Bystřice (Kadaň)

Bystřice
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecKadaň
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°23′37″ s. š., 13°16′56″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíBystřice u Kadaně (1,35 km²)
Nadmořská výška305 m n. m.
Bystřice
Další údaje
Kód k. ú.661899
Zaniklé obce.cz5
Geodata (OSM)OSM, WMF
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystřice (německy Witstritz) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála dva kilometry severně od Kadaně, ke které v době svého zániku jako místní část patřila. Zanikla v roce 1980 v souvislosti s budováním výsypek v prostoru hnědouhelného lomu Nástup – Tušimice.[1] Existuje také katastrální území Bystřice u Kadaně s rozlohou 1,35 km².[2]

Název

Název vesnice vznikl přeměnou přídavného jména bystrá na podstatné jméno. V historických listinách se jméno objevuje například ve tvarech: Bystrzicz (1352), Bistricz (1369), Bistrzycz (1385), Wistricz (1482), Wistržiczy (1608), Bystřice (1615), Wysteritz (1628) nebo Wistricz a Bystržicze (1787).[3]

Historie

Bystřice existovala už ve dvanáctém století, ale první písemná zmínka o ní pochází až z roku 1283, kdy ji valdsaský klášter přenechal klášteru v Grünhainu. Ten potom z Bystřice spravoval svůj majetek v Čechách.[4] Jádrem vesnice byl románský kostel Narození Panny Marie, u kterého stával dvorec.[5]

Dějiny v dalších stoletích jsou nejasné. Grünhainský klášter vesnici vlastnil téměř do poloviny šestnáctého století, ale král Václav IV. ji roku 1415 věnoval Vlaškovi z Kladna. V roce 1454 byla vesnice součástí hasištejnského panství pánů z Lobkovic. Stávala v ní tvrz, kterou tehdy Lobkovicové prodali jakémusi poddanému.[4] Grünhainský klášter se o vesnici soudil až do svého zániku v roce 1536, kdy jeho majetek připadl koruně. Roku 1557 Bystřici od panovníka získal do zástavy Albrecht Šlik a po něm v roce 1552 Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Majitelkou tvrze se v roce 1580 stala Marie Anna Doupovcová z Údrče.[4]

Císař Rudolf II. vesnici v roce 1608 prodal Linhartovi ze Štampachu. Jeho synové Jan Jindřich, Matyáš mladší a Linhart mladší, se zúčastnili stavovského povstání v letech 1618–1620, za což jim byl zkonfiskován majetek. Roku 1624 Bystřici koupil Jaroslav Bořita z Martinic a připojil ji ke svému spojenému panství Ahníkov – Prunéřov. Vesnice u panství zůstala do zrušení poddanství a pozdější velkostatek až do roku 1945.[4]

Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žili dva sedláci, dvanáct chalupníků a jeden člověk bez pozemků. Sedlákům patřilo celkem dvanáct potahů, pět krav, pět jalovic, patnáct ovcí a devatenáct prasat. Chalupníci měli dohromady osm potahů, sedmnáct krav, 23 jalovic, třicet ovcí a 21 prasat. Hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka a pěstování pšenice nebo žita. Tereziánský katastr z roku 1748 ve vesnici uvádí dva rybníky a mlýn se dvěma koly na stálé vodě. Řemeslo zde tehdy provozoval ještě krejčí a zedník.[5]

Velký poplužní dvůr byl i s tvrzí zbořen v polovině devatenáctého století a část jeho plochy byla použita k vybudování návsi, kterou vesnice do té doby neměla. Obec měla dvoutřídní školu a na okraji vesnice fungovala cihelna.[5]

Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců, ale místo nich se přistěhovali lidé z Čech. Přesto počet obyvatel poklesl asi na polovinu předválečného počtu. Na začátku padesátých let dvacátého století bylo v Bystřici založeno jednotné zemědělské družstvo, ale o deset let později bylo začleněno do státního statku. V dalších desetiletích se rozšiřovala těžba uhlí v Lomu Nástup a na místě vesnice vznikla výsypka.[5]

Vesnici přibližně na jejím původním místě připomíná pomístní jméno uváděné na Základních mapách ČR.[6] V roce 2019 byla též vybudovaná železniční zastávka Kadaň-Bystřice na železniční trati 132 ležící severozápadně od bývalé vesnice již v katastrálním území Kadaň.[7]

Přírodní poměry

Vesnice stávala na rozhraní Doupovských hor a Mostecké pánve na severním úpatí Bystřického kopce[8] v nadmořské výšce 305 metrů.[5] Západním okrajem vesnice protékal Prunéřovský potok.[8]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 353 obyvatel (z toho 166 mužů), z nichž bylo dvanáct Čechoslováků, 335 Němců a šest cizinců. Kromě osmi evangelíků a dvou lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 457 obyvatel: šestnáct Čechoslováků, 439 Němců a dva cizince. Kromě římskokatolické většiny zde žilo sedm evangelíků, jeden člen církve československé, jeden příslušník nezjišťovaných církví a třicet lidí bez vyznání.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů[11]
1869188018901900191019211930195019611970
Obyvatelé20329124532337035345723327218
Domy3241424548496060.5
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech Kadaně.

Obecní správa

Po zrušení poddanství se Bystřice roku 1850 stala samostatnou obcí[5] v okrese Kadaň. Při sčítání lidu roku 1869 byla vesnice uvedena jako osada Prunéřova, ale při dalších sčítáních byla znovu obcí. Při územní reorganizaci v roce 1960 byla připojena jako část obce ke Kadani. Dne 1. dubna 1980 vesnice úředně zanikla.[12]

Pamětihodnosti

Ve vesnici stával původně pozdně gotický kostel Narození Panny Marie z počátku šestnáctého století. Byl několikrát upravován a na jaře roku 1968 zbořen.[13] Nad hospodářským dvorem stála raně barokní socha svatého Jana Nepomuckého z konce sedmnáctého století.[14] Boží muka z Bystřice byla přesunuta před kostel ve Strupčicích.[15] Bystřická tvrz stávala až do poloviny devatenáctého století jižně od kostela. Poté byla zbořena a na jejím místě vyrostla novogotická správní budova hospodářského dvora.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 43. ISSN 0231-5076. 
  2. ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Bystřice u Kadaně [online]. 2013-01-01, rev. 2013-05-29 [cit. 2015-05-08]. Dostupné v archivu. 
  3. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 232–233. 
  4. ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Bystřice – tvrz, s. 68. 
  5. ↑ a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl II. V povodí Lužického a Prunéřovského potoka. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1996. 44 s. Kapitola Bystřice, s. 6–8. 
  6. ↑ Základní mapy ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ Nádraží v Kadani je po modernizaci opět v provozu. Ohře Media [online]. 2019-10-12 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, topografické mapy a II. vojenské mapování [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-10-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131. 
  11. ↑ Federální statistický úřad. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 53. Dostupné online. 
  13. ↑ Kostel Narození Panny Marie [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  14. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bystřice, s. 157–158. 
  15. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Bystřice [online]. Zaniklé obce a objekty po roce 1945, 2005-04-15 [cit. 2015-07-05]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com