Butyl-akrylát
Butyl-akrylát | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | butyl-propenoát |
Ostatní názvy | butylakrylát |
Funkční vzorec | C2H3C(O)O(CH2)3CH3 |
Sumární vzorec | C7H12O2 |
Vzhled | bezbarvá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 141-32-2 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 205-480-7 |
PubChem | 8846 |
SMILES | CCCCOC(=O)C=C |
InChI | 1S/C7H12O2/c1-3-5-6-9-7(8)4-2/h4H, 2-3,5-6H2,1H3 |
Číslo RTECS | UD3150000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 128,17 g/mol |
Teplota tání | −64,6 °C (208,6 K)[1] |
Teplota varu | 145 °C (418 K)[1] |
Hustota | 0,890 g/cm3[1] |
Index lomu | 1,4185 (20 °C)[1] |
Rozpustnost ve vodě | 0,14 g/100 ml (20 °C) 9,12 g/100 ml (40 °C)[1] |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v ethanolu a acetonu[1] |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v diethyletheru a tetrachlormethanu[1] |
Tlak páry | 0,43 kPa (20 °C)[1] |
Povrchové napětí | 20 mN/m (27 °C)[1] |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp | −4080 kJ/mol[1] |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
H-věty | H226 H315 H317 H319 H335[1] |
P-věty | P210 P233 P240 P241 P242 P243 P261 P264 P271 P272 P280 P302+352 P303+361+353 P304+340 P305+351+338 P312 P321 P332+313 P333+313 P337+313 P362 P363 P370+378 P403+233 P403+235 P405 P501[1] |
Teplota vzplanutí | 29 °C (302 K)[1] |
Teplota vznícení | 267 °C (540 K)[1] |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Butyl-akrylát je organická sloučenina, jeden z esterů kyseliny akrylové.
Použití
Butyl-akrylát se používá na výrobu řady látek, ty mohou být součástmi barev, tmelů, nátěrů, lepidel, paliv, textilních materiálů a plastů.[1]
Biochemie
V tělech hlodavců se butyl-akrylát metabolizuje působením enzymu karboxylesterázy nebo reakcemi s glutathionem; metabolity jsou kyselina akrylová, butan-1-ol a kyselina merkapturová, které se následně vylučují močí, výkaly a v podobě oxidu uhličitého.[2][3][4]
Výroba a příprava
Butyl-akrylát lze získat několika způsoby, například z acetylenu, butan-1-olu, oxidu uhelnatého, tetrakarbonylu niklu a kyseliny chlorovodíkové. Další možností je reakce butanolu s methyl-akrylátem nebo kyselinou akrylovou.[1]
Bezpečnost
Butyl-akrylát je velmi reaktivní a za vyšších teplot nebo přítomnosti peroxidů se snadno polymerizuje, a tak se do něj často přidávají inhibitory polymerizace, jako je například hydrochinon. Reaguje se silnými kyselinami a zásadami, aminy, halogeny, sloučeninami vodíku a oxidačními činidly.[1]
Do těla se může butyl-akrylát dostat vdechnutím, absorpcí přes kůži či spolknutím. Způsobuje podráždění očí, kůže a horních cest dýchacích.[1]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Butyl acrylate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Butyl acrylate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Screening Information Data Set for n-Butyl acrylate, CAS #141-32-2 [online]. Organization for Economic Cooperation and Development. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-07. (anglicky)
- ↑ M. Zondlo Fiume. Final report on the safety assessment of Acrylates Copolymer and 33 related cosmetic ingredients. International Journal of Toxicology. 2002, s. 1–50. DOI 10.1080/10915810290169800. PMID 12537929. (anglicky)
- ↑ Monographs on the Evaluation of the Carcinogenic Risk of Chemicals to Humans [online]. IARC, 1999. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Butyl-akrylát na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Structure of butyl acrylate
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for flammable substances