Bukovohorský hřbet
Bukovohorský hřbet | |
---|---|
Nejvyšší bod | 958 m n. m. (Buková hora) |
Nadřazená jednotka | Orličský hřbet |
Sousední jednotky | Výprachtická vrchovina, Kladská kotlina, Suchovršský hřbet |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Povodí | Tichá Orlice, Moravská Sázava |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bukovohorský hřbet je geomorfologický podokrsek Orlických hor. Nachází se na jejich jihovýchodním okraji a ve východní části Pardubického kraje v okrese Ústí nad Orlicí. Nejvyšším vrcholem hřbetu je Buková hora (958 m)[1].
Geomorfologie
Bukovhorský hřbet náleží do geomorfologického celku Orlické hory, podcelku Bukovohorská hornatina a okrsku Orličský hřbet[2]. Od sousedního podokrsku (Suchovršský hřbet) v rámci Orličského hřbetu jej na severu odděluje Červenovodské sedlo. Rozsochy vybíhající západním a jižním směrem spadají do Výprachtické vrchoviny. Východní svahy spadají do Kladské kotliny.
Geomorfologické členění Orlických hor | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Orlická oblast | ||
DEŠTENSKÁ HORNATINA | Orlický hřbet | Olešnický hřbet (bezejmenný, 835 m) Vrchmezský hřbet (Vrchmezí, 1084 m) Deštenský hřbet (Velká Deštná, 1116 m) Kunštátský hřbet (Tetřevec, 1044 m) Anenský hřbet (Anenský vrch, 997 m) |
Orlické rozsochy | Zdobnické rozsochy (Karlův vrch, 956 m) Říčské rozsochy (bezejmenný, 910 m) | |
Orlickozáhorská brázda | nečlení se (790 m) | |
MLADKOVSKÁ VRCHOVINA | Bartošovická vrchovina | nečlení se (bezejmenný, 703 m) |
Pastvinská vrchovina | nečlení se (Adam, 766 m) | |
BUKOVOHORSKÁ HORNATINA | Orličský hřbet | |
Výprachtická vrchovina | nečlení se (Špičák, 799 m) | |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Vrcholy
V Bukovohorském hřbetu se nachází pouhá trojice vrcholů, jejichž nadmořská výška klesá od jihu k severu:
- Buková hora 958 m
- Na planiskách 934 m
- Jeřáb (či též Jeřábka) 901 m
Vrchol Špičáku (799[3] m) nacházející se jižněji za silnicí Výprachtice – Heroltice již spadá do Výprachtické vrchoviny a je jejím nejvyšším bodem.
Vodstvo
Osou hřbetu prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. V jihozápadním svahu Bukové hory pramení Moravská Sázava, východní svahy pak odvodňuje její levý přítok Březná. Západní a severozápadní svahy odvodňují levé přítoky Tiché Orlice.
Vegetace
Vrcholové partie Bukovohorské hornatiny jsou porostlé téměř výhradně a souvisle hospodářskými smrčinami. V nižších polohách se objevují i listnaté porosty s převahou buku lesního, ještě níže pak louky. V prostoru vrcholu Na planiskách se nachází rozsáhlá paseka.
Ochrana přírody
Celý prostor Bukovohorského hřbetu kromě nevelké části na jihovýchodě zaujímá přírodní park Suchý vrch - Buková hora. Zasahuje sem i Ptačí oblast Králický Sněžník.
Komunikace
Silniční komunikace překonávající hřbet se nacházejí pouze na jeho okrajích. Přes Červenovodské sedlo na severu prochází silnice I/11 Praha – Hradec Králové – Šumperk – Ostrava, sedlem mezi Bukovou horou a Špičákem výše zmíněná silnice Výprachtice – Heroltice. Jinak je masív obsluhován systémem lesních cest různé kvality. Hřebenovou turistickou trasu zde obstarává zeleně značená turistická trasa 4234 Suchý vrch – Lanškroun, významná rozcestí jsou v prostoru Bukové hory a Červenovodského sedla. Prostorem hřbetu prochází i cyklistická trasa 4071.
Stavby
Na Červenovodském sedle se nachází turistické informační centrum[4]. V prostoru Bukové hory se nachází ski-areál[5], jehož součástí je dvojice velkých lyžařských vleků ve směru od Čenkovic a v roce 2010 vybudovaná lanová dráha Červená Voda - Buková hora[6]. Systém běžkařských tras pokrývá celý prostor hřbetu.
Reference
- ↑ Bukovohorský hřbet na Mapách.cz
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Informační centrum Červenovodské sedlo. www.cenkovice.com [online]. [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-08.
- ↑ Ski-areál Čenkovice
- ↑ Lanová dráha Červená Voda - Buková hora na stránkách Lanové dráhy v České republice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
TIC Červenovodské sedlo