Byl jednou jeden dům

Byl jednou jeden dům
Žánrytelevizní drama
historický televizní seriál
filmové drama
válečný film
ScénářJan Otčenášek
Oldřich Daněk
RežieFrantišek Filip
HrajíJana Hlaváčová
Jaromír Hanzlík
Miloš Nedbal
Vladimír Ráž
Alena Vránová
… více na Wikidatech
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Počet dílů5
Produkce a štáb
KameraRudolf Stahl
HudbaJan Frank Fischer
StřihKarel Kohout
ZvukDobroslav Šrámek
Premiérové vysílání
Vysíláno19750105a5. ledna 1975 – 19750201a1. února 1975
Byl jednou jeden dům na ČSFD, SZ, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl jednou jeden dům je televizní seriál z roku 1974. Odehrává se v pavlačovém domě v Praze ve fiktivní Bagounově ulici. Zachycuje období 19361945, tedy dobu před, během a po druhé světové válce. Seriál byl oblíbený díky plejádě známých herců, živým dialogům, propleteným příběhům a osudům, ale (v kontextu normalizace) také menší ideologickou zátěží, než bylo v té době obvyklé. Působí na city a vlastenectví, protože se zde objevují i významné momenty, jako bylo Pražské povstání nebo heydrichiáda.

Obsah

Děj se odehrává v domě č. 12 ve fiktivní pražské Bagounově ulici. Majitel domu, radní pan Nerudný, má čtyři syny. Ti dostali jména po antických hrdinech: Achilles, Hektor, Patrokles a Paris. Ani jeden z nich se však nevyvedl podle jeho představ. V domě žije řada lidiček, jejichž osudy se prolínají společně s osudy českého národa za doby Protektorátu. Například trafikant Soumar, kterému neustále stěhují jeho trafiku, boxer Arnošt Ticháček, který žádný zápas nevyhrál, policista Ulč, který kolísá mezi povinnostmi a kamarádstvím a další postavy. Všichni společně prožívají historické události, jež hýbaly republikou (mnichovský diktát, německou okupaci, heydrichiádu, osvobození). V domě ale také pobývají odbojáři například malíř Dlask, který podporuje komunistický odboj. Na závěr seriálu se obyvatelé sejdou na barikádě v Bagounově ulici, kde se konečně dočkají osvobození Prahy.

Seznam dílů

  1. Stěhovavá trafika
  2. Bio Ilusion
  3. Jízda do tunelu
  4. Ďábelské ostrovy
  5. Obvaziště Boccaccio

Poslední díl byl po premiéře pro další uvedení přetočen a přejmenován. Cenzorům se zdál málo revoluční, s malým důrazem na zásluhy Rudé armády. Závěrečné scény na barikádách se proto musely natočit znovu.[1]. Zároveň tato verze obsahuje dodatečně dotočené osudy některých postav a hrají zde i herci, kteří v předchozích dílech nevystupovali.[2] V této upravené verzi se poslední díl poprvé vysílal rok po premiéře 1. července 1976 (repríza seriálu probíhala od 3. června). Od roku 1990 je vysílána jen původní verze 5. dílu, také DVD se seriálem obsahuje jen původní verzi.

  1. Barikáda ve vedlejší ulici (přetočený pátý díl)

Herecké obsazení

Obyvatelé domu

Ostatní postavy

Postavy z přetočeného 5. dílu

Zajímavost

Seriál byl natočen na 35mm filmový materiál, což umožnilo jeho převod do HD rozlišení. V tomto obrazovém formátu mohli diváci zhlédnout seriál poprvé na jaře 2010.

Exteriéry seriálu (ulice) byly převážně natočeny v ulicích Opatovická, V Jirchařích, Ostrovní, Spálená v Praze 1. Domovní dvůr s pavlačemi a schodištěm byl postaven ve velkém filmovém ateliéru na Barrandově.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“