Byrsonima

Byrsonima
Byrsonima crassa
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď	malpígiovité (Malpighiaceae)
Rod	byrsonima (Byrsonima) Rich. ex Kunth, 1822
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byrsonima^[1] (Byrsonima) je rod dřevin z neotropické oblasti, dělí se do více než 150 druhů. V čeledi malpígiovité je řazen do podčeledi Byrsonimoideae.^[2]

Výskyt

Rostliny jsou původem z tropů a subtropů Střední a Jižní Ameriky kde také hodně druhů vyrůstá i v současnosti. Nejpestřejší výběr je v oblastech jihovýchodní Brazílie. Některé druhy rostou ve vlhkých lesích, jiné v savanách nebo v místech s dlouhodobým obdobím sucha, všechny nesnáší mráz a tudíž i větší nadmořské výšky. Většina těchto rostlin vyrůstá samovolně, bez lidského přičinění. Některé druhy byly introdukovány i mimo oblast Nového světa, např. do jihovýchodní Asie.^[3]

Popis

Stromy, keře neb polokeře, jejichž mladé stonky mívají jemné, krátké hnědé nebo rezavé chlupy které mnohdy vydrží i do stáří. Vstřícné, celokrajné, obvykle kožovité listy mají řapíky a také palisty které vyrůstají mezi řapíkem a prýtem. Listy bývají někdy zespod jemně plstnaté.

Pětičetné oboupohlavné květy jsou na stopkách nebo přisedlé a jsou v průměru velké 5 až 20 mm. Rostou v konečných latách nebo hroznech, někdy vytvářejí jen shluk 2 až 3 květů vyrůstajících z jednoho listenu. Vytrvalý kalich obsahuje ve většině případů 10 žlázek s olejovitou tekutinou místo nektaru. Koruna je bilaterálně souměrná, volné korunní lístky jsou dlouze nehetnaté, ledvinovité až okrouhlé, typicky lžícovitého tvaru a bývají převážně celokrajné. Mívají barvu žlutou, bílou, růžovou nebo červenou, většinou jsou lysé. Z češule vyrůstá 10 tyčinek s krátkými, volnými nebo u báze slabě srostlými nitkami připojenými zespodu k prašníkům s trikolpátními pylovými zrny. Lysý nebo jemně plstnatý třídílný svrchní semeník je srostlý ze tří plodolistů, v každém je po vajíčku. Má tři čnělky zakončené drobnými šídlovitými bliznami opylovanými převážně včelami sbírajícími z květů olejnatou tekutinu a pyl.

Plody na stopkách jsou kulovité peckovice o velikosti třešní. Při dozrání se jejich zelená barvy změní na žlutou, oranžovou, červenou, fialovou nebo černou. Ovoce má pod měkkou blanitou slupkou masitou dužinu kryjící tvrdou pecku s jedním až třemi (nejčastěji) semeny bez endospermu. Díky dužině jsou plody potravou pro mnohé živočichy, hlavně ptáky nebo kaloně, kteří pak po okolí v trusu roznášejí semena.^[3][4]

Význam

Nance – nejznámější plody, jsou z Byrsonima crassifolia

Některé druhy, např. Byrsonima crassifolia a Byrsonima verbascifolia jsou obyvateli ceněny pro své chutné plody používané k přímé konzumaci, přípravě nápojů, sladkých pochutin nebo se zkvašují; tyto rostliny jsou často uměle vysazovány a šlechtěny. Dřeva stromů se využívá mj. k výstavbě místních obydlí i pro výrobu nábytku do nich. Macerovaných slupek plodů obsahujících hodně tříslovin užívají mnohdy tamní obyvatelé k barvení textilií. Druh Byrsonima lucida je v některých oblastech Střední Ameriky a Karibiku pěstován jako okrasný keř.

Vybrané druhy rodu Byrsonima odedávna slouží původním obyvatelům k léčení zažívacího ústrojí, respiračních a kožních neduhů a proti horečce. V současnosti prováděný výzkum ukazuje, že extrakty z některých druhů mají vysokou antimikrobiální aktivitu a tudíž i potenciální terapeutickou účinnost.^[3][5]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Byrsonima na Wikimedia Commons
• Taxon Byrsonima ve Wikidruzích