Bylany (Malé Březno)

Bylany
Bylanský kostel svatého Leopolda
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Malé Březno
Okres	Most
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°28′6″ s. š., 13°36′ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Bylany u Mostu (7,32[1] km²)
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bylany
Další údaje
Kód k. ú.	616532
Zaniklé obce.cz	251
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bylany (německy Püllna) jsou zaniklá obec v okrese Most v Ústeckém kraji, která se nacházela zhruba pět kilometrů jihozápadně od centra dnešního města Mostu v nadmořské výšce 231 metrů nedaleko cesty z Mostu do Žatce. Její katastrální výměra činila 1035 hektarů. Vesnice byla zbořena v roce 1978 kvůli výstavbě objektů státního podniku Pozemní stavby. Dnes její katastrální území patří k obci Malé Březno.

Historie

První písemné zprávy o Bylanech pocházejí z let 1203, 1207 a 1209. Jedná se sice o listinná falza, ovšem věrohodná po obsahové stránce. Ves je zde zmiňována jako majetek cisterciáckého kláštera v Oseku. Klášter je jako majitel obce zmiňován i v roce 1311. Bylany se staly součástí klášterního statku Škrle. V roce 1620 koupil Bylany Bohuslav z Michalovic, ale tomu byl majetek za účast na stavovském povstání konfiskován. Bylany se staly opět majetkem oseckého kláštera a zůstaly jím až do roku 1848, kdy se staly samostatnou obcí v okrese Most.

Podle berní ruly žilo v Bylanech třináct sedláků a sedm chalupníků, kteří se zabývali především pěstováním pšenice a žita a chovem dobytka. U obce byly i menší výměry vinic, které v následujících letech vystřídaly chmelnice.

Bylany byly známé svými prameny hořké vody. V obci byla postavena laboratoř na výrobu hořké soli. V roce 1820 si prameny pronajal obchodník A. Ulbrich, který v obci vystavěl lázeňský dům a léčivou vodu začal stáčet do lahví. Püllnaer Bitterwasser (Bylanská hořká voda) se vyvážela do zahraničí až do začátku druhé světové války. Podnikatel Ulbrich se zasloužil o výstavbu školní budovy v roce 1856, zřízení hřbitova roku 1867 a renovaci kostela.

Hořká voda se v devatenáctém století používala také v malých lázních, které ve vesnici stály již roku 1826. V roce 1921 se k čerpání vody využívaly pouze dvě z původních sedmi studní a roku 1928 již jen jedna. Nová, tři metry hluboká, studna byla vyhloubena až v roce 1938. Láhve se v Bylanech plnily až do roku 1946 a lázně byly uzavřeny 24. listopadu 1960 s odůvodněním, že mají malou kapacitu. Zatímco v roce 1850 se plnilo 150 tisíc kameninových džbánů, roku 1945 to bylo jen pět set lahví s objemem 0,7 litru a o rok později jen 150 lahví.^[2]

V roce 1961 se k obci Bylany připojila osada Vršany. V roce 1968 bylo k Bylanům připojeno katastrální území zbořené obce Slatinice. Samotné Bylany byly zlikvidovány při výstavbě areálu Pozemních staveb v roce 1978. Přitom byla zničena i nedaleká přírodní rezervace Slanisko, která byla vyhlášena teprve v roce 1975.^[3][4]

Původní státní podnik Pozemní stavby po privatizaci nahradila společnost Domes Bylany,^[5] která vlastní většinu staveb na území původní obce z nichž je velká část dále pronajímána. Dále zde sídlí zámečnická a gumárenská výroba firmy VVV Most.^[6]

Přírodní poměry

Bylanská minerální voda vzniká v kvartérních sedimentech a v miocénním souvrství hnědouhelných slojí oxidací pyritu na nepropustném podloží tvořeném jíly. Důležitou podmínkou je také malý objem srážek v oblasti. Podle rozboru z roku 1958 voda patřila ke slabě mineralizovaným, síranovým sodno-hořečnato-vápenatým vodám.^[2]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 195 obyvatel (z toho 103 mužů), z nichž bylo 34 Čechoslováků a 161 Němců. Až na patnáct lidí bez vyznání byli římskými katolíky.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 209 obyvatel: tři Čechoslováky a 206 Němců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale devět lidí bylo evangelíky a dva bez vyznání.^[8]

Pamětihodnosti

• původně barokní kostel svatého Leopolda, po roce 1862 upraven v pseudorománském slohu
• barokní sousoší Panny Marie, svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého z roku 1770 u silnice do Vysokého Března

Odkazy

Reference

Literatura

• SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 10. 
• KOCOUREK, Ludomír. Obec Bylany. Osada Vršany. Publikace vydaná u příležitosti zrušení MNV Bylany a likvidace obce Bylany a osady Vršany. Most: Severočeský hnědouhelný revír. Doly Ležáky, 1978. 36 s. 

Související články

• Římskokatolická farnost Slatinice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bylany na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bylany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích