Bukovník

Bukovník
Pohled na Bukovník z jihu
Pohled na Bukovník z jihu
Znak obce BukovníkVlajka obce Bukovník
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSušice
Obec s rozšířenou působnostíSušice
(správní obvod)
OkresKlatovy
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel65 (2024)[1]
Rozloha4,09 km²[2]
Katastrální územíBukovník
Nadmořská výška615 m n. m.
PSČ342 01
Počet domů45 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBukovník 60
342 01 Sušice 1
ou.bukovnik@gmail.com
StarostkaIveta Lysáčková
Oficiální web: www.bukovnik.cz
Bukovník
Další údaje
Kód obce530085
Kód části obce16136
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovník (německy Bukownik, 1939-45 Buchen) je obecokrese KlatovyPlzeňském kraji. Žije v ní 65[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti deset kilometrů západně leží město Sušice, osmnáct kilometrů východně město Strakonice, dvacet kilometrů jižně město Vimperk a 28 kilometrů severovýchodně město Blatná.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251. Nacházela se zde tvrz, v místech současného farského pole. Tvrz byla postupem času lidmi rozebrána na stavební materiál. Stála na strategickém místě, bylo zde vidět do údolí směrem na Bílenice a na druhou stranu na Soběšicko. Osada s tvrzí připomínaná roku 1251 jako vladycké sídlo pánů z Bukovníka. V držbě Bukovníka se od 14. století vystřídalo několik panských rodin jako Hořčicové z Prostého na Moravě, Kocové z Dobrše, Břežští z Ploskovic, Ježovští z Lub, Collatorové z Říčan a další.[zdroj⁠?!] Počátkem 17. století zde literárně tvořil D. Hortensius, v 19. století byli známi bukovničtí loutkáři, kteří odcházeli do světa (rodina Kludských).

Přírodní poměry

Obec Bukovník leží v mírně zvlněné šumavské krajině. Patří mezi nejstarší sídla Pošumaví. Rozložila se pod nevelkým vrchem Blížňovem ve výšce 615 metrů, v místech, která patrně dříve byla porostlá bukovým lesem.[5]

Vrchy známé svými pověstmi jsou např. Hrozín, Bitovín a Blažnov. Dalšími vrcholy jsou Pálená hora (697 metrů) a Hájek (633 metrů).

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel34735738539038632527517017112612198727857
Počet domů515555555657585550454050474745

Obecní správa

Mezi lety 1869–1979 Bukovník byl obcí v okrese Sušice (1869–1950) a později v okrese Klatovy. Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1992 patřil jako část obceSoběšicím a od 1. ledna 1993 je opět samostatnou obcí.[8]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. března 2015.[9]

Pověsti

Podhorskou krajinu si lidé za staletí ozdobili řadou pověstí. Tak například si dodnes vyprávějí o přízraku na louce v Ohražení pod Blížňovem u Bílenického potoka. Prý po několik let tu vycházela bílá žena s kosou a nožem na sekáče, kteří zde chtěli kosit trávu. Jestliže nevyšla, rozpršelo se tak, že museli práce nechat a odejít. Jednou zde odložila nějaká žena dítě, které pak za velkého nářku umřelo hlady. Dodnes prý tady to dítě někdy naříká. Na staré cestě z Bukovníka do Žihobec u Smutného kamene hrával o půlnoci dudák na dudy z lidských kostí. Dnes už tam ten kámen ale není.[10]

Vrch Hrozín, Když kdysi zbídačený bukovnický osadník šel do tamního lesa na dříví a počal porážet smrk, obklopili ho dojemně vyjící psi se zvonečky na krku. Poté tam ještě přiběhly i jakési děti, které též dojemně plakaly. Dotyčný se polekal, nechal sekeru na místě a utekl. Odtud pochází název vrchu Hrozín.

Vrch Bitovín, V místech dvou rybníků pod vrchem původním názvem Vitovín, přejmenovaným v časech třicetileté války na Bitovín, stojí na planince Boží muka, připomínající střetnutí Švédů s císařskými, v němž padlo mnoho žoldnéřů, poté zakopaných v okolí. Bylo zde nalézáno mnoho pozůstatků jejich výzbroje, podkov koní a lidských kostí. Střetnutí se událo okolo r. 1645, za tažení Švédů pod velením generála Torstensona. Průběh střetnutí, podobného mnoha jiným, která se na našem území odehrála.[11]

Společenský život

Občanskou vybavenost Bukovníku tvoří připojení k obecnímu vodovodu, autobusová zastávka, veřejná knihovna s přístupem na internet a hřbitov.

Společenský život ve vesnici rozvíjí především místní sbor dobrovolných hasičů, který ji reprezentuje v regionálních soutěžích v požárním sportu. Kromě toho se hasiči spolu s představiteli obce podílí na organizaci mnoha kulturních a sportovních akcí.

Bukovník je členem několika oblastních sdružení obcí, například Svazku obcí Pošumaví, Prácheňska a Sdružení obcí Sušicka.

Obcí prochází cyklotrasa č. 121, dále tu prochází silnice III/17124 a je zajištěna pravidelná autobusová doprava.[12]

Pamětihodnosti

  • Románský kostel svatého Václava – Zachovaná polokruhová apsida a okénko na severní straně z pol. 13. století, barokně upravena koncem 17. století, přibyla i kaple, opravena roku 1971. Jedná se o zvlášť vynikající a cenný doklad vývoje raně středověké architektury v celém kraji. Ves tradičně slavila svého patrona o jeho svátku 28. září velkou mší svatou za účasti celé farnosti i četných hostů z okolí. Vesnici zaplavily krámky trhovců, často nechyběla střelnice ani kolotoč. Svatováclavskou pouť uzavírala zpravidla taneční zábava v místním hostinci.
  • Fara byla tradiční oporou katolictví v kraji, bylo tomu tak nejen za husitských válek ale i v době sílících náboženských zmatků ve 2. polovině 16. století, kdy tu působil obětavý farář Šebestián (†1585), který po Martinu Strakonickém zastával dokonce úřad děkana Prácheňského kraje.[zdroj⁠?!]
  • Sýpka – Další dominanta Bukovníka, díky své poloze je vidět do dálky několika desítek km. Nachází se za obcí směr Mačice. Sýpka je v soukromém vlastnictví. Vedle sýpky jsou umístěny tři kříže, které připomínají někdejší hřbitov, který se nacházel na poli pod sýpkou. V bukovnické kronice označovaný jako „Krychůvek“.[12]

Osobnosti

Do Bukovníka se hlásil i Antonín Kludský (1826-1895), umělecký podnikatel, zakladatel světového cirkusu Kludský. Jeho potomci se ke své domovské obce hlásili a občas zde hostovali s pojízdným biografem. Z místa odcházelo dříve mnoho mužů za prací zejména k cirkusům, proslavili se zejména jako znamenití muzikanti.[13]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  5. Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 51.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  9. Udělené symboly – Bukovník [online]. 2015-03-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  10. Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  11. Bukovník - obec. www.toposumavi.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  12. a b Bukovník. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  13. Lamberská stezka: Bukovník [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Bukovnik 20170416 - 09.jpg
Autor: Krvesaj, Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Bukovník.
Bukovnik 20170416 - 01.jpg
Autor: Krvesaj, Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Bukovník.
Bukovník-kostel.jpg
Autor: Nissan0, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Václava v Bukovníku (okres Klatovy)
Bukovník vlajka.jpg
Bukovník vlajka
Bukovník znak.jpg
Bukovník znak