Bukurešťská smlouva (1812)
Smlouva z Bukurešti podepsaná 18. května 1812 mezi Ruskou a Osmanskou říší byla mírová dohoda, která ukončovala rusko-tureckou válku, jež začala v roce 1806. Výrazně ovlivnila zejména další osud Moldavska a Srbska.
Smlouva umožňovala Rusku zabrat Besarábii (území mezi dnešním Moldavskem a Ukrajinou), naopak Rusové museli navrátit Turkům Valašsko (na území dnešního Rumunska) a zbytek Moldavska. Moldavské knížectví, dosavadní vazal Osmanské říše, tak bylo rozděleno takřka přesně napůl. Moldavsko se tak částečně vymanilo z osmanského vlivu, na druhou stranu prvně začalo čelit rusifikaci.
Rusové si také ve smlouvě vymínili amnestii pro Srby, kteří se vzbouřili proti osmanské nadvládě, ba dokonce příslib srbské autonomie, za což turecké posádky dostaly kontrolu nad srbskými pevnostmi. Turečtí vojáci, navzdory smlouvě, však Srbsko znovu napadli již následující rok.[1]
Odkazy
Reference
Média použitá na této stránce
Autor:
- Europe 1812 map en.png: Alexander Altenhof (KaterBegemot)
- Derivative work: Durero (talk)
Southeast Europe in 1812 (before Napoleon's Russian Campaign ; according with H.E.Stier (dir.) Grosser Atlas zur Weltgeschichte, Westermann 1984, p.119, ISBN 3141009198, & all sources, the Danubian principalities were not Turkish provinces but vassal Christian states (ruled by Greek hospodars), and the Russian Bessarabia were, before 1812, a part of the Moldavian principality (north side) and of the Ottoman Empire (south side) : see little changes 02-05-2014)