Bylo nás pět (seriál)
| Bylo nás pět | |
|---|---|
| Žánry | komediální, historický |
| Formát | seriál |
| Předloha | Karel Poláček (kniha Bylo nás pět) |
| Námět | Ondřej Vogeltanz |
| Dramaturgie | Helena Slavíková |
| Scénář | Ondřej Vogeltanz Karel Smyczek |
| Režie | Karel Smyczek |
| Hrají | Adam Novák Jaroslav Pauer Štěpán Benyovszký Jan Brynych Jan Müller Oldřich Navrátil Dagmar Veškrnová |
| Země původu |  Česko |
| Jazyk | čeština |
| Počet řad | 1 |
| Počet dílů | 6 (seznam dílů) |
| Obvyklá délka | 60 minut |
| Produkce a štáb | |
| Producent | Václav Eisenhamer Martin Stanko |
| Kamera | Martin Šec Oldřich Kovář |
| Hudba | Petr Hapka |
| Střih | Zdenek Patočka |
| Zvuk | Vladimír Skall |
| Kostýmy | Jaroslava Veselá Jiřina Eisenhamerová Marta Kaplerová |
| Premiérové vysílání | |
| Stanice | Česká televize |
| Vysíláno | 9. ledna 1995 – 13. února 1995 |
| Oficiální webové stránky Bylo nás pět na ČSFD, SZ, IMDb  Portál TelevizeNěkterá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bylo nás pět je český televizní seriál z roku 1994 scenáristy Ondřeje Vogeltanze a režiséra Karla Smyczka[1], vysílaného na kanálu České televize; premiéra proběhla v lednu 1995.[2] Seriál je inspirovaný stejnojmennou knihou od Karla Poláčka.[1][pozn. 1]
Seriál celkem čítá šest hodinových dílů[3] a těší se stálému opakování na televizních obrazovkách a zájmu diváků.[2]
Synopse
Seriál se odehrává za první republiky v letech 1930–31, v období hospodářské krize.[4] Děj sleduje postavu malého chlapce Petra Bajzy (Adam Novák), který společně se svými přáteli Čeňkem Jirsákem (Jaroslav Pauer), Antonínem Bejvalem (Štěpán Banyovszký), Edou Kemlinkem (Jan Brynych) a Pepkem Zilvarem (Jan Müller) zažívají nejrůznější dobrodružství, za která jsou většinou fyzicky potrestáni od svých rodičů. Děj si též všímá osudu Petrovy rodiny a počínajícího vztahu Kristýny (Barbora Srncová) a mladého sukničkáře Pivody (Jiří Langmajer).
V románu dochází k vytvoření návazností mezi jednotlivými situacemi, které v předloze existují samostatně a tím pádem vzniká často i odlišná chronologie: ochočování vos se v seriálu odehrává skoro o rok později oproti románu. Z románu může mít čtenář dojem, že vymáhání dluhu od cukráře Svobody proběhlo v první polovině děje, a sice v průběhu prázdnin; v seriálu se toto odehrává v čase vánočním.
Můžeme si též všimnout sloučení kolektivní postavy Ješiňáků a Habrováků. V seriálu se vyskytují pouze Habrováci, ovšem jeden z nich má vizuální rysy románových Ješiňáků. Některé postavy z románu (Karel Páta, teta Anděla, Rafaela a Viktorie – sestry Edy Kemlinka) nefigurují v seriálu a naopak (např. sokolská sestra pana Fajsta)[5] Zatímco v románu služebná Kristýna figuruje u Bajzů celý rok, včetně Vánoc, v seriálu musí odjet, aby se postarala o nemocnou maminku. Její nepřítomnost zde trvá cca od konce října do konce dubna následujícího roku.
Obsazení
Hlavní postavy
- Adam Novák jako Petr Bajza
- Jaroslav Pauer jako Čeněk Jirsák
- Štěpán Benyovszký jako Antonín Bejval
- Jan Brynych jako Eda Kemlink
- Jan Müller jako Pepek Zilvar
- Oldřich Navrátil jako pan Bajza
- Dagmar Veškrnová jako paní Bajzová
- Barbora Srncová jako Kristýna „Rampepurda“
Další postavy
|
|
Přehled dílů
| Pořadí v seriálu | Název | Režie | Scénář | Datum premiéry |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Pěkné vysvědčení | Karel Smyczek | Ondřej Vogeltanz; spolupráce: Karel Smyczek | 9. ledna 1995 |
| Prvý díl seznamuje diváka s atmosférou městečka a představí hlavní postavy. Popisuje bezmocnost dítěte proti vlastní hravosti, vynalézavosti a bezprostředním nápadům; všechny rodičovské zákazy, jakož i dobrá předsevzetí vezmou za své tváří v tvář volnému odpoledni a tvůrčí fantazii. Následuje však přísné potrestání viníka… | ||||
| 2 | Andělíček policajt | Karel Smyczek | Ondřej Vogeltanz; spolupráce: Karel Smyczek | 16. ledna 1995 |
| Péťa Bajza má domácí vězení. V rodině nepanuje zrovna dobrá nálada, hrozí krize a obchody se nehýbou. Tatínek-obchodník musí být zdvořilý na všechny strany, a tak vyhoví i prosbě paní továrníkové a povolí Petrovi jít ven pod podmínkou, že bude kamarádit s továrníkovic Otakárkem. Vzejde z toho dobrodružství, v němž nakonec bohatý kluk závidí chudému. | ||||
| 3 | Vypouštění draka | Karel Smyczek | Ondřej Vogeltanz; spolupráce: Karel Smyczek | 23. ledna 1995 |
| Život malého kluka je plný těžkostí. Petr miluje služku Kristýnu, svou oblíbenou Rampepurdu, a žárlí na sodovkáře, s nímž se Kristýna schází. Svůj cit si dostatečně neuvědomuje, způsobí však nedorozumění a pak se zmítá ve výčitkách. I když příčinou odchodu Kristýny od rodiny Bajzových je něco jiného, Petr to odnese pořádným výpraskem. | ||||
| 4 | Pokoj lidem dobré vůle | Karel Smyczek | Ondřej Vogeltanz; spolupráce: Karel Smyczek | 30. ledna 1995 |
| Starší syn Bajzových Láďa se na Vánoce vrací domů z Teplic, kde se učí na příručího. Z mladého muže se stal světák a snaží se tatínkovi ukázat, jak se to u nich v „cizině“ dělá… | ||||
| 5 | Cirkus svět | Karel Smyczek | Ondřej Vogeltanz; spolupráce: Karel Smyczek | 6. února 1995 |
| Je jaro a Petr se zamiloval. Zprvu se zdá být tou vyvolenou Svobodovic Evička; tu však zanedlouho zastíní cirkusačka Diana (vlastním jménem Marika Slepičková) která nad plachou Evičkou hravě zvítězí – kouří, pije pivo a jezdí v cirkuse na bílém koni. Nějakou dobu trvá, než se Petr vzpamatuje… | ||||
| 6 | Cesta do Indie a zpět | Karel Smyczek | Ondřej Vogeltanz; spolupráce: Karel Smyczek | 13. února 1995 |
| Péťa se zmítá v horečnatém snu, během něhož cestuje do Indie a snaží se napravit křivdu, kterou spáchal na Evičce tím, že dal přednost Marice. V zápase se zápalem plic překročí pomyslnou hranici mezi dětstvím a dospíváním. Rodina se mezitím rozrostla. Bajzovým se narodilo další děcko, vrátila se i služka Kristýna. | ||||
Výroba
Na převedení románu od Karla Poláčka se podílel Ondřej Vogeltanz, Karel Smyczek a Helena Slavíková.[6] Seriál je doplněn motivy i z jiných Poláčkovách knih jako například z knihy Okresní město.[7] V románu také nejsou tolik vykresleny postavy rodiny, scenáristé proto vztahy mezi jednotlivými členy vybudovali.[7] Obtížná byla stylizace dialogu – tvůrci balancovali mezi zachováním kouzla Poláčkova vyprávění v první osobě desetiletého žáka a neliterárním ztvárněním rolí způsobem, kterým by herečtí představitelé působíli jako živí kluci, podobající se generaci půle 90. let.[4]
Lokace
Natáčení probíhalo 130 dní ve městě Kouřim a interiéry pak v ateliérech na Barrandově.[7]
Casting
První myšlenkou režiséra bylo, že roli matky Petra Bajzy by měla hrát Libuše Šafránková, která však roli odmítla s tím, že v poslední době hrála samé maminky a mohla by se opakovat.[7] Nakonec postavu paní Bajzové obsadila Dagmar Veškrnová. Roli pana Fajsta měl hrát František Filipovský, po jeho smrti však dostal roli Stanislav Zindulka. Filipovskému je v seriálu vzdán hold visícím obrazem na zdi.[7] Do obsazení zasahovala také televize, která chtěla, aby postavu pana Bajzy hrál Viktor Preiss nebo Josef Abrhám.[7] Produkce zvala herce na kamerové zkoušky, podle kterých se později rozhodovala a sledovaal hlavně to, jak herci zapadají do celkové atmosféry. Podobně tomu bylo i u dětských rolí.[7] Role Petra Bajzy byla obsazena Novákem, když si ho Veškrnová posadila na klín a povídala si s ním. Produkce viděla, že k sobě neuvěřitelně pasují a měli by spolu hrát.[7] Největším problémem bylo obsadit postavu Pepka Zilvara, jelikož skoro v každém obraze kouřil cigaretu. Na konec byl do role obsazen Müller, kterého našla asistentka režie Milena Kropáčková; potíž s cigaretami byla vyřešena ve chvíli, kdy dorazil na kamerové zkoušky s vlastní krabičkou.[7]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Použity jsou také motivy z knihy Michelup a motocykl a z povídky Ukazatel povětrnosti.
Reference
- ↑ a b Bylo nás pět: Tvůrci seriálu [online]. Česká televize. Dostupné online.
- ↑ a b ZEMAN, Karel. Bylo nás přes 1,5 miliónu, kteří jsme sledovali seriál BYLO NÁS PĚT [online]. Výzkum programu a auditoria České televize, leden 2006. Dostupné online.
- ↑ Bylo nás pět: Přehled dílů [online]. Česká televize. Dostupné online.
- ↑ a b Tipy. Magazín Dnes + TV. Praha: MaFra, 5. leden 1995, roč. 3, čís. 1, s. 57. ISSN 2533-6932.
- ↑ HORÁK, Radoslav. Román Karla Poláčka Bylo nás pět a jeho televizní adaptace. Olomouc, 2017 [cit. 2025-03-09]. Bakalářská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Jan Schneider. Dostupné online.
- ↑ Rozhovor s Karlem Smyczkem [online]. Česká televize. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i OKTÁBCOVÁ, Simona. Bylo nás pět: Bajza a spol. - rošťáci z maloměsta [online]. Televize.cz, 2005 [cit. 2015-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Externí odkazy
- Bylo nás pět na stránkách České televize
- Digitalizovaná vydání díla Bylo nás pět v České digitální knihovně
- Místa natáčení seriálu v Kouřimi
- Hrdinové seriálu po 30 letech na iDNES.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Dům na Mírovém náměstí v Kouřimi, ve kterém byl při natáčení seriálu Bylo nás pět Bajzův koloniál