Bunjevci

Bunjevci
Žena v bunjevackém kroji
Žena v bunjevackém kroji
Země s významnou populací
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
SrbskoSrbsko Srbsko
MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Jazyk(y)
bunjevački govor
Náboženství
katolíci
Příbuzné národy
Slované

Bunjevci (v cyrilici Буњевци) jsou jihoslovanská etnická skupina. Obývají převážně region Bačka na pomezí Srbska a Maďarska. Žijí také v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. Na území Srbska podle sčítání z roku 2011 žije 16 706 Bunjevců. Jejich dialekt vychází ze štokavštiny. Většina Bunjevců se hlásí k římskokatolické církvi.

Historie

Podle etnografických studií jsou Bunjevci původně Valaši, kteří přijali jazyk slovanských sousedů. Název etnika má nejasný původ, podle různých teorií je odvozen od jejich tradičního obydlí bunja, od řeky Buny nebo od výrazu bunjati, tj. mluvit nesrozumitelně.[1] Původně žili v západní Hercegovině, odkud se pod tlakem Osmanské říše stěhovali do Liky a Vojvodiny.[2] Původně chránili vojenskou hranici, pak se většina z nich stala usedlými zemědělci. Koncem devatenáctého století probíhala v Bačce maďarizace, proti které se postavilo obrozenecké hnutí a byla založena politická strana Bunjevačka stranka. Po první světové válce vznikla Velika narodna skupština Srba, Bunjevaca i ostalih Slovena u Banatu, Bačkoj i Baranji, která prosadila připojení většiny území obývaného Bunjevci k Srbsku.

Od devatenáctého století existuje otázka (Bunjevačko pitanje), zda jsou Bunjevci samostatným národem. V Chorvatsku jsou většinou pokládáni za etnografickou podskupinu chorvatského národa, v Srbsku zase za Srby, kteří vyznávají katolickou víru.[3] Proti návrhu subotické radnice zavést bunjevačtinu jako úřední jazyk chorvatské ministerstvo zahraničí oficiálně protestovalo.[4] V Subotici vychází v tomto dialektu list Bunjevačke novine a pořádá se festival lidových písní. Bunjevci se vyznačují bohatým folklórem, k němuž patří starobylé kroje a dožínková slavnost dužijanca.

K osobnostem s bunjevackými kořeny patří Béla Bartók a Josif Pančić.

Fotogalerie

Reference

  1. Croatian History Dostupné online
  2. Foundation for East European Family History Studies Dostupné online
  3. Citizenship 2.0: Dual Nationality as a Global Asset Dostupné online
  4. Euractiv Dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Slavic europe (Kosovo unshaded).svg
Autor: CrazyPhunk, Licence: CC BY-SA 3.0
 
Státy, ve kterých je národním jazykem jazyk západoslovanský
 
Státy, ve kterých je národním jazykem jazyk východoslovanský
 
Státy, ve kterých je národním jazykem jazyk jihoslovanský
Flag of Bunjevci.gif
Autor: 幻光尘, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Bunjevci
Bunjevci migrations.png
Autor: WikiEditor2004, Licence: CC0
Bunjevci migrations (13th-17th century).
Bunjevac girl in Hungary.jpg
Bunjevac woman in Hungary