Bystřice (přítok Černého potoka)
| Bystřice | |
|---|---|
_%c5%a0najbersk%c3%bd_rybn%c3%adk_(1).jpg) Šnajberský rybník na potoce Bystřice | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 6,7 km |
| Plocha povodí | 10,97 km² |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-10-02-0190 |
| Pramen | |
| severně od České Kubice 49°22′28,47″ s. š., 12°51′44,18″ v. d. 525 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Černého potoka jihovýchodně od Trhanova 49°24′55,42″ s. š., 12°50′50,24″ v. d. 450 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Plzeňský kraj, Okres Domažlice - Babylon) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka, Radbuza, Černý potok | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bystřice je pravostranný přítok Černého potoka ve Všerubské vrchovině a Podčeskoleské pahorkatině v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Délka toku měří 6,7 km,[1] plocha povodí činí 10,97 km².[2] Celý tok teče v přírodním parku Český les.
Průběh toku
Potok pramení v nadmořské výšce 525 metrů asi 1 km od česko-německé státní hranice ve Všerubské vrchovině. Z malého bezpřítokového rybníčku nedaleko železniční stanice Česká Kubice, při jižním okraji obce, teče potok neobydlenou krajinou severním směrem. Mezi jeho 6. a 5. říčním kilometrem dochází k rozvětvení potoka do dvou koryt. Jedno je vlastní koryto potoka Bystřice a druhé 5,4 km dlouhé koryto náhonu Teplé Bystřice. Náhon Teplé Bystřice se ovšem vlévá do jiného recipientu, konkrétně říčky Zubřiny.[3] Bystrice dále pokračuje okolo přírodního útvaru, viklanu Čertova kamene a přitéká do obce Babylon. Zde napájí Babylonský rybník s rekreačním přírodním koupalištěm. Po průtoku rybníkem a obcí Babylon teče do dalšího, Černého rybníka. Po průtoku Černým rybníkem opouští, při hranici přírodní památky Louka u Šnajberského rybníka, Všerubskou vrchovinu a přitéká do Podčeskoleské pahorkatiny.[4] Protéká Šnajberským a Velkým rybníkem, kde voda potoka poháněla mlýn na Šnajberku, který mlel až do roku 1952 a po celkové adaptaci nyní slouží k bydlení.[5] Potok pokračuje západním směrem k železniční trati z Domažlic do Plané, kde se v těsné blízkosti tratě mezi Pilou, částí obce Trhanov, a Trhanovem zprava vlévá do Černého potoka.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Bystřice [online]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2022-07-25]. S. 64. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15.
- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – náhon Teplé Bystřice [online]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2022-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Databáze vodních mlýnů [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2022-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-07-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Pila, část obce Trhanov, Šnajberský rybník, okres Domažlice