Busta Johanna Wolfganga Goetha (Karlovy Vary)

Busta
Johanna Wolfganga Goetha
Pomník v prosinci 2019
Pomník v prosinci 2019
Základní údaje
AutorAdolf Donndorf[1]
Rok vzniku1883 (původní)[1]
1952 (znovu postaven)[1]
Kód památky35444/4-894 (PkMISSezObrWD)
Pojmenováno poJohann Wolfgang von Goethe
Popis
Materiálmramor (busta)
žula (podstavec)
Umístění
UmístěníKarlovy Vary
při Goethově stezce
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Busta Johanna Wolfganga Goetha v Karlových Varech stojí na levém břehu řeky Teplé při Goethově stezce nedaleko Galerie umění. Pomník z roku 1883 původně stával v již neexistující Puppově aleji před hotelem Pupp, ten současný vznikl v roce 1952. Autor díla byl sochař Adolf Donndorf[pozn. 1] ze Stuttgartu.[1][3][4]

Pomník byl prohlášen kulturní památkou, je památkově chráněn od 3. května 1958, event. 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 35444/4-894.[4]

Johann Wolfgang von Goethe v Karlových Varech

Pamětní deska na domě U Tří mouřenínů, foto z února 2020

Německý básník Johann Wolfgang von Goethe (1749-1832) pobýval v Karlových Varech v letech 1785–1823 celkem třináctkrát a během svých pobytů vystřídal mnoho lázeňských domů. Poprvé přijel v roce 1785 za paní Charlottou von Stein a ubytoval se v domě U bílého zajíce na Staré louce. Též jeho druhý pobyt byl ve společnosti téže dámy, ubytován byl v domě U tří červených růží. Tentýž rok oslavil u karlovarského Elefanta své 37. narozeniny. Ke třetí návštěvě v roce 1795 přinutily básníka obnovené bolesti ledvin; tehdy bydlel v domě U zeleného papouška též na Staré louce. V letech 1806–1820 byl vždy ubytován u Lucie Heilinggötterové v domě U tří mouřenínů, kde byl nejvíce spokojen. V roce 1806 poznal v Karlových Varech Amálii von Levetzow a její tehdy dvouletou dceru Ulriku, do které se později zamiloval.[5][6]

Nejdéle pobyl v lázních v roce 1812, kdy zde strávil čtyři a půl měsíce. Své verše tu přednesl při velké uvítací slavnosti, kterou město uspořádalo u příležitosti příjezdu rakouského císaře Františka I., jeho třetí manželky Marie Ludoviky a francouzské císařovny Marie Luisy. Goethe zažil v Karlových Varech i všeobecnou radost z vítězství nad Napoleonem, poznal zde v roce 1818 knížete Metternicha, maršály BlücheraSchwarzenberga a mnoho dalších významných osobností.[5]

Goethe si Karlovy Vary velmi oblíbil, inspirovaly ho k práci a pracoval zde na svých velkých dílech. V roce 1807 dokonce zamýšlel koupit v Karlových Varech dům U zlaté studně. Ke Goethovým zálibám patřila geologie, mineralogiebotanika a okolí města nabízelo velké možnosti. Rád se tu věnoval i svému dalšímu koníčku – krajinářskému kreslení.[5]

Naposledy navštívil Karlovy Vary v roce 1823 ve věku 74 let, kdy se hluboce zamiloval do 19leté Ulriky von Levetzow. Když Ulrika po několikaleté přátelské známosti zdvořile odmítla jeho žádost o ruku, odcestoval Goethe dne 5. září 1823 z lázní a již nikdy se do Čech nevrátil.[5][6]

Johann Wolfgang von Goethe je nejslavnějším a nejčastěji zmiňovaným návštěvníkem Karlových Varů. Celkem tu strávil téměř tři roky života. Goethovský kult zde započal již nedlouho po básníkově úmrtí v roce 1832. Vztahu básníka ke Karlových Varům a západočeských lázním je věnováno více než 50 knih a bezpočet odborných studií a článků.[6]

Velký obdiv ke krajině západočeských lázní projevoval Goethe formou básní, zápisů do deníku, kreseb a geologických studií. Zde je jeho známý výrok:[6]

Na světě jsou jen tři místa, kde bych chtěl žít – Výmar, Řím a Karlovy Vary.

Johann Wolfgang von Goethe

Historie pomníku

Původní pomník

Původní pomník před Grandhotelem Pupp, foto z roku 1903
Část původního podstavce na Goethově stezce, foto z května 2019

Pomník byl vytvořen na památku Goethových návštěv Karlových Varů. O jeho zřízení se zasadil ředitel cizineckého špitálu sv. Bernarda pro chudé doktor Mathias Foerster. Autor díla byl německý sochař Adolf Donndorf. Slavnostní odhalení proběhlo v roce 1883 a projev tehdy přednesl německý prozaik a dramatik Heinrich Laube.[3][2][7][8]

V roce 1945 byl pomník zakryt bedněním. Z popudu Místní správní komise Karlovy Vary poté došlo k likvidaci některých pomníků a pamětních desek ve městě v rámci revize hmotných památek, která byla součástí tzv. národní očisty. V průběhu června a července 1946 byl pomník odstraněn. Goethova busta byla uložena v muzeu a podstavec kamsi zmizel.[3][2][7]

Člen Místní osvětové rady a přednosta Stavebního úřadu v Karlových Varech Ladislav Kozák tehdy toto rozhodnutí zdůvodnil následujícími slovy: „O genialitě Goethově a jeho světové slávě není třeba se šířiti. Jeho význam v dějinách Karlových Varů, které si oblíbil, které opěvoval a jejichž geologickým průzkumem se zabýval jako jeden z prvních, je nesporný. Uznávajíce toto vše, zjišťujeme naproti tomu, že byl typickým představitelem němectví. Je známa jeho úcta až servilnost vůči aristokracii a panovnickým rodům ..... Ačkoliv byl velikánem literatury, jako člověk byl malý, jeho lidský profil je nám cizí a ne příliš sympatický.“[3][4][2][7][9]

Současný pomník

V roce 1952 byla busta umístěna na novém podstavci na tehdy Puškinově stezce, dnešní Goethově, na levém břehu Teplé. Architektonická harmonie díla však byla novým podstavcem narušena.[3][4][2][7]

Popis pomníku

Pamětní deska v češtině u Goethova pomníku, listopad 2018
Pamětní deska v němčině u Goethova pomníku, listopad 2018

Mramorová busta v životní velikosti bývala umístěna na vysokém zdobeném profilovaném hranolovém podstavci. Na čelní straně byl reliéf s antickou scénou a nápis „GOETHE“. Pomník byl obehnán kovovým plůtkem zdobeným motivy vřídla, byl však v minulosti odstraněn.[3][4][2][7]

Od roku 1952 je busta posazena na nižším žulovém soklu. Na jeho přední straně je nápisová deska z bílého mramoru ve tvaru kartuše s vyzlaceným nápisem:[3][4][2][7]

J. W
GOETHE
1749 – 1832

Pomník stojí na terase vyzděné z kamenných kvádrů. Nový podstavec narušuje původní celkovou architektonickou harmonii díla. Též přemístěním pomníku do stísněného prostoru nábřeží neprospělo estetickému dojmu.[3][4][2][7]

Zajímavost o původním podstavci

Původní podstavec byl v roce 1946 zničen, mramorový sokl byl použit jako suť na vyplnění jednoho z kráterů po bombardování. V zimě 2014 jej ze země náhodně vyrýpl bagr při stavbě parkoviště. Na žádost Goethe-Institutu následně město Karlovy Vary nalezené části podstavce zapůjčilo k vystavení v Praze. Po navrácení do Karlových Varů byl podstavec dne 16. září 2018 odhalen na Goethově stezce, nedaleko místa, kde mezi roky 1883–1946 stával celý původní pomník.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. Adolf Donndorf, od roku 1910 von Donndorf (1835 Výmar – 1916 Stuttgart).[2]

Reference

  1. a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37. 
  2. a b c d e f g h Adolf Donndorf – Pomník Johanna Wolfganga Goetheho v Karlových Varech [online]. Centrum pro dějiny sochařství, informační portál věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – busta Johanna Wolfganga Goetha [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g Pomník – busta J. W. Goetha [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. 
  5. a b c d MRÁZ, Bohumír; NEUBERT, Ladislav. Karlovy Vary. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Panorama, 1983. 192 s. Kapitola Karlovy Vary a Goethe, s. 76–78. 
  6. a b c d BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. Karlovy Vary: KMKV, Nakladatelství MH Beroun, 2003. 115 s. ISBN 80-86720-04-7. Kapitola Básník Johann Wolfgang von Goethe, s. 28–31. 
  7. a b c d e f g Pomník Johanna Wolfganga Goetheho v Karlových Varech [online]. PUBPUBLICART, Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU ChebLICART [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. 
  8. Busta Johanna Wolfganga von Goetha [online]. Infocentrum města Karlovy Vary [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. 
  9. a b Příběh Goethova pomníku [online]. Praha: Goethe-Institut v Praze [cit. 2020-03-31]. Dostupné online. 

Literatura

  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37. 
  • BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. 1. vyd. Beroun: KMKV, Nakladatelství MH Beroun, 2003. 115 s. ISBN 80-86720-04-7. S. 28–31. 
  • MRÁZ, Bohumír; NEUBERT, Ladislav. Karlovy Vary. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Panorama, 1983. 192 s. S. 76–78. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
KV-Gedenkstein.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Gedenkstein am Goetheweg in Karlsbad (Karlovy Vary)
Karlovy Vary deska na domě U Tří mouřenínů 1.jpg
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska na domě U Tří mouřenínů v Karlových Varech, kde původně stával dům, ve kterém pobýval J. W. Goethe