Buzici

Buzici
Erb pánů z Valdeka, jedné z rodin odvozující svůj původ z rozrodu Buziců
ZeměČeské knížectví
ZakladatelDětříšek
Rok založení12. století
Větve roduZajícové z Hazmburka
páni z Rožmitálu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buzici (Buzicové) byli český šlechtický rod.

Historie

Označení Buzici bylo uměle vytvořeno historiky v devatenáctém století. Vzniklo odvozením z osobního jména Buz uvedeného v Kosmově kronice. Za prvního doloženého příslušníka rodu je považován Dětříšek, syn Buzův, který byl v roce 1109 členem družiny knížete Svatopluka. Po Svatoplukově vraždě byl českými velmoži pověřen, aby převezl do Prahy předpokládaného následníka a po volbě nového knížete přešel do družiny Vladislava I. Když v roce 1110 do Čech vtrhlo polské vojsko Boleslava III., účastnil se Dětříšek se jako jeden z velitelů knížecího tažení proti Polákům a v bitvě u Trotiny dne 8. října 1110 padl.[1]

Podle pověsti Dětřich beze zbraně přemohl divoké prase, a prasečí hlava se poté stala jeho erbovním znamením.[2] Václav Hájek z Libočan tuto historku přisoudil Bivojovi.[3]

Páni z Valdeka

K Buzicům patřila větev pánů z Valdeka.[4] Podle Augusta Sedláčka byl Dětřichovým potomkem Jiří, který roku 1147 jako maršálek doprovázel krále Vladislava II. na druhé křížové výpravě a někdy během ní padl. Jeho synem měl být Jiří Jíříkovic připomínaný do roku 1209.[5] Ten měl mít dva syny: staršího Jana,[6] Sedláčkem považovaného za pražského biskupa Jana II.,[7] a mladšího Oldřicha uváděného v letech 1209–1232 jako královského stolníka. Stejný úřad měl zastávat i jeho otec. Oldřichovými potomky měli být Zdislav zmiňovaný v letech 1238 a 1248 a Oldřich připomínaný v letech 1248–1271. Oldřich zvaný Zajíc do svého znaku doplnil zajíce a zastával funkce královského číšníka, purkrabího v Lokti a později také pražského purkrabího. Založil hrad Valdek a zaječovský klášter.[6] August Sedláček však uvedenou linii založil na pouhých předpokladech a dochované historické prameny příbuzenství těchto osob nedokládají.[7]

První jistě doloženou osobností rodu tak byl Oldřich Zajíc († 1271), zakladatel rodu pánů z Valdeka.[7] Měl nejspíše tři syny: Oldřich zemřel v roce 1281, Zbyslav z Třebouně byl zavražděn okolo roku 1291 a Budislav, který byl mělnickým proboštem, zemřel nejspíše roku 1291.[8] Oldřichovým bratrem či synem mohl Jaroslav.[9]

Zbyslavovým synem byl Vilém Zajíc z Valdeka.[10]

V roce 1335 koupil Zbyněk Zajíc z Valdeka na Žebráku od českého krále Jana Lucemburského hrad Hazmburk a byl zakladatelem větve Zajíců z Hazmburka.

Páni z Rožmitálu

Druhá větev tohoto rodu začíná Jaroslavem (1193 – asi 1230 nebo 1237), který měl tři syny Heřmana (1213–1224), Budislava z Březnice a Jaroslava. Budislavův syn Oldřich nechal prvně ke svému jménu připojit přídomek z Rožmitálu a je považován za zakladatele Lvů z Rožmitálu. Od Budislava dále svůj původ odvozovali ještě páni z Březnice a páni z Třemšína.[11][12][13]

Rody odvozující se od Buziců

Panské rodiny

Vladykové

Odkazy

Reference

  1. ↑ Gerleova (2015).
  2. ↑ a b c Gerleová (2018).
  3. ↑ Gerleová (2018), s. 10.
  4. ↑ Gerleová (2018), s. 7.
  5. ↑ Sedláček (1889).
  6. ↑ a b Sedláček (1889), s. 174.
  7. ↑ a b c Gerleová (2018), s. 16.
  8. ↑ Gerleová (2018), s. 26.
  9. ↑ Gerleová (2018), s. 25.
  10. ↑ Gerleová (2018), s. 20.
  11. ↑ a b c d Král (1902).
  12. ↑ Obec Čížkov (2022).
  13. ↑ Kotlárová (2008).
  14. ↑ Obec Týnec nad Sázavou (2022).
  15. ↑ Marhevská (1999).
  16. ↑ Obec Vísky (2022).
  17. ↑ Kolář (1883).

Literatura

  • KRÁL Z DOBRÉ VODY, Vojtěch, 1902. Znaky rodů českých. Praha: Společnost přátel starožitností českých v Praze. Dostupné online. 
  • Historie Čížkova [online]. Obec Čížkov [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  • KOTLÁROVÁ, Simona. Páni z Rožmitálu. www.veduta-nakladatelstvi.cz [online]. Bohumír Němec – VEDUTA, 2008 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  • Týnec nad Sázavou. www.apsida.cz [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  • MARHEVSKÁ, Eva, 1999. Páni z Homberka. Genealogické a heraldické listy. Česká genealogická a heraldická společnost v Praze. Roč. XIX, čís. 3–4, s. 2–26. Dostupné online [cit. 2022-01-14]. 
  • Historie - Oficiální stránky Obce Vísky [online]. Obec Vísky [cit. 2022-01-14]. Dostupné online. 
  • GERLEOVÁ, Jana. Počátky a vzestup pánů z Házmburka. Praha, 2018 [cit. 2022-01-14]. 125 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Josef Žemlička. s. 15. Dále jen Gerleová (2018). Dostupné online.
  • GERLEOVÁ, Jana. Páni z Valdeka a jejich sídla do první poloviny 14. století. Praha, 2015 [cit. 2022-01-16]. 88 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Josef Žemlička. s. 19–21. Dostupné online.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Valdek hrad, s. 173. Dále jen Sedláček (1889). 
  • KOLÁŘ, Martin, 1883. Nejstarší pečeti šlechty české až do roku 1300. Tábor: vlastním nákladem. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Buzici ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Média použitá na této stránce

ErbValdek (cropped).jpg
erb Zajíců z Valdeka