděly do ZDŠ v Písařově.^[7]

V roce 1919 byla obec Bukovice administrativně přičleněna k obcí Písařov.^[3] Uvádí se, že důvodem sloučení bylo, aby se převážně německé obyvatelstvo Bukovice rozpustilo v české většině obyvatel Písařova, místní Němci proti sloučení protestovali.^[7]

Počet obyvatel Bukovice kulminoval kolem roku 1890, kdy zde žilo 415 obyvatel. Počet domovních čísel dosahoval až 79.^[6] Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo Bukovice odsunuto ve třech transportech: 20. června, 6. srpna a největší po žních 21. srpna 1946. Smíšené česko-německé rodiny odsunuty nebyly.^[7] Noví obyvatelé Bukovice přicházeli převážně z Písařova, jedna rodina ze Slovenska, mnohé staré domky však zůstaly prázdné.^[7]

Území a objekty

K Bukovici odedávna patřil a stále patří i zájezdní hostinec Kocanda, který stojí na dolním konci Písařova. S hostincem jsou spojeny legendy o schůzkách loupežníků v dávných časech.^[3]

V katastru vsi je evidována jedna kulturní památka^[8], a to dřevěná zvonice - lidová architektura z počátku 20. století či konce 19. století, jediná roubená stavba tohoto druhu v oblasti.

Doprava a turistika

Na území vsi se nacházejí autobusové zastávky „Písařov, Bukovice, křiž.“ poblíž hlavní křižovatky silnic I. třídy a „Písařov, Bukovice, č.4“ poblíž bývalé české menšinové školy. Na území Bukovice jsou též zastávky „Písařov, Kocanda“. Zastavuje zde několik autobusových linek, které projíždějí po silnicích č. 11 a 43. Nejbližší vlakové zastávky jsou v Červené Vodě (10 km), v Zábřeze na Moravě (18 km).^[9]

Přes území Bukovic nejsou značeny žádné turistické trasy, pouze kolem Kocandy na hranici Bukovice vede cyklotrasa č. 6229 a nedaleko západně prochází červeně značená turistická trasa Štíty–Hanušovice přes Hanušovickou vrchovinu.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bukovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Bukovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)