Burkovák
| Burkovák (též Tábor) | |
|---|---|
 Vrchol kopce | |
| Vrchol | 504 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Středočeská pahorkatina / Táborská pahorkatina / Bechyňská pahorkatina / Bernartická pahorkatina |
| Souřadnice | 49°19′7″ s. š., 14°21′15″ v. d. |
  Burkovák | |
| Povodí | Vltava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Burkovák (504 m n. m.) (též Tábor) je zalesněná hora mezi Nemějicemi a Dražíčí na Bechyňsku na pomezí okresů České Budějovice a Písek v jižních Čechách.
Název hora Tábor je podle biblické hory Tábor v Izraeli, kde došlo k proměně Ježíše Krista v symbol Syna Božího.
Historie
Stopy lidské činnosti na vrchu pochází již z pravěku. V okolních lesích, např. i na blízkém vrchu „Na kopci“, se nacházejí mohyly z doby halštatské. Na Burkováku bylo v roce 1923 vykopáno množství prehistorických hliněných předmětů, vykopávky trvaly s přestávkami více let, bádal zde také archeolog Josef Švehla, František Lískovec a prof. Martin Kolář a také amatérský archeolog Bedřich Dubský. V r. 1947 zde vykopávky řídil Státní archeologický ústav v Praze.
Celkem bylo nalezeno několik tisíc pravěkých votivních předmětů,[1] všechny v okruhu 20 m2. Vzhledem k tomu, že byly všechny předměty provrtány se usuzuje, že mohly být zavěšeny na stromě. Je pravděpodobné, že se na Burkováku jednalo o přírodní svatyni na posvátné hoře s posvátným stromem. Na této lokalitě byly archeologickým výzkumem zjištěny pozůstatky řad kůlů, díky nimž by se snad dalo usuzovat, že zde mohla stát i stavba, snad svatyně.[2]
V dobách husitů se na vrchu Burkovák shromažďovali lidé v počtech stovek až tisíců a kněží jim zde kázali. Takovéto „poutě na hory“ se konaly na různých místech od Velikonoc 1419 až do jara 1420. Důvodem byly zásahy panovníka a vrchností omezujících husitské bohoslužby a také představa brzkého zániku pozemského světa a přesvědčení o spasení věrných křesťanů právě „na horách". Velké shromáždění (až 42 tisíc stoupenců Husova učení) se konalo 22. července 1419 právě na vrchu Tábor – Burkovák.
V současnosti jsou na vrcholu hory umístěny pamětní kameny, kříž a dřevěné plastiky kříže a kalicha. Z vrcholu vede kuličková dráha.[3]
_(9).jpg)
Reference
- ↑ Chytráček – Chvojka – John – Michálek 2009:Halštatský kultovní areál na vrchu Burkovák u Nemějic – Hallstattzeitliches Kultareal am Berg Burkovák bei Nemějice, Archeologické rozhledy 61, 1–35., dostupné on-line[nedostupný zdroj]
- ↑ Náboženství Keltů: Posvátná místa. Archeolog.cz: Katalog archeologických památek na území ČR [online]. 25.6.2009. 2009, 25.6. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.archeolog.cz/encyklopedie/keltske-nabozenstvi/
- ↑ Kuličkovka na Burkováku na Facebooku
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Burkovák na Wikimedia Commons - publikace Táborsko-srdce jižních Čech, Tábor, Okr.rada osvětová, 1948
- Petr Hromádka z Jistebnice, Týdeník Palcát, XII/2006
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Novodobé megalitické stavby v katastru obce nedaleko pod horou Tábor. Nazývají se Kruh. Nemějice je malá vesnice, část obce Slabčice v okrese Písek. Česká republika.