Bulhaři

Bulhaři българи
1. řada: Krum • Kliment Ochridský • Svatý Naum • Ivan Rilský • Ivan Alexandr 2. řada: Christo Botev • Vasil Levski • Goce Delčev • Ivan Vazov • Stefan Stambolov 3. řada: Elin Pelin • Jordan Jovkov • Elias Canetti • Julia Kristeva • Anna-Maria Ravnopolska-Dean 4. řada: Christo Javačev • Nikolaj Gjaurov • Christo Stoičkov • Stefka Kostadinová
Populace
asi 10 miliónů[1][2]
Bulharsko Bulharsko	5 700 000(2021)[3]
Německo Německo	410 885 (2021)[4]
Ukrajina Ukrajina	204 574–500 000 (2001)[5][6]
Turecko Turecko	350 000 (2020)[7]
Španělsko Španělsko	126 997–350 000 (2017)[8][9]
USA USA	300 000 (2016)[10][11]
Spojené království Spojené království	86 000 (2021)[12]
Moldavsko Moldavsko (včetně Podněstří)	79 520 (2004)[13]
Brazílie Brazílie	74 000 (2016)[14][15]
Řecko Řecko	72 893–300 000 (2015)[16][17]
Argentina Argentina	70 000 (2008)[18]
Itálie Itálie	58 620–120 000 (2016)[19][20]
Nizozemsko Nizozemsko	50 305 (2022)[21]
Kanada Kanada	30 485–70 000 (2011)[17][22]
Belgie Belgie	46 876 (2020)[23]
Francie Francie	30 000–80 000[24][16][25]
Rakousko Rakousko	25 686 (2017)[26]
Rusko Rusko (v hranicích k 2010)	24 038–330 000 (2010)[2][27]
Kypr Kypr (bez Severního K.)	19 197 (2011)[28]
Srbsko Srbsko	12 918 (2022)[29]
Česko Česko	12 250 (2016)[30]
Dánsko Dánsko	9 955 (2018)[31]
Švédsko Švédsko	6 257–9 105 (2016)[32]
Norsko Norsko	6 752–8 180 (2017)[33]
Švýcarsko Švýcarsko	8 588 (2017)[34]
Portugalsko Portugalsko	7 019–12 000 (2016)[35][36]
Rumunsko Rumunsko	5 975 (2021)[37]
Austrálie Austrálie	5 436 (2011)[38]
Kazachstán Kazachstán	4 523 (2009)[39]
Jižní Afrika Jižní Afrika	4 224–20 000 (2015)[16][40]
Maďarsko Maďarsko	4 022 (2016)[41]
Jazyk(y)
bulharština
Náboženství
pravoslaví, a malý počet muslimů a ateistů
Příbuzné národy
další jižní Slované, zejména Makedonci, Řečtí Slované a Torlakové v Srbsku

Bulhaři (bulharsky българи, bǎlgari) jsou národ a jihoslovanské^[42][43][44] etnikum žijící v Bulharsku a jeho sousedních regionech, které spojuje společný bulharský původ, kultura, historie a jazyk. V Bulharsku tvoří většinu obyvatelstva, zatímco v Severní Makedonii, na Ukrajině, v Moldavsku, Srbsku, Rumunsku, Maďarsku, Albánii a Řecku představují historické komunity.

Jazykem je bulharština, písmo cyrilice, věřící jsou většinou pravoslavní, ale i muslimové (Pomaci).

O původu

Staří turkičtí Bulhaři (Protobulhaři) sídlili snad už kolem roku 500 severně od Azovského moře, kde založili vlastní stát, Staré Velké Bulharsko. Po smrti jejich chána Kuvrata (mezi 650 a 665) došlo k oslabení státu, který podlehl sousedním turkickým Chazarům. Část protobulharských kmenů zůstala v závislosti na Chazarech v původním prostoru, část se odebrala na sever po řece Volze až k soutoku s Kamou a vytvořila nový stát, Volžské Bulharsko, který existoval až do 13. století, kdy byl podmaněn Tatary. Další skupina protobulharských kmenů mířila směrem na západ. Zapojila se do mocenského boje v Avarské říši, posléze se však stáhla do Bavorska, kde byla z velké části povražděna.

Pod vedením chána Asparucha se Protobulhaři dostali na Balkán, kde s tamním svazem Sedm slovanských kmenů uzavřeli spojenectví proti Byzanci. Slovanské kmeny na toto území (do římské provincie Moesia) přišly již začátkem 7. století. Zde se kmeny smísily s původními obyvateli (keltskými a thráckými) a se zbytky germánských kmenů.

Na jaře 681 nad byzantskými vojsky zvítězili a byl mezi nimi sjednán mír, čímž se otevřela cesta ke vzniku První bulharské říše, ta trvala až do roku 1018. Jelikož Protobulhaři byli méně početní, Slovanské etnikum je postupně asimilovalo a do 10. století došlo ke splynutí v jeden slovansky mluvicí celek.

Osobnosti

Národním hrdinou je v Bulharsku raně středověký chán Krum, který nakrátko udělal z Bulharska nejsilnější stát východu Evropy. Za Bulhary lze z jistého úhlu pohledu považovat Cyrila a Metoděje, jistěji pak jejich žáky Klimenta Ochridského a svatého Nauma. Staroslověnsky jako oni psal ještě i Černorizec Chrabr. Ivan Rilský je dnes patronem Bulharska. Stefan Stambolov byl klíčovou postavou jeho modernizace, politické i ekonomické. Revolucionáři Vasil Levski, Christo Botev a Goce Delčev se stali symboly svobody a boje za nezávislost na Osmanské říši. Klíčovou kulturní postavou národního obrození 19. století byl kněz Paisij Chilendarski – podobně jako v českých zemích Palacký především díky svého dílu historiografickému. Nejen do bulharských, ale i celoevropských dějin zasáhl komunistický politik Georgi Dimitrov. Zatímco ten ze slavného Lipského procesu v nacistickém Německu vyvázl bez trestu, jeho kolega, marxistický teoretik Christian Rakovskij, byl popraven během Stalinovy Velké čistky. Todor Živkov byl dlouholetým lídrem komunistického režimu v Bulharsku. Hlavní osobností disentu té doby byl naopak Želju Želev, první postkomunistický prezident Bulharska. Jiný disident, spisovatel Georgi Markov, byl dokonce zavražděn bulharskou tajnou službou. Irina Bokovová byla mezi lety 2009 a 2017 prezidentkou mezinárodní organizace UNESCO.

Georgi Ivanov byl prvním bulharským kosmonautem, Alexandr Panajotov Alexandrov druhým.

Z Bulharska pocházejí i dva významní představitelé humanitních a sociálních věd, byť se oba stali emigranty: feministická sémiotička Julia Kristeva a literární teoretik Tzvetan Todorov. Oba nakonec zakořenili ve francouzském intelektuálním prostředí.

V Bulharsku se narodil nositel Nobelovy ceny za literaturu Elias Canetti, který však z Bulharska odešel s rodinou ještě jako dítě. Nejvýznamnějším bulharsky píšícím autorem je Ivan Vazov. Důležitými postavami národního obrození, nejen literárního, byli Ljuben Karavelov a Georgi Rakovski. Klasiky realistické prózy jsou Elin Pelin a Jordan Jovkov. V druhé polovině 20. století se prosadil Stanislav Stratiev.

Celosvětové proslulosti dosáhla harfistka a hudební skladatelka Anna-Maria Ravnopolska-Dean. Také operní pěvci Boris Christov, Nikolaj Gjaurov a Raina Kabaivanska dosáhli mezinárodního věhlasu.

Z výtvarných umělců dosáhl největšího úspěchu představitel land artu Christo Javačev. Stavy bohémy na pařížském Montparnassu doplnil malíř Jules Pascin.

V zámořském televizním průmyslu se prosadila herečka Nina Dobrevová (zejm. Upíří deníky), v sérii o Harrym Potterovi se proslavil Stanislav Janevski.

Nejpopulárnějším sportovcem všech časů je v Bulharsku fotbalista Christo Stoičkov. Úspěchy mu svého času zdatně konkurovala skokanka do výšky Stefka Kostadinová. Na 64 polích se výrazně prosadil šachový velmistr Veselin Topalov. V jeho stopách jde Antoaneta Stefanovová.

V posledních letech se stala v médiích po celém světě velmi populární slepá bulharská věštkyně Baba Vanga.

Odkazy

Reference

Související články

• Dějiny Bulharska

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Bulhar ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Bulhaři v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích