Buseno
| Buseno | |
|---|---|
 Buseno | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°16′21″ s. š., 9°6′25″ v. d. |
| Nadmořská výška | 801 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Moesa |
  Buseno Buseno, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,15 km² |
| Počet obyvatel | 87 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 7,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6542 |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Buseno (německy a do roku 1943 oficiálně Busen) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Moesa. Nachází se v údolí řeky Calancasca, asi 72 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 801 metrů. Žije zde 87[1] obyvatel.
Geografie
Obec se skládá z vesnic Buseno a Molina na dně údolí v dolní části údolí Val Calanca a z horských osad Giova a San Carlo. Obec se nachází na hustě zalesněném svahu na pravé straně nad řekou Calancasca.
Z celkové rozlohy obce 1126 ha připadá 925 ha (přes 82 %) na lesy a háje. Dalších 117 ha (většinou horských) je neproduktivní půda. Pouze 63 ha lze využít pro zemědělství, většinou jde o vysokohorské pastviny. Zbývajících 21 ha činí zastavěná plocha.
Buseno sousedí s obcemi Calanca, Castaneda, Grono, Roveredo, San Vittore a Santa Maria in Calanca.
Historie
V roce 1548 získala obec právo volit si vlastního faráře; předtím náležela kapitule v San Vittore. Politicky a hospodářsky se Buseno stalo zcela samostatnou obcí až v roce 1866, po definitivním rozdělení lesů a alpských pastvin, které předtím patřily celému údolí.[2] Farní matrika je v obci vedena od roku 1654–1655. V roce 1899 se na základě kantonálního referenda stala součástí Busena obec Giova. Farní kostel sv. Pietro e Antonio abate byl rozšířen v roce 1776 a restaurován v roce 1990. Moderní kostel Nostra Signora di Fatima v Giově byl postaven v letech 1984–1988. Zemědělství a chov dobytka převažují i dnes. V minulosti docházelo k silné emigraci sklářů do Francie a dalších řemeslníků do Rakouska a Německa.[2]
Obyvatelstvo
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1611 | 1803 | 1850 | 1900 | 1950 | 1990 | 2000 | 2004 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2020 | |||
| Počet obyvatel | 575 | 344 | 248 | 198 | 241 | 97 | 110 | 98 | 100 | 104 | 94 | 92 | 91 | |||
Údolí Calanca je jednou z italsky mluvících oblastí kantonu Graubünden. Převážná většina obyvatel obce tak hovoří italsky.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Buseno na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c SANTI, Cesare. Buseno [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2003-03-25 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Buseno na Wikimedia Commons - (italsky) [1] – oficiální stránky
Média použitá na této stránce
.svg)
Autor: Werner Friedli , Licence: CC BY-SA 4.0