Bureja
Bureja | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 623 km |
Plocha povodí | 70 700 km² |
Světadíl | Asie |
Zdrojnice | |
Pravá, Levá Bureja 51°39′45,36″ s. š., 134°16′54,12″ v. d. | |
Ústí | |
do Amuru 49°24′52,56″ s. š., 129°31′58,44″ v. d. | |
Protéká | |
Rusko (Chabarovský kraj, Amurská oblast) | |
Úmoří, povodí | |
Tichý oceán, Ochotské moře, Amur | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bureja (rusky Бурея) je řeka v Chabarovském kraji a v Amurské oblasti ve východním Rusku. Od soutoku zdrojnic je 623 km dlouhá a včetně Pravé Bureje dosahuje délky 739 km. Povodí má rozlohu 70 700 km².
Průběh toku
Vzniká soutokem Pravé a Levé Bureje, z nichž první pramení na jižních svazích horského hřbetu Ezop a druhá na západních svazích hřbetu Dusse Aliň. Na horním toku má horský charakter a rychlost toku dosahuje 3 až 4 m/s, níže se údolí rozšiřuje. Na středním toku se prořezává mezi výběžky hřbetu Turana, přičemž teče v úzké dolině. Na dolním toku protéká Zejsko-burejskou nížinou. Vlévá se zleva do Amuru dvěma rameny.
Přítoky
- zprava – Niman, Tujun
- zleva – Urgal, Tyrma
Vodní režim
Zdrojem vody jsou převážně deště. V létě dochází k 5 až 7 povodním, při kterých může úroveň hladiny stoupnout o 6 až 10 m.
Využití
Řeka je splavná pro vodáky a vodní doprava je možná na středním a dolním toku. Hlavní přístavy jsou Čekunda a Malinovka. V povodí řeky jsou naleziště uhlí a železné rudy. Také zde byly nalezeny sošky mamutů.
Vodní energii řeky využívá Burejská a Nižněburejská vodní elektrárna.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Бурея“.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bureja na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: Feldsherov Victor, Licence: CC BY-SA 4.0
Талаканский створ на реке Бурее: Бурейский район, Амурская область