Burzenland

Pohled na jednu část Burzenlandu. Napravo je Ghimbav (něm. Weidenbach), nalevo Cristian (Neustadt) a u vrchu Zeidener Berg v dálce lze rozeznat Codlea (Zeiden).
Poloha Burzenlandu v Rumunsku

Burzenland (latinsky Terra Borza, rumunsky Tara Bârsei, maďarsky Barcaság) je německý název pro historické území na jihovýchodě Sedmihradska (ležícího dnes v Rumunsku) s Brašovem (německy Kronstadt) jako nejdůležitějším městem.

V letech 12111225 ho obýval se souhlasem uherského krále Řád německých rytířů. Úkolem těchto německých křižáků bylo „bojovat proti, dosud pohanským, kumánským nájezdníkům a zalidnit deserta et inhabita zdejší kraje“ výměnou za částečnou autonomii a možnost ražení mincí.

Geografie

Historický znak Burzenlandu
Mapa Burzenlandu (1959)

Burzenland se nachází v kotlině, ležící v karpatském oblouku v Jižních Karpatech. Dá se přibližně ohraničit sídly Feldioara (Marienburg) na severu, Rasnov (Rosenau) na jihozápadě a Prejmer (Tartlau) na jihovýchodě. Území je pojmenované podle řeky Burzen (rum. Bârsa), která se vlévá do Oltu (Alt), pravostranného přítoku Dunaje.

Dějiny

Související informace naleznete také v článcích Řád německých rytířů a Stát Řádu německých rytířů.
Stát Německého řádu
Staat des Deutschen Ordens (de)
Civitas Ordinis Theutonici (la)
 Uherské království (1000–1301)12111225Uherské království (1000–1301) 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0

Rozšíření německých rytířů po Evropě kolem roku 1300, Burzenland světle modře.
neurčeno
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Uherské královstvíUherské království Uherské království
státní útvary a území
předcházející:
Uherské království (1000–1301)Uherské království (1000–1301)
následující:
Uherské království (1000–1301)Uherské království (1000–1301)

V roce 1193 vyzval papež Celestýn III. rytířské řády, zejména německé rytíře a mečové bratry k boji proti nevěřícím v Pobaltí, protože zde se dosud nacházely kmeny, které odmítaly přijmout křesťanství a pořádaly vojenské vpády a nájezdy vůči svým křesťanským sousedům, které často doprovázely drancování církevních statků. Tyto výzvy však zůstaly prozatím nevyslyšeny. Působení Řádu německých rytířů bylo stále vázáno ke Svaté zemi, v části města Akkonu měl řád zřízeno velitelství, o které přišel až z důvodu dobytí města muslimskými vojsky v roce 1291. Řádu tedy nečinilo problémy působit na vícero místech současně.

V roce 1211 daroval uherský král Ondřej II. území Burzenlandu Řádu německých rytířů, aby ho kolonizovali a zároveň pomohli Uhersku proti pronikajícím Kumánům. Němečtí rytíři zahájili politiku zalidňování z Německa, postavili několik hradů a zvali na území německé kolonisty. Osadníci se rekrutovali především z řad sedmihradských Sasů, kteří žili v sousedním území kolem města Sibiu (Hermannstadt) (Sieben Stühle), ale byli mezi nimi i osadníci přímo z Německa. Osadníci se rozšířili na severovýchodě a jihu Sedmihradska a založili zde mj. města Kronstadt (Brașov), Schäßburg (Sighișoara) či Hermannstadt (Sibiu). Roku 1224 jim král Ondřej II. v listině Diploma Andreanum udělil řadu výsad a autonomii v čele se sibiňským hrabětem. Obdobné výsady a autonomii získali i Sékelové, jimž vládl sékelský hrabě. Sékelové a Sasové měli za úkol střežit zdejší úseky uherských hranic. Tato etnika zároveň tvořila dva ze tří zdejších politických národů - třetím byla zdejší maďarská šlechta, jíž zde vládl přímo sedmihradský vojvoda, který byl Sékelskému a Sibiňskému hraběti nadřízen jen v otázkách financí, mincovnictví, vojenství a společných sněmů. Naopak většinoví Rumuni byli v postavení nevolníků.

V pořadí čtvrtý velmistr Hermann ze Salzy (12091239) od neznámého umělce dle dobové představy

Byl to první neúspěšný pokus řádu získat území mimo tradiční křižácká území v Levantě, kde již byl prostor pro mladší rytířský řád kvůli silné konkurenci značně omezen, zde již operovaly jiné úspěšné rytířské organizace templářů či johanitů. Pozornost německých křižáků se navíc častěji sbíhala k výbojům proti pohanům ve východní Evropě, jež pro ně byly geograficky dostupnější nežli daleká Levanta, kam vedla cesta plná nástrah.

Po necelých 14 letech roku 1225 byl řád německých rytířů z území vyhnán, protože měl v plánu zřídit na území řádový stát nezávislý na uherském králi. Tím skončily snahy řádu pro zbudování řádového státu v Sedmihradsku. Němečtí kolonisté v Burzenlandu ale zůstali a prokázali vysoký stupeň organizace, což vyústilo do autonomie trvající od roku 1224 až do 19. století v rámci tzv. Královy země (něm. Königsboden, lat. Fundus Regius, maď. Királyföld). V roce 1876 byl Burzenland v rámci velké administrativní reformy Sedmihradska začleněn do uherské brašovské župy. Poté, co se Sedmihradsko stalo v roce 1920 součástí Rumunska, zůstal Burzenland součástí rumunské brašovské župy.

Němečtí rytíři se nicméně nemuseli obávat o další angažmá, protože zájem o schopné bojovníky nebyla nouze. Na přelomu let 1225/1226 vyslyšeli po svém vyhnání z Uherska starších výzev, když obdrželi novou pozvánku z Polska, a to od knížete Konráda Mazovského do Pobaltí. Za ochranu prusko-mazovského pohraničí, před dosud pohanskými Prusy, jim byla jako odměna nabídnuty chełmiňské země, zahrnující mimo jiné také zachování knížecí svrchovanosti nad tímto územím, což vzhledem k předchozím zkušenostem s německými rytíři v Sedmihradsku, to byl velmi neprozřetelný čin. Řád si zde postupoval podobně jako dříve a byl tentokrát úspěšný, po několika letech se jim podařilo vybudovat v Prusku stálé řádové državy a založit mocný řádový stát nezávislý na světských panovnících. Stát přetrval až do roku 1525, kdy se rozpadl v důsledku válek s Polskem, Litvou a snah pruských měst po osamostatnění.

Sídla

Oblast osídlení sedmihradských Sasů. Burzenland se nachází na jihovýchodě mapy

První uváděný název je v němčině, v závorkách jsou rumunské názvy:

  • Bartholomä (Bartolomeu, severozápadní část Brašova)
  • Bienengärten (Stupina)
  • Brenndorf (Bod)
  • Heldsdorf (Hălchiu)
  • Honigberg (Harman)
  • Kronstadt (Brašov)
  • Marienburg (Feldioara)
  • Neustadt (Cristian)
  • Nussbach (Măieruş)
  • Petersberg (Sânpetru)
  • Rosenau (Řásná, kdysi v rumunštině Rîşnov)
  • Rothbach (Rotbav)
  • Schirkanyen (Şercaia)
  • Tartlau (Prejmer)
  • Törzburg (Bran)
  • Weidenbach (Ghimbav)
  • Wolkendorf (Vulcan)
  • Zeiden (Codlea)

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Burzenland na německé Wikipedii a Burzenland na slovenské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Hungary (13th century).svg
Autor: Oppashi, Licence: CC BY-SA 4.0
Hungarian flag in the 13th century.
Cross-Pattee-alternate.svg
Altered form of heraldic File:Cross Pattée (Pattee, Patty, Formée, Formy), with parallel straight lines near the center. Well-known in continental European heraldry (and so called a cross pattee in Rudolf Koch's classic "Book of Signs", see File:Cross of the Knights Templar.svg for a variant form), but perhaps not a cross pattee in English terminology.
Black St George's Cross.svg
Black_St_George's_Cross
Used by Archbishopric-Electorate of Cologne 1475-1794 (Erzbistum Köln)
Deutscher Orden in Europa 1300.png
(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0
Die Niederlassungen des Deutschen Ordens in Europa um 1300. Karte aus der Saisonausstellung 2008 im Ritterhaus Bubikon, Schweiz („Die Kreuzzüge – eine Spurensuche: Die Ritterorden in der Schweiz”).
Map of Burzenland, 1959.jpg
The map of Burzenland, Romania.
Schuler10.JPG
Autor: L.Kenzel, Licence: CC BY 3.0
Sicht vom Postăvarul-Gebirge (Schuler) auf einen Teil des Burzenlandes, Siebenbürgen, Rumänien.
Sachsen in Siebenbürgen.JPG
Die Sachsen in Siebenbürgen. Volkszählung 1890.
Historical Burzenland CoA 1.png
The old coat of arms of Burzenland, Romania.