Bystřička
| Bystřička | |
|---|---|
 (c) Pkotrla, CC BY-SA 3.0 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vsetín |
| Obec s rozšířenou působností | Vsetín (správní obvod) |
| Okres | Vsetín |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′55″ s. š., 17°58′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 042 (2023)[1] |
| Rozloha | 9,51 km²[2] |
| Nadmořská výška | 380 m n. m. |
| PSČ | 756 24 |
| Počet domů | 335 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bystřička 82 756 24 Bystřička obec.bystricka@telecom.cz |
| Starosta | Zbyněk Fojtíček |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Bystřička | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541711 |
| Kód části obce | 17141 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bystřička je obec v okrese Vsetín ve Zlínském kraji. Rozkládá se na katastrálních územích Bystřička I a Bystřička II. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Valašské Meziříčí, Velká Lhota, Jarcová, Jablůnka, Pržno, Mikulůvka, Malá Bystřice a Růžďka.
Historie
Jako samostatná ves se Bystřička poprvé připomíná roku 1647, do té doby byla součástí obce Růžďka, kdy byla založena vsetínským pánem Mikulášem Pázmánym. Vznikla na potoku stejného jména, který se vlévá na severozápadním okraji katastru obce do řeky Bečvy. Do poloviny minulého století byla Bystřička charakteristickou zemědělskou obcí. Později se rozšířily některé druhy domácí výroby, typické pro Valašsko: výroba křiváků (kapesních nožů) a dřevěného zemědělského nářadí. Roku 1770 se připomíná pod Klenovem lom na vápenec a pec na pálení vápna. V letech 1908–1912 byla vybudována údolní přehrada, která měla vodou zásobovat plánovaný průplav Dunaj-Odra-Labe. Část kamenů hráze pochází z místního lomu, odkud byla na staveniště dopravována úzkokolejnou dráhou. Přehrada pozměnila tvář obce a přeměnila ji v jedno z turistických center Valašska.
Na vrcholku Klenova byly nalezeny pozůstatky pravěkých valů. Koncem 13. století vybudovali na skalním vrcholku Klenova svůj hrad Freundsberg templáři, který pravděpodobně patřil do linie strážních hradů, jako např. Pulčín. Byl dřevěný a stával na samotném vrcholu kopce. Připomínán je pouze roku 1308. Hrad vyhořel a nezachovaly se z něj žádné zbytky.
Na katastru obce již dříve stála zaniklá a zpustlá obec Svojanov, ta byla připomínána již před rokem 1505 a znovu ji objevil první kronikář Bystřičky Jan Rous. Také na místě dnešní části Konvice stávala osada, která byla zničena povodní.
Příroda
Obec Bystřička leží na západním okraji Vsetínských vrchů. Nejníže položená část se nachází v severozápadním okraji katastru, v místech, kde protéká řeka Vsetínská Bečva, v nadmořské výšce 305 m. Nejvyšším bodem na katastru obce je vrchol Zámčiska na hřbetu Klenova v nadmořské výšce 678 m. Pro jednotlivé skalní útvary se vžily názvy Havránka, Zámčisko, Jazevky. Klenov je chráněn jako přírodní rezervace.
Katastr je z více než 50 procent pokryt lesy. Největší zalesnění se nachází v oblasti Klenova, které také patří mezi přírodně zachovalejší lesy s bukem a typickou faunou. Zemědělská krajina je do značné míry ovlivněna intenzivním hospodařením v 60. až 80. letech. Největším vodním tokem je Vsetínská Bečva. Druhým větším je Bystřička. Největší vodní plochu představuje vodní nádrž, která zasahuje i do katastrů okolních obcí.
Ze vzácnějších druhů je nejvýznamnější výskyt silně ohroženého druhu ladoňky karpatské v lokalitě U Vaňků, kde se vzácně vyskytuje i lilie zlatohlavá. Na mokřadních loukách se předpokládá výskyt vzácnějšího prstnatce májového z druhu orchidejí, na okrajích lesů prstnatec Fuchsův, na loukách podél smrkových lesů krušík širokolistý.
Doprava
Vesnici prochází železniční trať Hranice na Moravě – Púchov, na které je stejnojmenná zastávka, a silnice I/57.
Významní rodáci
- Pavel Drda (* 1958), sochař
- Jiří Holba (* 1953), orientalista, odborník na buddhismus a východní náboženství
- Viktor Kollanda (1902–1944), důstojník československé armády, významný člen protektorátního odboje
- Pavel Kotrla (* 1974), básník, literární kritik, nakladatel
- Zdeněk Rous (1911–1939), nadporučík letectva československé armády
- Martin Škabraha (* 1979), filozof
- Josef Škrobák (1925–2019), kazatel a autor náboženských knih
Osoby spjaté s obcí
- Tomáš Baletka (1971), historik a archivář
- Jan Pelár (1844–1907), hudebník
- Maxmilián Pilát (1861–1928), politik a poslanec
- Jan Rous (1869–1950), kronikář a národopisný pracovník
Technická památka
Partnerská obec
Partnerskou obcí Bystřičky je slovenská Bystrička.
Galerie
(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 czPohled na část obce Bystřička
Vlaková stanice Bystřička na železniční trati 280
Skála Havranka, přírodní rezervace Klenov
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
Literatura
- Baletka, L.: Růžďka, pohled do historie obce na Valašsku, Vsetín 1998
- Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
- Kotrla P., Hurta K., Škabraha M.: Bystřička, Bystřička 2002
- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- Kotrla P.: Přehrada Bystřička, Bystřička 2009, ISBN 978-80-254-5466-4
- Kotrla P., Vetchý, J. (eds.),: Čtení z Bystřičky a Růžďky, Vsetín 2010, ISBN 978-80-903890-5-2
- Rous, J.: Výbor z díla, Bystřička 2015, ISBN 978-80-260-7968-2
- Kotrla P., Hurta K., Škabraha M.: Bystřička, Bystřička 2016, ISBN 978-80-270-0575-8
Související články
- Louky pod Štípou
- Medůvka
- U Vaňků
- Vodní nádrž Bystřička
- Klenov (Vsetínské vrchy)
- Klenov (hrad)
- Klenov (přírodní rezervace)
- Římskokatolická farnost Růžďka
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Petr Štefek, Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Bystřička railway stop, the Czech Republic
.jpg)
Autor: Radim Holiš, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní rezervace Klenov, okres Vsetín
.jpg)
(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz
Obec Bystřička v okrese Vsetín
Prapor obce Bystřička, okres Vsetín. List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý a modrý, v poměru 2:1:1. V žerďové polovině zeleného pruhu zkřížené žluté lopaty – karbovačky.