Bystřice (okres Frýdek-Místek)
Bystřice | |
---|---|
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5 Pohled na Bystřici ze severu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třinec |
Obec s rozšířenou působností | Třinec (správní obvod) |
Okres | Frýdek-Místek |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°38′12″ s. š., 18°43′13″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 5 291 (2023)[1] |
Rozloha | 16,09 km²[2] |
Katastrální území | Bystřice nad Olší |
Nadmořská výška | 340 m n. m. |
PSČ | 739 95 |
Počet domů | 1 480 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Bystřice 334 739 95 Bystřice obec@bystrice.cz |
Starosta | Mgr. Roman Wróbel |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bystřice | |
Další údaje | |
Kód obce | 598062 |
Kód části obce | 16926 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Bystřice (v místním nářečí Bystrzica, polsky Bystrzyca, německy Bistritz) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 5 300[1] obyvatel, přičemž asi třetina se jich hlásí k polské národnosti.[4] Z hlediska počtu obyvatel je největší obcí v Česku bez statutu města či městyse.
Obcí protéká řeka Olše, podle níž má přívlastek katastrální území. Sousedními obcemi sídla jsou Nýdek, Hrádek a Vendryně.
Historie
Nejstarší doložená písemná zpráva o Bystřici obsažena v opise listiny vydané knížetem Boleslavem I. (1409–1431). Další záznam je v privilegiu těšínského knížete z roku 1470, který udělil prvnímu osadníkovi v této oblasti půdu s právem založit mlýn s jedním kolem a hostinec, čímž vytvořil dědičné fojtství. To bylo potvrzeno knížetem Kazimierzem II v roce 1503 a opakovaně (na žádost starosty Jana Sturcze) v roce 1595 knížetem Adamem Wacławem, který umožnil přidat do mlýna druhé mlýnské kolo, ale současně uložil majitelům obecního sídla nájemné z pozemků a mlýna, tzv. „formamanské“ - naturální daň doručená na hrad Těšín a desátek v obilí pro kněze z Vendryně. Jméno osady je poprvé uvedeno v roce 1523 v seznamu vesnic povinných odebírat pivo z městského pivovaru v Těšíně.
Osídlení nové vesnice bylo pomalé. Osadníci dlouho stavěli své usedlosti rozptýlené na loukách a lesních mýtinách. Kvůli chudé půdě se zabývali také pastevectvím. Jedním z prvních osadníků byl Jerzy Wałach, který se usadil na tzv. „vykopávce“. V 16. století obyvatelé Bystřice pásli dobytek hlavně na pasekách u Olzy. V dalších stoletích se pastviny přesunuly na hory. V r. 1577 žilo v obci odhadem 300 obyvatel, z nichž bylo 22 sedláků, 6 malorolníků (zahradníků a ovocnářů), 1 mlynář a 1 fojt (celkem 30 osedlí). Od doby reformace byla většina obyvatel vesnice protestanty. Tato poznámka byla uvedena ve zprávě o návštěvě opolského arciděkana z roku 1679. Po vydání tolerančního patentu v roce 1782 opustilo katolickou církev 84 osob, takže v roce 1784 zde bylo pouze 37 katolíků. V roce 1782 byla založena první bystřická škola a zároveň byl založen evangelický sbor. Ve škole bylo vyučovacím jazykem místní nářečí. V devatenáctém století došlo ke zvýšení počtu katolických věřících na 269 v roce 1910. Bystřice je dodnes jednou z nejvíce protestantských vesnic v Zaolží.[5] Roku 1916 byl v Bystřici založen adventistický sbor.[6]
V první polovině devatenáctého století bylo v Bystřici mnoho pracovníků, kteří každý rok migrovali za prací na „vaření“ dusičnanu draselného na současném Slovensku. V devatenáctém století byla vesnice známým centrem krajkové výroby. Krajky byly používány při výrobě krajkových bot a na pokrývky hlavy, které byly součástí těšínských a horalských krojů. Současně se v okolí těžila železná ruda pro železárny v Třinci. O něco později byly v Bystříci vyráběna velká košťata pro potřeby třinecké hutě. Významnou události v obecní historii bylo zprovoznění Košicko-bohuminské dráhy (1871-1875). Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Bystřici 2 426 občanů, z toho 2 382 (98,2 %) byli Poláci, 13 (0,5 %) Češi a 31 (1,3 %) Němci.[7]
Významní rodáci
- Kornel Michejda, chirurg
- Oskar Michejda, evangelický superintendent
- Wiktor Niemczyk, evangelický teolog
- Jerzy Cymorek, evangelický biskup
- Vilém Stonawski, evangelický biskup
- Jan Wacławek, evangelický biskup
- Radovan Lipus, divadelní a dokumentární režisér
Obecní symboly
Na obecním znaku a vlajce je použit motiv krojidla, které se nachází na obecní pečeti z roku 1702. Uvedený motiv je doplněn těšínskou orlicí a znázorněním řeky Olše, která obcí protéká. Návrh znaku z roku 1993 vypracoval Bronislav Firla.[8]
Sport
V Bystřicí sídlí fotbalový klub TJ Bystřice.[9]
Doprava
Vesnice leží na železniční trati Bohumín–Čadca na ní se nachází stejnojmenná stanice, silnici první třídy I/11 a silnici druhé třídy II/474.
Volby do zastupitelstva
Datum voleb | Zvolení zastupitelé | Starosta |
---|---|---|
18. 11. – 19. 11. 1994 | Zvolení zastupitelé | Anna Konderlová |
1998 | Zvolení zastupitelé | Anna Konderlová |
1. 11. – 2. 11. 2002 | Zvolení zastupitelé | Anna Konderlová |
20. 10. – 21. 10. 2006 | Zvolení zastupitelé | Ladislav Olšar |
15. 10. – 16. 10. 2010 | Zvolení zastupitelé | Ladislav Olšar |
10. 10. – 11. 10. 2014 | Zvolení zastupitelé | Mgr. Roman Wróbel |
5. 10. – 6. 10. 2014 | Zvolení zastupitelé | Mgr. Roman Wróbel |
Starostové a předsedové MNV od roku 1945
Jméno | Ve funkci |
František Potyš | 1945–1946 |
Maxmilián Mrovčík | 1946–1948 |
Viktor Heczko | 1948–1949 |
Józef Rusz | 1949–1964 |
Oldřich Dudek | 1964–1970 |
Paweł Cienciała | 1970 |
František Kohůtek | 1970–1976 |
Josef Špiller | 1976–1990 |
Anna Konderlová | 1990–2006 |
Ladislav Olšar | 2006–2014 |
Roman Wróbel | 2014–dodnes |
Obyvatelstvo
Věková struktura obyvatel obce Bystřice roku 2011
Pamětihodnosti
- Spolek pro vojenská pietní místa Zde
- Evangelický toleranční kostel
- Kostel Povýšení svatého Kříže
- 1 Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.
- 2 Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.
Galerie
Dvojjazyčná tabule
Evangelický kostel
Katolický kostel Povýšení svatého Kříže
Dům č. p. 338
Železniční zastávka
Dům PZKO
Polská škola
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 28-12-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-06-2011.
- ↑ BARAŃSKI, Mirosław J. Beskid Śląski: przewodnik. Pruszków: Oficyna Wydawnicza "Rewasz" Dostupné online. ISBN 978-83-89188-71-7. OCLC 297532256 (polsky) OCLC: 297532256.
- ↑ NEŠPOR, Z. R. a VOJTÍŠEK, Z.: Encyklopedie menších křesťanských církví v České republice. Praha, 2016, s. 169.
- ↑ ZAHRADNIK, Stanisław. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Trzyniec: s. n. Dostupné online. OCLC 749519031 (polsky) OCLC: 749519031.
- ↑ Časopis Slezského zemského muzea, 1994, s. 93.
- ↑ Úvod | TJ Bystřice. www.tjfotbalbystrice.cz [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Bystřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Bystřice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Slezsko - Beskydský informační systém - základní údaje
- Bystřice v proměnách času
- https://www.bystrice.cz/obcan/informace-o-obci/bystrice-v-promenach-casu/
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel Povýšení svatého Kříže, Bystřice v okrese Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5
Pohled na Bystřici ze severu (Moravskoslezský kraj, Česko).
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Věková struktura obyvatel obce Bystřice podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
Autor: Cyclop007, Licence: CC BY-SA 4.0
Dvojjazyčná cedule v obci Bystřice
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Dům čp. 338. Bystřice, okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj
Autor: Mariuszjbie, Licence: CC BY-SA 3.0
Bystřice, Bystrzyca, stacja kol.
Autor: Qasinka, Licence: CC BY 3.0
Evangelický kostel v Bystřici nad Olší, okres frýdek-Místek, ČR
Autor: Wiesław Przeczek (my friend), Licence: CC BY-SA 3.0
Polish elementary school in Bystřice (Bystrzyca), Czech Republic