Buxhöwdenové

Buxhöwdenové (psáno též Buxhoeveden či Buxhœwden, rusky Буксгевдены) je starý baltský Německý šlechtický rod, jehož kořeny sahají k panství Bexhövede v Brémsku-Verdensku. Někdy ve 13. století se rodina přesunula z Dolního Saska do pobaltského Livonska. Během švédské nadvlády věrně sloužila Švédsku jako součást nezavedené šlechty; když pak uzemí ovládlo Ruské impérium, zůstala ve svých domovských regionech a její členové se stali ruskými poddanými.^[1]

Patrně nejvýraznějším zástupcem rodu byl vojevůdce Friedrich Wilhelm von Buxhöwden, s nímž rod získal 18. prosince 1795 hraběcí titul v Pruském království a 16. dubna 1797 mu byl stejný titul udělen i v Ruském impériu.

• Albert z Rigy (1165–1229), třetí rižský biskup, zakladatel Řádu mečových bratří
• Hermann z Dorpatu (1163–1248), první biskup z Dorpatu
• Reinhold von Buxhöwden (asi 1480–1557), biskup z Ösel-Wieku (1532–1541)
• Friedrich Wilhelm von Buxhöwden (1750–1811), vojenský důstojník ruské imperiální armády (generál pěchoty)
• baronka Sophie Buxhöwden (1883–1956), dvorní dáma ruské carevny Alexandry
• Arthur von Buxhöwden (1882–1964), ruský imperiální a estonský vojenský důstojník (plukovník)

• 
  Jednoduchý erb Buxhöwdenů ve 13. století
• 
  Socha Alberta z Rigy na rižském dómu
• 
  Friedrich Wilhelm von Buxhöwden
• 
  Sophie Buxhöwden
• 
  Hrad Koluvere (Lohde)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Buxhöwdenové na Wikimedia Commons
• Buxhöwdenové na webu Buxhoeveden.net (anglicky)