Bystřice nad Pernštejnem

Bystřice nad Pernštejnem
Kostel svatého Vavřince na Masarykově náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Bystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působností	Bystřice nad Pernštejnem (správní obvod)
Okres	Žďár nad Sázavou
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°31′23″ s. š., 16°15′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	7 896 (2024)[1]
Rozloha	53,06 km²[2]
Nadmořská výška	535 m n. m.
PSČ	59301
Počet domů	1 560 (2021)[3]
Počet částí obce	12
Počet k. ú.	12
Počet ZSJ	12
Kontakt
Adresa městského úřadu	Příční 405 59315 Bystřice nad Pernštejnem posta@bystricenp.cz
Starosta	Mgr. Martin Horák (SRBR)
Oficiální web: www.bystricenp.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Bystřice nad Pernštejnem
Další údaje
Kód obce	595411
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystřice nad Pernštejnem (německy Bistritz ob Pernstein) je město na západě Moravy v Kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou, 24 km východně od Žďáru nad Sázavou na říčce Bystřici. Žije zde přibližně 7 900^[1] obyvatel.

Město, založené v 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1220),^[4] získalo svoje pojmenování po místní říčce Bystřici. Ve 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrem okolních vsí, které patřily do pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město.

Pernštejnské panství bylo ukončeno v roce 1588, kdy Jan z Pernštejna prodal panství i s hradem hrad Pernštejn městu Brnu. Majitel města se posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu Čejkovi z Olbramovic, který se však aktivně účastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II., a proto po bitvě na Bílé hoře pozbyl veškeré jmění včetně bystřického panství. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve císařští komisaři Václav ze Zástřizl na Boskovicích a Jan Matyášovský z Matyášovic a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.

Roku 1905 byla zavedena do města železnice ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova, což výrazně přispělo k rozvoji průmyslu. K rozvoji města také přispěla těžba uranu v Dolní Rožínce. Dne 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko „nad Pernštejnem“.

Po roce 2000 proběhly mnohočetné úpravy a opravy náměstí, které byly financovány fondy EU. Do dnešní podoby se dostalo roku 2010. Stejného roku se mikroregion Bystřicko, do kterého Bystřice patří, stal evropskou excelentní destinací (EDEN – European Destination of Excellence).^[5] Díky tomu mohla Bystřice získat další dotace a zvýšit tak svůj cestovní ruch. Roku 2014 započala výstavba farmy Centrum Eden a rekonstrukce stávajících budov poblíž nádraží.^[6] Stejného roku započala i výstavba zimního stadionu ve vlastnictví firmy H+H.^[7]

Dne 29. května 2010 navštívil Bystřici u příležitosti oslav 430. výročí povýšení na město prezident Václav Klaus. 1. července 2016 a 27. června 2019 zde byl na návštěvě prezident Miloš Zeman.

Při povýšení na město roku 1580 byl udělen městu znak, kterým je zlatý štít, svisle dělený modrým kůlem. V levé polovině je půle černé zubří hlavy se zlatou houžví, v pravé půli je černá doprava hledící orlice.

• Mateřská škola Bystřice nad Pernštejnem
• Základní škola T. G. Masaryka
• Základní škola Bystřice n. P., Nádražní 615
• Základní škola Bystřice nad Pernštejnem, Tyršova
• Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem
• Vyšší odborná škola a Střední odborná škola zemědělsko-technická Bystřice nad Pernštejnem
• Dům dětí a mládeže Bystřice nad Pernštejnem
• Základní umělecká škola Bystřice nad Pernštejnem

• Kostel svatého Vavřince, původně raně gotická stavba ze 13. století s barokní přestavbou
• kostel svaté Trojice z roku 1615 původně sloužil evangelíkům, dnes je kostel hřbitovní.
• kaple svaté Anny na Černém vršku z roku 1749
• Kašna na náměstí z roku 1892 se sochami Cyrila a Metoděje
• Mariánský sloup z roku 1727 na náměstí
• Sousoší kříž s pietou z roku 1881 na náměstí
• Socha Tomáše Garrigua Masaryka od sochaře Vincence Makovského a v úpravě Vladimíra Preclíka. V roce 1990 byla postavena na Václavském náměstí v Praze na výstavě k prvnímu výročí sametové revoluce. Její kopie je i v Brně před budovou Masarykovy univerzity na Joštově ulici.
• Pamětní deska obětem komunismu na budově Městského muzea Bystřice nad Pernštejnem^[9]

• Boguchwała, Polsko
• Crimmitschau, Německo
• Vranov nad Topľou, Slovensko^[10]
• Trosťanec, Ukrajina^[11]

Bystřice nad Pernštejnem má také přátelské vztahy s městem Mád v Maďarsku.

• Izaiáš Cibulka (1533?–1582), překladatel Bible kralické
• Antonín Boček (1802–1847), první moravský historiograf a archivář
• Karel Šmídek (1818–1878), kněz, filozof, pedagog
• Gustav Pfleger Moravský (1833–1875), spisovatel
• František Šťastný (1836–1908), zakladatel turistiky v obci Vír a na Bystřicku
• MUDr. František Veselý (1862–1923), lékař, vlastenec, balneolog – zakladatel lázní Luhačovice
• Otto Eisler (1893–1968), architekt
• Ladislav Kobsinek (1903–1988), československý voják a člen Národní obce fašistické
• František Vrbka (1924–1943), československý voják, člen výsadku Bronse
• Zdeněk Kolář (* 1994), tenista

• Bystřice nad Pernštejnem
• Bratrušín
• Divišov
• Domanín
• Domanínek
• Dvořiště
• Karasín
• Kozlov
• Lesoňovice
• Pivonice
• Rovné
• Vítochov

Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 k městu patřily i Věchnov a Velké Janovice.^[12]

• Městská autobusová doprava v Bystřici nad Pernštejnem
• Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem
• Římskokatolická farnost Rozsochy
• Malé Muzeum Malých Motocyklů
• SK Bystřice nad Pernštejnem
• BK Zubři Bystřice nad Pernštejnem

• Galerie Bystřice nad Pernštejnem na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřice nad Pernštejnem na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Bystřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Bystřice nad Pernštejnem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)