Bystřice (okres Frýdek-Místek)

Bystřice
(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5 Pohled na Bystřici ze severu
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Třinec
Obec s rozšířenou působností	Třinec (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°38′12″ s. š., 18°43′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 266 (2024)[1]
Rozloha	16,09 km²[2]
Katastrální území	Bystřice nad Olší
Nadmořská výška	340 m n. m.
PSČ	739 95
Počet domů	1 480 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Bystřice 334 739 95 Bystřice obec@bystrice.cz
Starosta	Mgr. Roman Wróbel
Oficiální web: www.bystrice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bystřice
Další údaje
Kód obce	598062
Kód části obce	16926
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystřice (v místním nářečí Bystrzica, polsky Bystrzyca, německy Bistritz) je obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 5 300^[1] obyvatel, přičemž asi třetina se jich hlásí k polské národnosti.^[4] Z hlediska počtu obyvatel patří mezi největší obce v Česku bez statusu města či městyse.

Obcí protéká řeka Olše, podle níž má přívlastek katastrální území. Sousedními obcemi sídla jsou Nýdek, Hrádek a Vendryně.

Nejstarší doložená písemná zpráva o Bystřici obsažena v opise listiny vydané knížetem Boleslavem I. (1409–1431). Další záznam je v privilegiu těšínského knížete z roku 1470, který udělil prvnímu osadníkovi v této oblasti půdu s právem založit mlýn s jedním kolem a hostinec, čímž vytvořil dědičné fojtství. To bylo potvrzeno knížetem Kazimierzem II v roce 1503 a opakovaně (na žádost starosty Jana Sturcze) v roce 1595 knížetem Adamem Wacławem, který umožnil přidat do mlýna druhé mlýnské kolo, ale současně uložil majitelům obecního sídla nájemné z pozemků a mlýna, tzv. „formamanské“ - naturální daň doručená na hrad Těšín a desátek v obilí pro kněze z Vendryně. Jméno osady je poprvé uvedeno v roce 1523 v seznamu vesnic povinných odebírat pivo z městského pivovaru v Těšíně.

Osídlení nové vesnice bylo pomalé. Osadníci dlouho stavěli své usedlosti rozptýlené na loukách a lesních mýtinách. Kvůli chudé půdě se zabývali také pastevectvím. Jedním z prvních osadníků byl Jerzy Wałach, který se usadil na tzv. „vykopávce“. V 16. století obyvatelé Bystřice pásli dobytek hlavně na pasekách u Olzy. V dalších stoletích se pastviny přesunuly na hory. V r. 1577 žilo v obci odhadem 300 obyvatel, z nichž bylo 22 sedláků, 6 malorolníků (zahradníků a ovocnářů), 1 mlynář a 1 fojt (celkem 30 osedlí). Od doby reformace byla většina obyvatel vesnice protestanty. Tato poznámka byla uvedena ve zprávě o návštěvě opolského arciděkana z roku 1679. Po vydání tolerančního patentu v roce 1782 opustilo katolickou církev 84 osob, takže v roce 1784 zde bylo pouze 37 katolíků. V roce 1782 byla založena první bystřická škola a zároveň byl založen evangelický sbor. Ve škole bylo vyučovacím jazykem místní nářečí. V devatenáctém století došlo ke zvýšení počtu katolických věřících na 269 v roce 1910. Bystřice je dodnes jednou z nejvíce protestantských vesnic v Zaolží.^[5] Roku 1916 byl v Bystřici založen adventistický sbor.^[6]

V první polovině devatenáctého století bylo v Bystřici mnoho pracovníků, kteří každý rok migrovali za prací na „vaření“ dusičnanu draselného na současném Slovensku. V devatenáctém století byla vesnice známým centrem krajkové výroby. Krajky byly používány při výrobě krajkových bot a na pokrývky hlavy, které byly součástí těšínských a horalských krojů. Současně se v okolí těžila železná ruda pro železárny v Třinci. O něco později byly v Bystříci vyráběna velká košťata pro potřeby třinecké hutě. Významnou události v obecní historii bylo zprovoznění Košicko-bohuminské dráhy (1871-1875). Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Bystřici 2 426 občanů, z toho 2 382 (98,2 %) byli Poláci, 13 (0,5 %) Češi a 31 (1,3 %) Němci.^[7]

• Kornel Michejda, chirurg
• Oskar Michejda, evangelický superintendent
• Wiktor Niemczyk, evangelický teolog
• Jerzy Cymorek, evangelický biskup
• Vilém Stonawski, evangelický biskup
• Jan Wacławek, evangelický biskup
• Radovan Lipus, divadelní a dokumentární režisér
• Karol Śliwka, komunistický poslanec za první republiky

Od 1. ledna 1980 do 28. února 1990 k obci patřil Nýdek.^[8]

Na obecním znaku a vlajce je použit motiv krojidla, které se nachází na obecní pečeti z roku 1702. Uvedený motiv je doplněn těšínskou orlicí a znázorněním řeky Olše, která obcí protéká. Návrh znaku z roku 1993 vypracoval Bronislav Firla.^[9]

V Bystřicí sídlí fotbalový klub TJ Bystřice^[10] a také profesionální cyklistický tým JK Animals MTB Team.^[11]

Vesnice leží na železniční trati Bohumín–Čadca na ní se nachází stejnojmenná stanice, silnici první třídy I/11 a silnici druhé třídy II/474.

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Věková struktura obyvatel obce Bystřice roku 2011

• Spolek pro vojenská pietní místa Zde
• Evangelický toleranční kostel
• Kostel Povýšení svatého Kříže
• 1 Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.
• 2 Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.

• 
  Dvojjazyčná tabule
• 
  Evangelický kostel
• 
  Katolický kostel Povýšení svatého Kříže
• 
  Dům č. p. 338
• 
  Železniční zastávka
• 
  Dům PZKO
• 
  Polská škola

• Goleszów, Polsko
• Pińczów, Polsko
• Svodín, Slovensko
• Tata, Maďarsko

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bystřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Bystřice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Slezsko - Beskydský informační systém - základní údaje
• Bystřice v proměnách času
• https://www.bystrice.cz/obcan/informace-o-obci/bystrice-v-promenach-casu/