Burza

Burza je instituce, která organizuje trh s investičními nástroji. Prostřednictvím burzy lze nakupovat a prodávat různé investiční nástroje (cenné papíry, investiční certifikáty, warranty, futures aj.). Je jednou ze základních součástí kapitálového trhu. Zvláštním typem burzy je plodinová burza, kde se obchoduje ve velkém se zemědělskými plodinami a potravinářskými produkty.

Setkávají se zde emitenti a investoři. Emitenti získávají na burze finanční prostředky pro své podnikání, investoři mají možnost své volné finanční prostředky zhodnotit. Burza má podobu oboustranné aukce, kde o konečné ceně obchodovaného instrumentu rozhoduje stav nabídky a poptávky. Cena takto získaná se nazývá kurz.

Praktický význam burz

Za opak burzovního obchodu lze považovat tzv. obchod přes přepážku (over the counter, OTC), kdy je každý obchod svými parametry unikátní: Objem a rozsah obchodu (např. počet kusů), způsob vypořádání a placení (platba předem / při předání / splatnost po dodání, převodem / z ruky do ruky, v penězích / barter / cizí měnou), samotná dodávka (prodejce dopraví kupujícímu / kupující sám a na své náklady / na jiném místě), moment skutečného převodu majetkových práv, placení poplatků prostředníkům, pojištění a dalších dokumentů určujících podmínky obchodu.

Podrobnější informace naleznete v článcích Dokument (ekonomie), dokumentární akreditiv a Finanční derivát#Opce.

Na burzách se uzavírají především pokud možno co nejvíce standardizované transakce, což vede k eliminaci nutnosti vyjednávání a s ním spojených nejistot, průtahů a nákladů. Burza také slouží jako nástroj k přeměně relativně malých úspor na větší investice do rozvoje a růstu. Burza tedy pomáhá efektivní alokaci zdrojů.

Ceny na burze ovlivňují pouze tržní síly, které jsou ukazatelem výkonu celé ekonomiky. Díky tomu je index národní burzy ukazatelem stavu národní ekonomiky (např. medvědí trh často nastává, pokud je ekonomika v recesi).

Druhy burz

Podle předmětu obchodování se burzy dělí na

  • Peněžní – jedná se o burzy cenných papírů, burzy finančních derivátů a devizové burzy. Spadají pod ně i burzy měnových párů, které se dříve považovaly za samostatný typ.
  • Zbožové (komoditní) – obchod surovin a kontraktů s nimi svázaných.
  • Burzy služeb.

Nejrozšířenější jsou burzy peněžní, pod které spadají burzy cenných papírů, devizové a burzy finančních derivátů. Nejslavnější burzou je New York Stock Exchange (NYSE) na Wall Street.

Dnes na světě existují především dva druhy burz, a to podle formálního předmětu obchodů:

  • s naprosto standardizovanými cennými papíry, kde se obchodují především akcie, dluhopisy. Naopak směnky, ačkoli také CP, ze svého principu nejsou standardizované.
Podrobnější informace naleznete v článku Burza cenných papírů.
  • s tzv. kontrakty, tedy opět CP, ale futures s různými podkladovými aktivy (komodity, energie, měny, CP), u kterých se při jejich vypršení (maturity) buď podklad fyzicky realizuje, anebo pouze finančně vypořádá (indexové "akcie", ETF, podílové listy fondů). Především komodity (plodiny) se ještě i dnes mohou někde obchodovat tzv. na parketu, kde si makléři své požadavky stále signalizují pomocí rukou a prstů, což je forma rychlého vyjednávání podmínek kontraktu: např. Chicago Board of Trade (CBOT).
Podrobnější informace naleznete v článku Komoditní trh.

Historie

Slovo burza pochází z latinského výrazu bursa – výměna. První burza (Beurs) byla založena v Antverpách roku 1531 a obchodovalo se na ní se směnkami, zlatými a stříbrnými mincemi. Počátky newyorské burzy sahají do roku 1817, kdy se obchodníci začali scházet pod platanem v ulici Wall Street.

Burzy v Česku

Největším českým organizátorem trhu s cennými papíry je Prague stock exchange (PSE) – Burza cenných papírů Praha (BCPP) (Burza cenných papírů Praha, a.s.). Burzou pro malé a střední investory je RM-SYSTÉM (RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s.). Burzy organizují trh s investičními nástroji podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Na funkci burzy dohlíží Česká národní banka, která spolu s ministerstvem financí vytváří právní předpisy pro její fungování.

Burzy cenných papírů v Evropské unii

  • ASEAthens Stock Exchange (Řecko)
  • MIB – Borsa Italiana (Itálie)
  • SAXBratislava Stock Exchange (Slovensko)
  • BSEBudapest Stock Exchange (Maďarsko)
  • BETBucharest Stock Exchange (Rumunsko)
  • EuronextEuronext (Francie, Belgie, Holandsko, Portugalsko, Luxembursko, Velká Británie)
  • FSEFrankfurt Stock Exchange (Německo)
  • OMXHelsinki Stock Exchange (Finsko)
  • ISEIrish Stock Exchange (Irsko)
  • LSELondon Stock Exchange (Velká Británie)
  • BMEMadrid Stock Exchange (Španělsko)
  • PSEPrague Stock Exchange (Česko)
  • OMXStockholm Stock Exchange (Švédsko)
  • WBAGVienna Stock Exchange (Rakousko)
  • WSEWarsaw Stock Exchange (Polsko)

Největší skupiny akciových burz a akciové burzy na světě (top 20)

Největší skupiny akciových burz na světě a jejich akciové burzy (top 20 dle tržní kapitalizace), 30. 11. 2018.[1]

PořadíSkupina / BurzaZeměMěstoTržní
kapitalizace
(mld. USD)
Měsíční objem obchodů
(mld. USD)
1New York Stock ExchangeSpojené státy americkéNew York30 9231 452
2NASDAQSpojené státy americkéNew York10 8571 262
3Japan Exchange Group
Tokyo Stock Exchange
JaponskoTokio5 679481
4Shanghai Stock ExchangeČínaŠanghaj4 026536
5Hong Kong Stock ExchangeHongkongHongkong3 936182
6EuronextNizozemsko
Belgie
Irsko
Portugalsko
Norsko
Francie
Amsterdam
Brusel
Dublin
Lisabon
Oslo
Paříž
3 927174
7London Stock Exchange Group3 767219
London Stock ExchangeSpojené královstvíLondýn
Borsa ItalianaItálieMilán
8Shenzhen Stock ExchangeČínaŠen-čen2 504763
9TMX GroupKanadaToronto2 09597
10Bombay Stock ExchangeIndieBombaj2 056210
11National Stock ExchangeIndieBombaj2 030196
12Deutsche BörseNěmeckoFrankfurt nad Mohanem1 864140
13SIX Swiss ExchangeŠvýcarskoCurych1 52377
14Korea ExchangeJižní KoreaSoul, Pusan1 463277
15Nasdaq Nordic Exchanges1 37272
Copenhagen Stock ExchangeDánskoKodaň
Stockholm Stock ExchangeŠvédskoStockholm
Helsinki Stock ExchangeFinskoHelsinky
Tallinn Stock ExchangeEstonskoTallinn
Riga Stock ExchangeLotyšskoRiga
Vilnius Stock ExchangeLitvaVilnius
Iceland Stock ExchangeIslandReykjavík
Armenia Securities ExchangeArménieJerevan
16Australian Securities ExchangeAustrálieSydney1 32656
17Taiwan Stock ExchangeTchaj-wanTchaj-pej96675
18B3BrazílieSão Paulo93862
19JSE LimitedJižní AfrikaJohannesburg89429
20Bolsas y Mercados EspañolesŠpanělskoMadrid76444

Nejvýznamnější derivátové burzy na světě

  • USA CME Group
    • USA Chicago Mercantile Exchange (CME)
    • USA Chicago Board of Trade (CBOT)
    • USA New York Mercantile Exchange (NYMEX)
  • Jižní Korea Korea Exchange (KRX)
  • Německo Eurex Exchange
  • Spojené království London International Financial Futures and Options Exchange (LIFFE)
  • Indie National Stock Exchange of India (NSE)

Odkazy

Reference

  1. Monthly Reports - World Federation of Exchanges [online]. WFE. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Iceland.svg
The Flag of Iceland.
  • Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
  • Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.