Bulharská ženská volejbalová reprezentace
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Bulharská ženská volejbalová reprezentace | ||
| Olympijské hry | ||
 | LOH 1980 Moskva | volejbal žen |
| Mistrovství Evropy ve volejbale žen | ||
 | ME 1981 | volejbal žen |
| ME 1979 | volejbal žen |
| ME 2001 | volejbal žen |
Bulharská volejbalová reprezentace žen reprezentuje Bulharsko na mezinárodních volejbalových akcích, jako je mistrovství světa nebo mistrovství Evropy.
Mistrovství světa
| Rok/pořádající země | Účast |
|---|---|
MS 1952  Sovětský svaz | 4. místo |
MS 1956  Francie | 5. místo |
MS 1960  Brazílie | Bez účasti |
| MS 1962 Sovětský svaz | 4. místo |
MS 1967  Japonsko | Bez účasti |
MS 1970  Bulharsko | 6. místo |
MS 1974  Mexiko | 13. místo |
| MS 1978 Sovětský svaz | 9. místo |
MS 1982  Peru | 9. místo |
MS 1986  ČSSR | 12. místo |
MS 1990  Čína | Bez účasti |
| MS 1994 Brazílie | Bez účasti |
| MS 1998 Japonsko | 11. místo |
MS 2002  Německo | 8. místo |
| MS 2006 Japonsko | Bez účasti |
| MS 2010 Japonsko | Bez účasti |
MS 2014  Itálie | 11. místo |
| MS 2018 Japonsko | 12. místo |
MS 2022  Nizozemsko,  Polsko | 17. místo |
| Celkem | Účast – 12× – 0× – 0× – 0× |
Mistrovství Evropy
| Rok/pořádající země | Účast |
|---|---|
| ME 1949 ČSR | Bez účasti |
| ME 1950 Bulharsko | 4. místo |
| ME 1951 Francie | Bez účasti |
ME 1955  Rumunsko | 5. místo |
| ME 1958 ČSR | 5. místo |
| ME 1963 Rumunsko | 5. místo |
ME 1967  Turecko | 6. místo |
| ME 1971 Itálie | 4. místo |
ME 1975  Jugoslávie | 4. místo |
ME 1977  Finsko | 7. místo |
| ME 1979 Francie | |
| ME 1981 Bulharsko | |
ME 1983  NDR Německo | 4. místo |
| ME 1985 Nizozemsko | 10. místo |
| ME 1987 Bulharsko | 4. místo |
| ME 1989 Německo | 7. místo |
| ME 1991 Itálie | 7. místo |
| ME 1993 Česko | 9. místo |
| ME 1995 Nizozemsko | 5. místo |
| ME 1997 Česko | 4. místo |
| ME 1999 Itálie | 7. místo |
| ME 2001 Bulharsko | |
| ME 2003 Turecko | 7. místo |
ME 2005  Chorvatsko | 9. místo |
ME 2007   Belgie / Lucembursko | 11. místo |
| ME 2009 Polsko | 8. místo |
ME 2011  Itálie / Srbsko | 14. místo |
ME 2013  Německo / Švýcarsko | 13. místo |
| ME 2015 Belgie / Nizozemsko | 13. místo |
ME 2017   Ázerbájdžán / Gruzie | 9. místo |
ME 2019   Slovensko / Maďarsko / Polsko / Turecko | 8. místo |
ME 2021  Srbsko / Řecko / Bulharsko / Rumunsko | 9. místo |
ME 2023  Belgie / Estonsko / Německo / Itálie | 7. místo |
| Celkem | – 0× – 1× – 2× |
Olympijské hry
| Rok/pořádající země | Účast |
|---|---|
| LOH 1964 Tokio | Bez účasti |
| LOH 1968 Mexico City | Bez účasti |
| LOH 1972 Mnichov | Bez účasti |
| LOH 1976 Montreal | Bez účasti |
| LOH 1980 Moskva | |
| LOH 1984 Los Angeles | Bez účasti |
| LOH 1988 Soul | Bez účasti |
| LOH 1992 Barcelona | Bez účasti |
| LOH 1996 Atlanta | Bez účasti |
| LOH 2000 Sydney | Bez účasti |
| LOH 2004 Athény | Bez účasti |
| LOH 2008 Peking | Bez účasti |
| LOH 2012 Londýn | Bez účasti |
| LOH 2016 Rio de Janeiro | Bez účasti |
| LOH 2020 Tokio | |
| Celkem | Účast – 1× – 0× – 0× – 1× |
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bulharská ženská volejbalová reprezentace na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
An icon that represents a bronze medal
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a gold medal
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a silver medal
.svg)
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Finská vlajka
.svg)
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
.svg)
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Georgian flag in Pantone MS.
.svg)
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
.svg)
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.