Buquoyský palác (Staré Město)

Buquoyský palác na Starém Městě
Buquoyský palác na Starém Městě
Základní informace
Sloh	Klasicismus
Architekt	Antonín Prachner
Přestavba	1773 (klasicistní vzhled)
Materiál	Zdivo
Další majitelé	Buquoyové
Současný majitel	Universita Karlova
Poloha
Adresa	Celetná 562/20, Ovocný trh 562/7 Praha 1, Staré Město 110 00  Praha 1, Česko Česko
Ulice	Celetná a Ovocný trh
Souřadnice	50°5′13,56″ s. š., 14°25′27,12″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buquoyský palác nebo také Buquoyský dům je klasicistní dům s adresami Celetná 562/20 a Ovocný trh 562/7 na Starém Městě v Praze 1. Je od roku 1964 památkově chráněn v rámci komplexu Karolina.^[1]

Dějiny

V místě dnešního paláce stával rozsáhlý dům již v období gotiky; jedním z majitelů byl i Zdeněk Kostka z Postupic. Dům byl později renesančně přestavěn. Počátkem 17. století patřil Voršile Benigně, manželce Bohuslava z Michalovic, jednoho z popravených vůdců českého stavovského povstání.^[2] Byl zkonfiskován, vydrancován vojskem a roku 1627 prodán hraběnce Marii Magdaleně Buquoyové, vdově po generálovi Karlu Buquoyovi. Byl pak upraven barokně. Buquoyové vlastnili dům až do roku 1754.

V roce 1762 se majitelem paláce stala Univerzita Karlova, pro kterou roku 1773 provedl architekt Antonín Prachner potřebné úpravy včetně dnešní klasicistní podoby průčelí domu. Byli zde ubytováni profesoři právnické a lékařské fakulty. Od roku 1882 v paláci krátce sídlila také Královská česká společnost nauk (předchůdce dnešní Akademie věd ČR).

V letech 1965–1971 proběhly novodobé úpravy domu pro potřeby univerzity (spolu se sousedními domy – Opitzův dům čp. 559, Peslovský dům čp. 560 a Jeřábkův dům čp. 561) podle projektu Jaroslava Fragnera.

V letech 2020–2022 probíhá revitalizace objektů Karolina, včetně prostor Buquoyského domu.^[3]

Architektura

Palác je čtyřkřídlý třípatrový objekt kolem protáhlého vnitřního dvora. Dochovalo se původní gotické sklepení paláce a také gotické zdivo je dochováno až do výše třetího patra. Místnosti v přízemí a hodnotný trámový strop v jedné z místností ve druhém patře jsou z období renesance. Také vstupní portál v Celetné ulici je pozdně renesanční; desku s nápisem „Sibi et Postebis“ (Sobě i potomkům) a letopočet 1773 do něj nechala doplnit univerzita.

Hlavní průčelí do Celetné je šestiosé, průčelí do Ovocného trhu je širší, osmiosé. Štuková výzdoba a detaily oken jsou na obou fasádách shodné, z téže etapy úprav kolem roku 1773.^[4]

Odkazy

Reference

Literatura

• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 1. Praha: Pavel Körber, 1903. Dostupné online. S. 105–106. 
• Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 52. 
• POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 168. 
• VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 378–379. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Buquoyský palác na Wikimedia Commons
• Buquoyský palác Archivováno 3. 9. 2012 na Wayback Machine. na kralovskacesta.cz
• Pamětní deska v Celetné ulici